Hlavní obsah
Zdraví

Lepší zdraví a silná imunita: Sauna dělá zázraky, ale pozor na ochlazování

Foto: Ion Chibzii from Chisinau, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Saunování představuje jeden z nejstarších rituálů lidstva, který se v průběhu tisíciletí vyvinul z prosté očistné procedury v komplexní nástroj pro posílení zdraví a dlouhověkosti.

Článek

Ačkoliv si mnoho lidí spojuje saunu především s Finskem, kde je tato tradice hluboce zakořeněna v národní identitě, historické stopy potních chýší nacházíme již před třemi tisíci lety u mayských civilizací.

Dnes se saunování stává globálním fenoménem, který přitahuje pozornost nejen wellness nadšenců, ale i vědeckých týmů zkoumajících vliv extrémních teplot na lidský organismus. Moderní výzkum naznačuje, že pravidelné vystavování těla suchému horku může mít dalekosáhlé přínosy pro srdce, mozek i imunitní systém.

Základem klasické finské sauny je dřevěná místnost vytápěná na teplotu mezi osmdesáti a sto stupni Celsia při relativně nízké vlhkosti vzduchu. Klíčovým prvkem prožitku je takzvané löyly, tedy závan horké páry vznikající poléváním rozpálených kamenů vodou. Tato procedura vyvolává v těle kaskádu fyziologických reakcí, které začínají prudkým zvýšením teploty pokožky a následným vzestupem vnitřní teploty těla až k hranici devětatřiceti stupňů. Srdce na tuto zátěž reaguje zvýšením tepové frekvence na stodvacet až stopadesát úderů za minutu, což odpovídá stavu při intenzivní chůzi nebo lehčím sportovním výkonu.

Saunou ke zdravému a silnému srdci

Kardiovaskulární zdraví tvoří ústřední téma většiny odborných studií zaměřených na saunování. Dlouhodobé sledování tisíců dobrovolníků ve Finsku ukázalo, že muži a ženy, kteří navštěvují saunu čtyřikrát až sedmkrát týdně, vykazují výrazně nižší riziko náhlé srdeční smrti, fatálních srdečních chorob a mrtvice. Tento ochranný efekt je přisuzován především pravidelnému tréninku cévního systému. Vysoká teplota způsobuje rozšiřování cév a zlepšuje pružnost jejich stěn, což vede k přirozenému poklesu krevního tlaku a snížení arteriální tuhosti.

Kromě snížení tlaku dochází v sauně ke zlepšení endoteliální funkce, tedy schopnosti vnitřní výstelky cév správně reagovat na změny v krevním oběhu. Tento mechanismus je zásadní pro prevenci aterosklerózy a dalších civilizačních chorob. Zajímavé je, že kombinace pravidelného pohybu a saunování přináší srdci ještě vyšší míru ochrany než každá z těchto aktivit samostatně. Saunování tak funguje jako účinný doplněk aktivního životního stylu, který pomáhá udržovat krevní oběh v optimální kondici i ve vyšším věku.

Ochrana mozku a prevence neurodegenerativních chorob

V posledních letech se vědecký zájem přesunul také k vlivu tepla na kognitivní funkce a zdraví mozku. Epidemiologická data naznačují silnou souvislost mezi častým saunováním a sníženým rizikem rozvoje demence a Alzheimerovy choroby. U lidí, kteří se saunují téměř denně, byl zaznamenán pokles rizika těchto onemocnění o více než šedesát procent ve srovnání s těmi, kteří do sauny chodí jen jednou týdně. Přesné mechanismy jsou stále předmětem zkoumání, ale předpokládá se, že roli hraje lepší prokrvení mozku, snížení systémového zánětu a produkce specifických proteinů, které chrání nervové buňky před poškozením.

Sauna navíc působí jako mocný nástroj pro regulaci stresu a mentální hygienu. Pobyt v tichém, teplém a šerém prostředí stimuluje uvolňování endorfinů a dalších hormonů, které navozují pocit hluboké relaxace. Tento stav pomáhá tlumit úzkosti, zlepšuje kvalitu spánku a může být nápomocný i při léčbě chronických bolestí hlavy nebo mírnějších forem depresí. Pro mnoho lidí se tak sauna stává útočištěm před digitálním přetížením a neustálým tlakem moderní doby, kde mohou v klidu regenerovat své psychické síly.

