Článek
Všechno začalo dávno předtím, než se slovo Jacuzzi stalo synonymem pro luxus, relaxaci a šumící vír horké vody. Na počátku nebyl marketing ani touha po pohodlí, byl tu chlapec, který trpěl, a otec, který odmítl přihlížet.
Z vinic Itálie do srdce Ameriky
Candido Jacuzzi se narodil v roce 1903 v severoitalské vesnici Casarsa della Delizia, mezi vinicemi a polnostmi Friuli. Byl nejmladším ze třinácti dětí. Jeho otec Giovanni, truhlář a snílek, věřil, že jeho děti čeká lepší život za oceánem. Když Evropa čelila chudobě a válkám, začal rodinný exodus, bratři odjížděli jeden po druhém do Ameriky. V roce 1907 přistáli první z nich v Kalifornii. Neměli nic než dovedné ruce, pár nástrojů a víru, že tvrdá práce přinese úspěch.
Usadili se v Berkeley, kde v roce 1915 založili malou dílnu Jacuzzi Brothers Inc. Zpočátku opravovali stroje, brzy však začali vyrábět vrtule pro letadla. Jejich dřevěný model Jacuzzi Toothpick byl lehký a překvapivě účinný, a během první světové války jej používali piloti amerických i spojeneckých jednotek. Po válce bratři zkonstruovali i vlastní letoun Jacuzzi J-7, elegantní monoplán s uzavřenou kabinou, určený k přepravě pošty. Když se však jeden z jejich strojů zřítil a zahubil i bratra Gioconda, rozhodli se z nebe sestoupit zpět na zem.
Rodinný podnik přežil díky schopnosti přizpůsobit se. Bratři začali vyrábět vodní čerpadla a zavlažovací systémy pro kalifornské ovocné sady. A právě tehdy se voda stala středem jejich života a živlem, který jim přinášel obživu i inspiraci. Vynalézali nové druhy pump, které se brzy prodávaly po celém světě. Do padesátých let držela rodina přes padesát patentů, a továrny s logem Jacuzzi stály nejen v USA, ale i v Mexiku, Brazílii, Chile či Itálii.
Candido, nejmladší z bratrů, byl technik, ale i vizionář. Vedl obchod, řídil výrobu a později se stal prezidentem firmy. Nic však nemohlo připravit jeho srdce na zkoušku, která přišla roku 1943.
Chlapec, který přinesl nový směr
Jeho patnáctiměsíční syn Kenneth onemocněl po těžké infekci. Lékaři mu diagnostikovali juvenilní revmatickou artritidu. V době, kdy medicína nabízela jen omezené možnosti, byla tato nemoc téměř rozsudkem. Kenneth trpěl nesnesitelnými bolestmi a ztrácel pohyblivost. Lékaři doporučili jedinou tou dobou možnou léčbu, hydroterapii.
V kalifornském Berkeley tehdy existovalo jen několik nemocnic, které měly takzvané Hubbardovy nádrže, neboli obrovské kovové vany, kde proudící teplá voda ulevovala pacientům od bolesti. Malý Kenneth tam dvakrát týdně jezdil s matkou Inez, která ho musela během dlouhé cesty držet, zatímco se svíjel v křečích. Po procedurách se usmíval, jeho klouby se uvolnily, a Candido si všiml, že voda synovi opravdu pomáhá.
„Proč ale,“ ptala se Inez, „musíme jezdit až do nemocnice? Proč nemůžeme mít něco takového doma?“ A Candido, který celý život vymýšlel věci, které ještě neexistovaly, odpověděl: „Možná můžeme.“
Zrod z bolesti
V roce 1948 se Candido zavřel do dílny. Vzpomínal na proudy vody v Hubbardově nádrži a snažil se vytvořit zařízení, které by totéž dokázalo v obyčejné domácí vaně. Po týdnech pokusů s trubkami, ventily a motory postavil pumpu, která vodu nasávala a zpětně ji vrhala do vany silným, ale jemným proudem. Pojmenoval ji J-300.
Výsledek? Kenneth se mohl koupat doma. Proud teplé vody mu masíroval klouby, a Candido s Inez mohli poprvé po měsících sledovat, jak se jejich dítě směje.
Candido si brzy uvědomil, že jeho vynález má potenciál přesahující lékařské prostředí. Pumpa, která původně vznikla pro nemocné dítě, by mohla přinést úlevu i zdravým lidem od bolestí svalů, únavy, stresu. V roce 1952 si ji nechal patentovat a o tři roky později ji začal prodávat jako přenosné zařízení, které se dalo připojit k běžné vaně. Reklamy ji brzy popisovaly jako „hydromasážní jednotku pro každého, kdo si chce dopřát trochu zdraví a pohody“.
V 60. letech přišla další revoluce. Roy Jacuzzi, syn Candidoova bratra Josepha, přeměnil pumpu na kompletní vířivou vanu se zabudovanými tryskami. První model s názvem Roman Bath se stal okamžitým hitem mezi hollywoodskými hvězdami. Jayne Mansfield a další celebrity si pořizovaly „Jacuzzi“ jako symbol úspěchu, smyslnosti i moderního životního stylu. Slovo, které bylo kdysi příjmením, se stalo ikonou a postupně i obecným označením pro vířivku kdekoliv na světě.
Když rodina vře víc než voda
Úspěch ale přinesl i temné proudy. Rodina, která kdysi táhla za jeden provaz, se začala štěpit. V 70. letech už podnik spravovaly desítky potomků, vznikaly hádky o patenty, zisky i podíl na vedení. Candido, tehdy v pokročilém věku, byl obviňován z přílišného autoritářství a tajných finančních manévrů. V roce 1961 se rozpoutal soudní spor Jacuzzi vs. Jacuzzi. Do hry vstoupil i americký finanční úřad a Candido nakonec uprchl do Itálie a později do Jižní Ameriky.
V roce 1979 rodina prodala firmu americkému koncernu Walter Kidde & Co. za 73 milionů dolarů a přišla o právo používat vlastní jméno na výrobcích. Symbol, který kdysi znamenal jednotu, se proměnil v korporátní značku. Přesto v rodině dál žila hrdost i vědomí, že za tím vším stála původní myšlenka: pomoci malému chlapci překonat bolest.
Aqua Vita Est
Kenneth Jacuzzi, ten, kvůli němuž to všechno začalo, překonal všechny prognózy. Lékaři mu dávali jen několik let života, on však prožil sedm desetiletí. Stal se manažerem firmy v Itálii, oženil se, získal titul MBA a zemřel v roce 2017 ve věku 75 let. Jeho otec Candido odešel už v roce 1986, paralyzován po mozkové mrtvici, ale do posledních let života věděl, že jeho vynález změnil miliony životů.
Dnes je Jacuzzi obří korporací se sídlem v Kalifornii a továrnami po celém světě. Od roku 2019 ji vlastní investiční skupina Investindustrial, ale duch vynálezců z Casarsy stále přežívá. Na rodinném erbu, který dnes zdobí sídlo firmy Jason International, podniku, který založil Remo Jacuzzi, syn jednoho z bratrů, aby navázal na terapeutické kořeny vynálezu, je motto Aqua Vita Est (Voda je život).
Zdroje: Seatles Times, NY Times, LA Times, Find a Grave, Wikipedia
