Článek
Lichtenbergovy obrazce jsou unikátní stromečkovité struktury, které vznikají v důsledku průchodu elektrického výboje materiálem. Tyto fascinující jevy, pozorovatelné po úderu blesku na lidské kůži, v půdě, nebo dokonce na dřevě, poprvé objevil a popsal německý profesor experimentální fyziky a matematiky Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) z univerzity v Göttingenu.
Podstata a hlubší význam obrazců
Lichtenberg během svých experimentů s vysokým napětím nezáměrně zjistil, že prachové částice reagují na iontový výboj a vytvářejí zmíněné stromovité útvary. Tento objev v roce 1777 položil základy pro pozdější vývoj xeroxového kopírování. Obrazce vznikají šířením elektrického výboje hůře vodivým prostředím. Na dielektrických površích (izolantech) dochází k vytvoření charakteristických nábojových struktur, které lze zviditelnit například poprášením jemným práškem.
Jedním z nejznámějších projevů Lichtenbergových obrazců je jejich výskyt na kůži osob zasažených bleskem nebo vysokým elektrickým proudem. Tyto obrazce se projevují jako načervenalé, stromečkovitě se větvící skvrny (makuly), které jsou uspořádány v úrovni kůže. Vznikají paralýzou kapilár a tepelnou denaturací červených krvinek. Často se mylně tvrdí, že jsou způsobeny rozšířením krevních kapilár, ale ve skutečnosti nesledují jejich větvení. Pro lékaře jsou užitečným indikátorem při určování příčiny zranění. Dobrou zprávou je, že u většiny přeživších tyto obrazce obvykle zmizí do 24 hodin, jelikož tělo zasažené kapiláry (buňky schované pod kůží) postupně obnoví.
Lichtenbergovy obrazce - Noha člověka zasaženého bleskem
V některých kulturách je takto bleskem poznamenaný člověk označovaný za nečistého a dokonce se doporučuje se s ním nestýkat a nebavit. Člověka, který by toto doporučení porušil, by mohl čekat nemilosrdný trest.
Význam nejen pro fyziku
Lichtenbergovy obrazce mají často fraktální charakter. Fraktál je geometrický útvar, který je tvořen stejným vzorem, jenž se neustále opakuje v různých měřítkách, čímž vytváří na první pohled složitý, avšak nekonečný a pravidelný obrazec. Tato souvislost s fraktálními strukturami dodává Lichtenbergovým obrazcům další rozměr a činí je předmětem zájmu nejen ve fyzice, ale i v matematice.
Kromě výskytu na lidské kůži a v laboratorních podmínkách je můžeme náhodně spatřit i po úderu blesku do země. Zde se elektrický výboj šíří půdou a zanechává za sebou stopy. V půdě mohou vzniknout i třírozměrné stopy bleskového kanálu nazývané fulgurity, kde se hornina taví intenzivním teplem vzniklým při průchodu elektrického výboje.
Chalupář kouzelníkem s blesky
Zatímco pro zasažené osoby představují Lichtenbergovy obrazce přechodné zranění, na pevných materiálech, jako je dřevo, mohou být tyto útvary trvalé a stát se uměleckým dílem. Petr Kruk, známý expert na výrobu lodních hřídelí z Vítkovic a dlouholetý chalupář z Bartultovic, nedávno poprvé veřejnosti představil svou celoživotní vášeň: zdobení dřeva právě Lichtenbergovými obrazci. Za pomoci upravené mikrovlnné trouby a vodivé kapaliny vytváří doslova umělecká díla.
Zdroje: Enigma Plus, Přehledně24, Wiki Skripta, Fyzmatik píše, Deník.cz