Úleva od bolesti a podpora imunity

Lidé trpící chronickými bolestmi pohybového aparátu nacházejí v sauně často vítanou úlevu. Zvýšený průtok krve do svalů a kloubů pomáhá uvolňovat ztuhlost a mírnit příznaky onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo fibromyalgie. Teplo působí přímo na nervová zakončení v kůži, což má analgetický efekt a zvyšuje práh bolestivosti. Sportovci využívají saunu především k urychlení regenerace po náročném tréninku, protože prohřátí tkání napomáhá rychlejšímu odplavování metabolických zbytků a snižuje svalové křeče.

Pravidelné saunování má prokazatelný vliv i na dýchací systém a celkovou odolnost organismu. Horký vzduch napomáhá bronchodilataci, tedy uvolnění dýchacích cest, což oceňují zejména pacienti s astmatem nebo chronickou bronchitidou. Studie také potvrzují, že pravidelní návštěvníci saun trpí méně často běžným nachlazením a virózami. Tento efekt je dán pravděpodobně stimulací bílých krvinek a posílením imunitní odpovědi těla na patogeny. Sauna tak představuje přirozenou formu otužování, která připravuje tělo na efektivnější boj s infekcemi.

Foto: Estoniansaunas, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Saunování prospívá tělu

Sauna, infrasauna nebo parní komora?

Ačkoliv je finská suchá sauna nejrozšířenější, existuje celá řada dalších technologií, které nabízejí odlišné prožitky. Tradiční sauny vytápěné dřevem nebo elektřinou pracují s vysokými teplotami, zatímco parní lázně sází na stoprocentní vlhkost při mnohem nižších teplotách kolem pětačtyřiceti stupňů. Vlhký vzduch v parních saunách je ideální pro hydrataci dýchacích cest a pleti, ale pro kardiovaskulární systém představuje jiný typ zátěže než suché teplo.

Stále populárnější se stávají infrasauny, které využívají infračervené záření k přímému prohřívání lidského těla bez nutnosti extrémně ohřívat okolní vzduch. Tato technologie pracuje při teplotách kolem šedesáti stupňů, což je mnohem snesitelnější pro lidi, kteří špatně snášejí vysoký žár nebo mají problémy s dýcháním v horkém prostředí. Infračervené teplo proniká hlouběji do tkání, což může být efektivnější pro hloubkovou svalovou relaxaci a mírnění chronických zánětů. Pro domácí využití se navíc objevují přenosné saunové stany nebo boxy, které umožňují využívat výhody tepelné terapie i v menších prostorách.

Umění správného ochlazování

Ochlazení patří do saunového cyklu stejně neoddělitelně jako samotná relaxace v horku. Volba metody ochlazení, ať už jde o pobyt na čerstvém vzduchu, ledovou sprchu, polévání džberem nebo skok do bazénku, je čistě věcí individuálních preferencí a aktuálních možností saunového zařízení. Základní zdravotní účinek zůstává v zásadě stejný, ovšem klíčem k bezpečnému prožitku je vyvarovat se příliš drastických šoků. Mnoho lidí skočí okamžitě po opuštění horké potírny přímo do ledového jezera či bazénku. Tento proces se v moderní medicíně označuje jako kontrastní terapie a vyvolává v těle silný chladový šok, který ale nemusí každý snášet zrovna dobře a proto ho odborníci nedoporučují.

Mezi extrémním zahřátím a následným ochlazením by měla být vždy zachována určitá proluka. Zajímavým příkladem jsou finské standardy, kde existuje doporučení či dokonce vyhláška, aby veřejná sauna stála minimálně padesát metrů od břehu jezera. Tento odstup není náhodný, nutí totiž návštěvníky k cestě k vodě, během které tělo začíná chladnout postupně na vzduchu.

Otužování v ledové vodě po sauně nicméně také vyžaduje opatrnost a postupnou adaptaci. Pro zdravého jedince jde o osvěžující zážitek, který posiluje vůli a psychickou odolnost, ale pro lidi se srdečními vadami může představovat příliš velkou zátěž. Je důležité naslouchat signálům těla a v ledové vodě setrvávat jen krátkou chvíli, než dojde k nebezpečnému podchlazení. Správně provedený cyklus horka a chladu uzavírá celou proceduru a zanechává tělo v rovnováze, kdy se počáteční stres mění v hluboký pocit zotavení.

Foto: HOGATT at Hungarian Wikipedia, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Ochlazovací bazén

Poloha těla a význam saunovacích doplňků

Kvalitu saunování ovlivňuje také to, v jaké poloze člověk v kabině tráví svůj čas. Zkušení saunéři doporučují v sauně především ležet, protože v této horizontální poloze se tělo nachází v jedné teplotní rovině a prohřívá se naprosto rovnoměrně. Pokud prostorové kapacity dovolují pouze sezení, je nutné počítat s tím, že hlava se nachází v mnohem teplejším prostředí než nohy. Právě v takových případech získávají na významu saunovací klobouky a čepice. I když mohou působit úsměvně, jejich funkční smysl je nepopiratelný.

Hlava je nejcitlivější částí těla na přehřátí a na zátylku se navíc nachází termoregulační čidlo, které ovlivňuje tepelný komfort celého organismu. Čepice funguje jako izolant, který chrání hlavu před nejagresivnějším žárem u stropu, díky čemuž je pobyt v sauně pocitově příjemnější a člověk v ní vydrží déle bez pocitů nevolnosti. Pokrývka hlavy tak pomáhá udržovat stabilitu vnitřního prostředí a umožňuje tělu, aby se soustředilo na prospěšné pocení, místo aby bojovalo s rizikem úžehu či bolesti hlavy z nadměrného tepla působícího na lebku.

Mýty o detoxikaci a hubnutí

Kolem saunování koluje řada polopravd, které je třeba uvést na pravou míru. Často se mluví o tom, že sauna detoxikuje tělo skrze pot. Věda však jasně dokazuje, že pot slouží primárně k ochlazování a jeho složení je tvořeno téměř výhradně vodou a minerály. Odstraňování škodlivých látek, jako je alkohol nebo těžké kovy, mají na starosti játra a ledviny, nikoliv potní žlázy. Sauna sice může pomoci kůži zbavit se nečistot a odumřelých buněk, ale vnitřní očistu organismu nezajistí.

Podobným mýtem je představa sauny jako nástroje pro hubnutí. Pokud se po návštěvě sauny zvážíte a uvidíte nižší číslo, jde výhradně o ztrátu tekutin, kterou tělo okamžitě doplní, jakmile se napijete. Saunování sice mírně zrychluje metabolismus a nutí srdce k vyšší aktivitě, ale samo o sobě spalování tukových zásob nevyvolá. Sauna by proto měla být vnímána jako prostředek k regeneraci a podpoře zdraví, nikoliv jako náhrada za dietu nebo fyzickou aktivitu.

Bezpečnostní zásady a rizika

Přestože je saunování pro většinu populace bezpečné, existují situace, kdy je nutná obezřetnost. Hlavním rizikem je dehydratace, proto je nezbytné pít dostatek vody před procedurou i po ní. Kombinace sauny a alkoholu je považována za extrémně nebezpečnou, protože alkohol zvyšuje riziko pádů, dehydratace a nebezpečného poklesu krevního tlaku. Většina tragických nehod spojených se saunováním má svůj původ právě v požití alkoholu.

Lidé se srdečním onemocněním, nestabilním krevním tlakem nebo těhotné ženy by měli návštěvu sauny vždy konzultovat se svým lékařem. Zvláštní opatrnost je namístě také u dětí, které se přehřívají mnohem rychleji než dospělí. Pro začátečníky se doporučuje začít s kratšími intervaly kolem pěti minut a postupně čas prodlužovat podle pocitu komfortu. Sauna má sloužit k relaxaci, a proto by se v ní nikdo neměl cítit špatně. Pokud se objeví nevolnost nebo závrať, je jedinou správnou reakcí okamžitý odchod do chladnějšího prostředí.

Budoucnost saunování v moderním životě

Saunování dnes stojí na pomezí lidové tradice a vědecky podložené terapie. Čím více dat máme k dispozici, tím jasněji se ukazuje, že řízené vystavování těla horku je jednou z nejlevnějších a nejdostupnějších metod, jak podpořit své zdraví a oddálit nástup stáří. Od mayských potních chýší až po hi-tech infrasauny zůstává cíl stejný – očistit tělo, zklidnit mysl a upevnit odolnost vůči stresům okolního světa. Začlenění sauny do týdenního rozvrhu tak může být jedním z nejlepších rozhodnutí, která pro své dlouhodobé zdraví můžete udělat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz