Načiremové: Dlabání zdravých zubů, opékání hlav a sex jako by neexistoval

Načiremové nejsou příliš známým kmenem. Jejich chování by se nám mohlo zdát až extrémní. Soustřeďují se především na své tělo a to hlavně na jeho vzhled. Kmen vnímá lidské tělo jako něco ošklivého, co tíhne k slabostem a nemocem. Většinu života tak věnují obřadům, během kterých své tělo „vylepšují“. Obřady se vykonávají v obřadní místnosti, kterou disponuje prakticky každá domácnost. Movitější pak mají těchto místností i více. Místnost je zpravidla obložena kamenitým obkladem. Bohatší domácnosti mají svatyni celou kamennou. Obřady v nich jsou čistě soukromou záležitostí, nikoliv rodinnou, jak by se předpokládalo. Ústředním bodem svatyně je schránka, ve které je mnoho lektvarů a zaříkadel, které prý mají léčebné účinky. Každý lektvar by měl pomoci od jiné nemoci a jelikož jsou Naciremové celkem často nemocní, lektvarů mají ve schránce požehnaně. Kouzla a lektvary vyrábí šamani, kteří dokáží vyrobit na zakázku lék na každou nemoc.

Načiremové jsem doslova posedlí ústní hygienou. Věří, že pokud by nevykonávali speciální očišťovací rituály dutiny ústní, vypadaly by jim všechny zuby, dásně by se zcvrkly a všichni by je opustili. Pod ústní hygienou si ale nepředstavujme kartáček a zubní pastu. Očišťovací rituál probíhá tak, že si dotyčný vloží do úst kančí štětiny a kouzelnou tresť a pomocí ritualizovaných gest s nim v ústech pohybuje. Minimálně jednou do roka pak každý člen kmenu navštěvuje jakéhosi zubaře, tzv. svatého muže úst. Ten disponuje různými vrtáky, háky, bodci, šídly a podobně s nimiž vymítá z pacientových úst zlo. Výše zmíněnými nástroji v zubech prohloubí vzniklé kazy, aby do nich mohl následně aplikovat očišťovací substanci. Pokud pacient žádnou přirozeně vzniklou díru v zubech nemá, jednoduše ji alespoň v jednom vytvoří. Nutno podotknout, že vše probíhá bez anestezie. Účelem této „péče“ je zastavit rozklad v ústech pacienta a zajistit mu tak přátele. To, že se lidé k „svatému muži úst“ každoročně vracejí navzdory tomu, že se jim zuby kazí dál, ukazuje na extrémně posvátný a v tradici pevně zakotvený charakter tohoto obřadu. Z nadšení, s nímž „svatý muž úst“ dloube šídlem do obnaženého nervu, by bylo možno soudit na jistou míru sadismu.

Každodenním rituálem všech mužů je odírání tváří a jejich úmyslné jizvení. Pro tento obřad mají speciální škrabadla. Ženy pak podstupují několikrát do roka přibližně hodinové opékání hlavy k čemuž slouží malé pece.

Při vážnějších nemocech se Načiremové odebírají do latipsa, což je chrám, který bychom mohli přirovnat k nemocnici, avšak nepředstavujme si ji jako sterilizované sály s odborným personálem. Návštěva probíhá asi takto: Pacient nejdříve musí zaplatit, teprve poté je vpuštěn do latipsa. Následně je vysvlečen donaha a donucen vyprázdnit se do prázdné nádoby, a to za asistence kněžek. Z jeho výměšků se pak stanoví diagnoza a léčebný postup. Následuje několikadenní trýznění, které by mělo pacienta vyléčit. Spočívá v každodenním časném buzení, kdy je pacient převalován po tvrdé posteli a omýván, nebo mu jsou vkládány do úst léčebné substance nebo kouzelné hůlky. Ozdravné rituály často doprovází i vražení posvátných jehlic do těla pacienta.

Některé nemoci léči psychologové, tzv. naslouchači, kteří léčí pouze tak, že si vyslechnou vše, co pacienta trápí. Zde se projevuje neuvěřitelná paměť Načiremů, kteří se svěřují s hrůznými zážitky z kojeneckého období, či dokonce z porodu.

Načiremové přisuzují obrovský význam tvaru ženských prsou. Ideál krásy je prakticky za horizontem běžných možností. Pokud se nějaká žena narodí s extrémně zdeformovanými prsy, je uctívána a dokáže se uživit pouze tím, že chodí mezi vesnicemi a nechává ostatní za poplatek civět na svá ňadra.

O rozmnožování a sexu celkově se mezi Načiremi vůbec nemluví. Aby se ženy vyhnuly otěhotnění, snaží se vyhnout pohlavnímu styku a nebo minimalizovat riziko otěhotnění různými lektvary. V případě otěhotnění se pak snaží břicho co nejvíce maskovat a v ideálním případě ani následně nekojit.

Zdroj: Metodický portál RVP