Hlavní obsah

Neměl lékařské vzdělání, přesto jeho metoda dodnes zachraňuje tisíce životů

Foto: Vygenerováno pomocí AI Gemini

Příběh Martina Couneyho, jež změnil pohled na péči o nedonošené děti, začíná na konci 19. století, kdy světovým výstavám kralovala technika. Právě zde, v prostředí plném zvědavých davů, se zrodil jeho revoluční nápad.

Článek

Představoval se jako lékař, přestože jeho vzdělání a původ zůstávaly nejasné. Mnozí ho považovali za šarlatána. Lékařská komunita ho přehlížela a kritizovala jeho metody, které kombinovaly lékařskou péči s výstřednostmi showmana. Nikdo jiný však nenabízel zoufalým rodičům takovou naději jako on.

Lékař s nejasnou minulostí a ještě nejasnějším doktorátem

Martin Couney, původním jménem Michael Cohen (nebo Cohn), se narodil v roce 1869 v pruském městě Krotoszyn, které je dnes součástí Polska. O jeho dětství se toho ví jen málo, protože si po celý život upravoval detaily svého příběhu. Nikdy nebylo potvrzeno, zda získal lékařské vzdělání, které si přisuzoval. Ačkoliv tvrdil, že studoval v Lipsku a Berlíně, neexistují žádné záznamy, které by jeho studium potvrdily.

Tajemství jeho mládí jen prohlubuje skutečnost, že emigroval do Spojených států už v devatenácti letech. To vyvolává pochybnosti také o jeho tvrzení, že byl učněm francouzského porodníka Pierra-Constanta Budina, otce moderní perinatologie. S ohledem na tehdejší dobu, kdy medicínské vzdělání trvalo roky, by to zkrátka nebylo možné.

Ať už byla pravda o jeho vzdělání jakákoli, faktem zůstává, že v roce 1896 se Martin Couney objevil v Berlíně na Velké průmyslové výstavě. Zde se poprvé dostal do kontaktu s revoluční myšlenkou, která změnila jeho život, a potažmo i tisíce dalších. Právě zde totiž porodník Pierre-Constant Budin představil svůj Kinderbrutanstalt, neboli „dětskou líheň“, primitivní verzi inkubátoru. Couney tu shodou okolností působil jako velmi šikovný asistent, díky čemuž si ho všiml vystavovatel Samuel Schenkein, který mu později zajistil mnohem větší pozornost.

První kroky k revoluci v lékařství

Úspěch výstavy vedl k pozvánce na londýnskou oslavu diamantového jubilea královny Viktorie v roce 1897. Couney zde poprvé představil svou vlastní výstavu s inkubátory. Ohlas byl obrovský a návštěvnost překonala všechna očekávání. Dokonce i prestižní lékařský časopis The Lancet napsal pochvalný článek a zdůraznil význam této život zachraňující technologie, která se v Anglii zatím nepoužívala.

Právě zde se v Couneyho hlavě zrodil nový plán. Věděl, že Amerika v péči o nedonošené děti zaostává a že tamní trh nabízí obrovské příležitosti. V Americe, kde se konaly neustálé veletrhy a výstavy, mohl ukázat světu, že tito slabí novorozenci, kteří byli tou dobou považováni za omyl přírody, mají šanci na život. V zemi, kde lékaři často považovali nedonošené děti za geneticky slabé a nechávali je zemřít bez pomoci, se Couneyho koncept měl stát jedinou nadějí pro tisíce rodin.

Profesionální péče v kontroverzním prostředí

V roce 1898 Couney debutoval na americké půdě na výstavě Trans-Mississippi Exposition v Omaze. Zde položil základy svého budoucího podnikání. Chtěl své nově vynalezené inkubátory použít co nejdříve, protože věděl, že by mohl okamžitě zachránit desítky životů. Jejich provoz ale nebyl levný a sám by jej dlouho neufinancoval. Věděl, že lidé jsou ochotni platit za to, aby viděli něco neobvyklého, a on jim to mohl nabídnout. Jeho výstavy, které se objevovaly na různých veletrzích, se staly nesmírně populární.

Rychle začal zakládat svá „Infantoria“ – výstavy, kde veřejnost platila 25 centů, aby mohla skleněnými okny pozorovat nedonošená miminka v moderních inkubátorech. I když byl často kritizován za to, že z dětí dělá atrakci, Couney stál pevně za svou prací. Prohlašoval, že jeho výstavy jsou miniaturní nemocnice, a zdůrazňoval, že jeho cílem je osvěta a záchrana životů. Celý provoz nicméně financovali návštěvníci, kteří se do Infantorií hrnuli v takovém počtu, že to pokrylo náklady na péči, platy pro personál a umožnilo Couneymu cestovat se svou výstavou po celé zemi.

Foto: Neznámý autor - Baby incubator exhibitUploaded by jmabel, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11137466

Výstava s inkubátory

Couneyova Infantoria byla navzdory svému kurióznímu umístění v zábavních parcích dokonale profesionální a čistá. Zavedl přísná hygienická pravidla, zaměstnával tým specializovaných sester, které žily přímo na místě, a spolupracoval s lékaři, jako byl renomovaný pediatr Julius Hess. Kojné sestry se musely řídit přísnými pravidly: nesměly kouřit, pít alkohol ani jíst nezdravé jídlo, aby se zajistila co nejlepší kvalita mateřského mléka pro kojence. Děti byly krmeny několikrát denně a jejich péče stála až 15 dolarů na den, což bylo na tehdejší dobu astronomická částka.

I přesto, že si za svou péči neúčtoval od rodičů peníze, kritici ho neustále obviňovali, že vydělává na utrpení. Couney se ale vždy bránil s tím, že jeho Infantoria jsou pro děti poslední záchranou a že jeho míra přežití je mnohem vyšší než v tehdejších nemocnicích. A právě tato víra ho dovedla k přesvědčení, že jeho práce má mnohem hlubší smysl než jen vydělávání peněz.

Sám na straně zoufalých rodičů

Couneyho metody vyvolávaly dlouhé roky kontroverze. Lékařské spolky se nedokázali smířit s umisťování dětí do blízkosti cirkusových šapitó a prodejních stánků. Couneyho míra přežití, dosahující 85 %, však dokazovala, že jde správným směrem. V době, kdy v nemocnicích nedonošené děti umíraly kvůli nedostatku specializované péče, poskytoval on naději. Sám Couney se snažil bojovat proti předsudkům. Přednášel o slavných lidech, kteří se narodili předčasně (jako byli Mark Twain nebo Isaac Newton), a demonstroval, že tito „slaboši“ mohou žít plnohodnotný život.

I když byl po léta odsuzován jako vypočítavý podvodník, Martin Couney změnil americkou medicínu. Jeho vytrvalost přiměla lékařskou komunitu, aby si nakonec uvědomila význam péče o předčasně narozené děti. Když v roce 1943 uzavřel své poslední Infantorium na Coney Islandu, inkubátory se konečně začaly stávat standardní součástí nemocničního vybavení. Couneyho show možná zpočátku působila jako atrakce, ale ve skutečnosti to byl geniální tah, jak zviditelnit a financovat lékařskou péči, která v té době nikde jinde neexistovala.

Samotnému Couneyemu se paradoxně v roce 1908 narodila předčasně dcera Hildegarde, kterou měl s jednou ze svých tehdejších sester, a později manželkou. Na svět přišla o šest týdnů dříve s pouhými 1,4 kg. Její život zachránil právě inkubátor, stejná technologie, se kterou Couney brázdil zemi. Tato událost jen utvrdila Couneyho v jeho poslání a dala mu osobní důvod k tomu, aby ve své práci pokračoval.

Dnes, o desítky let později, je Martin Couney, muž se spornou licencí a nejasnou minulostí, uznáván jako skutečný průkopník, který zachránil životy tisíců dětí a navždy změnil obor neonatologie. Bez jeho odvahy a víry by možná tisíce z nás nikdy nepoznaly světlo světa.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz