Hlavní obsah
Věda a historie

Člověk jako jediný druh přišel o kost v penisu. Konečně víme proč

Foto: Generováno AI Gemini

Zatímco většina savců, včetně našich nejbližších příbuzných šimpanzů a goril, má v penisu kost zvanou pyjová kost (latinsky os penis nebo baculum), lidští samci o ni před několika miliony let přišli.

Článek

Tato evoluční záhada, která vědce dlouho mátla, byla objasněna britskými výzkumníky z University College London.

Pyjová kost se liší velikostí a tvarem napříč různými savčími druhy a pomáhá samcům při kopulaci. Je součástí penisu a není napojena na zbytek kosterního systému. Její přítomnost je typická pro hlodavce, hmyzožravce (např. krtky, rejsky, ježky), šelmy (včetně medvědů, kočkovitých, psovitých, ploutvonožců, medvídkovitých a lasicovitých) a letouny (netopýry). Mezi primáty ji s výjimkou člověka mají prakticky všichni. Naopak chybí u koňovitých, slonů, ptakořitných, vačnatců, zajícovců, hyenovitých a kytovců. Nejdelší pyjovou kost ze všech recentních savců má mrož lední, u kterého může dosahovat délky až 63 cm.

Pyjová kost se u savců objevila poprvé přibližně před 145–95 miliony lety. U primátů se pak vyskytovala již před 50 miliony lety. V lidské linii však musela zmizet během pouhých 6 milionů let, kdy se naši předci oddělili od šimpanzů. Vědci se domnívají, že k tomu došlo před přibližně dvěma miliony let, s nástupem druhu Homo erectus.

Hlavním důvodem ztráty pyjové kosti u lidí je podle vědců přechod na monogamní partnerské vztahy a s tím související zkrácení délky pohlavního styku. Výzkum ukázal, že delší kost se vyskytuje u druhů, kde kopulace trvá déle než tři minuty. Tato prodloužená penetrace pomáhá samcům udržet se v samici a zároveň si držet od těla konkurenční samce, což je výhodné v polygamních systémech s vysokou konkurencí.

U lidí se však průměrná délka sexuálního styku pohybuje kolem dvou minut, což je pod zmíněnou hranicí tří minut. V monogamních vztazích, které se u lidských předků rozšířily, odpadla potřeba dlouhého pohlavního styku, jelikož se partner nemusel obávat, že hned po něm samici oplodní jiný samec. S ubývající soutěživostí mezi samci se snížila i potřeba pyjové kosti, a evoluce ji tak postupně vyřadila.

Naši nejbližší genetickí příbuzní, bonobové a šimpanzi, mají velmi drobné pyjové kosti (asi 6–8 milimetrů). Přestože u nich koitus trvá extrémně krátkou dobu (u šimpanzů asi sedm sekund, u bonobů 15 sekund), jsou tyto druhy sexuálně velmi soutěživé a praktikují polygamní životy. To potvrzuje hypotézu, že délka pyjové kosti souvisí s úrovní soutěže o partnery. Lidé jsou jedním z nejvíce monogamních druhů, což koresponduje s neexistencí pyjové kosti.

Zajímavostí je také teorie profesora biblické literatury Zionyho Zevita, který tvrdí, že Eva nebyla stvořena z Adamova žebra, nýbrž z jeho penisové kosti.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz