Článek
Zatímco Karel Kopáč byl mozkem operací a Ludvík Černý neúprosným exekutorem, na pozadí stál muž, který zajišťoval gangu logistiku, úkryt a hrůznou metodu likvidace těl: Vladimír Kuna. Kuna, odsouzený na 25 let, jehož nejotřesnějším zločinem bylo zavraždění vlastní matky kvůli dědictví, je paradoxním příkladem, jak se majetková chamtivost dokáže zvrhnout v to nejhorší rodinné drama.
Kuna poskytl gangu klíčové zázemí, od konzervárny ve sklepě pro přípravu těl až po nápad s použitím louhu. Byl to jeho sklep, jeho nápad a nakonec i jeho matka, která se stala obětí bezohledné touhy po penězích. Dnes je, na rozdíl od doživotně odsouzeného Ludvíka Černého, Vladimír Kuna na svobodě.
Kunova sklepní konzervárna
Vladimír Kuna byl nepostradatelným článkem gangu, který zajišťoval, aby stopy po vraždách navždy zmizely. Jeho role byla spíše technická a logistická, ale o to klíčovější.
Po vraždě Aleše Katovského se tělo pouze zabalilo do pletiva, což se ukázalo jako příliš nebezpečné. Když tedy došlo na vraždu Leorenta Lipoveciho, bylo nutné přijít s lepším řešením. Právě Vladimír Kuna přišel s nápadem na likvidaci těl v sudech, což zjevně viděl jako nejefektivnější způsob, jak se zbavit těl v porevolučním chaosu. Jeho sklep v Rudné u Prahy se stal hrůzostrašnou „konzervárnou“, kde se těla připravovala k poslední cestě.
Na Kunův nápad pak navázal Ludvík Černý, který navrhl těla zalít louhem, aby se urychlil rozklad a znemožnila identifikace. Tato chemikálie, kterou gangu údajně sehnal sériový vrah Ivan Roubal, však nefungovala podle představ, nicméně se stala symbolem orlických vražd. Těla, s nimiž se manipulovalo v Kunově sklepě, byla následně transportována a shozena ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady.
Kunova účast na manipulaci s těly vyžadovala vysokou míru chladnokrevnosti. Nejhrozivější čin v „konzervárně“ se odehrál po vraždě starožitníka Vlastimila Hodra. Hodr byl robustnější postavy a do sudu by se v celku nevešel. Proto Kuna a Ludvík Černý Hodrovo tělo ve sklepě rozřezali a napěchovali ho do nádoby postupně.
Sud z Orlíku vystavený v muzeu
Vražda matky: Sadomasochistický salón a dědictví
Nejtemnější kapitola Kunovy kriminální kariéry se však odehrála mimo majetkové popravy v režii Karla Kopáče a Ludvíka Černého, a týkala se přímo jeho rodiny.
Kunova matka, Anna Medková, provozovala v rodinném domku v Mnichovicích prosperující sadomasochistický salón. Podle bývalého elitního kriminalisty Josefa Douchy a režiséra Jiřího Svobody nešlo o klasický nevěstinec, ale o místo, kam docházeli i intelektuálové s akademickými tituly, kteří si nechávali nasazovat obojky a byli bičováni. Ještě hrůznější detaily dokresluje fakt, že Kuna do domu, kde byl sadomasochistický koutek, vodil i svou malou dceru. Medková, přestože byla popisována jako „venkovská paní těch venkovských rozměrů“, si provozem podniku vydělala značné peníze.
Kuna nechtěl čekat, až matka zemře, aby mohl zdědit dům. V touze po rychlém zisku se rozhodl pro nejbrutálnější řešení: vraždu. Dne 7. února 1992, v den narozenin Anny Medkové, jí byl doručen balík. Odesílatelem byl Vladimír Kuna, strůjcem výbušniny ze semtexu a tritolu byl Karel Kopáč coby bývalý příslušník URNA, který znal postupy výroby.
Když Medková balík otevřela, explodoval a ona utrpěla vážná zranění. Po výbuchu byla převezena do nemocnice. Kuna dostal strach, že by všechno mohlo prasknout, a pokusil se zbavit matky definitivně. Šel za Ludvíkem Černým a přemlouval ho, aby šel do nemocnice a tam ji dorazil, protože to sám nedokázal. Nakonec však nebylo třeba. Anna Medková zemřela na následky zranění o pět dní později sama v nemocnici.
Dopadení: Zrada ochromeného komplice
Klíčové k rozkrytí celého případu bylo v létě 1995 objevení sudů s ostatky obětí na dně Orlické přehrady. Tato událost otřásla celou zemí a paradoxně vedla k dopadení celého gangu. Když se o nálezu sudu dozvěděl Karel Kopáč, v té době již ochrnutý invalida po autonehodě, pokusil se spáchat sebevraždu. Po zneškodnění policií však začal mluvit. S vyšetřovateli v čele s Josefem Douchou uzavřel Kopáč dohodu: pomůže objasnit všechny vraždy, pokud policie nebude stíhat jeho přítelkyni, na které mu velmi záleželo. Právě Kopáčovo následné doznání a detailní svědectví o všech činech gangu – od vražd přes přípravu těl v Kunově sklepě až po shození sudů – bylo zásadní pro usvědčení Ludvíka Černého, Vladimíra Kuny a ostatních kompliců. Bez tohoto přiznání by mnoho důkazů zůstalo neprůkazných a Kuna by se zřejmě vyhnul trestu za vraždu své matky.
Trest a návrat na svobodu
Vladimír Kuna byl za pět vražd spáchaných gangem, včetně zabití vlastní matky, nakonec odsouzen. Jeho osud se však od osudů jeho kompliců výrazně lišil.
Kuna byl původně odsouzen na doživotí. Trest mu byl však později zmírněn na 25 let vězení. Odpykal si ale jen dvě třetiny trestu, a to díky svému dobrému chování. Zatímco vykonavatel všech vražd, Ludvík Černý (Zámečník), si odpykává doživotní trest, a organizátor Karel Kopáč spáchal ve vězení sebevraždu, Vladimír Kuna byl v červnu 2013 podmínečně propuštěn na svobodu.
Ludvík Černý (Zámečník) je tak dnes jediným členem gangu, který zůstává za mřížemi. Kuna, který vymyslel metodu likvidace těl a který stál za jednou z nejchladnokrevnějších vražd motivovaných dědictvím, je zpět na svobodě. Jeho příběh, ať už s „konzervárnou“ či s balíkovou bombou pro matku, je trvalým mementem hrůz a paradoxů divokých 90. let.
Zdroje:
