Článek
Silnice a chodníky byly po desetiletí doménou nudných, funkčních symbolů v bílé a žluté barvě. Jenže v moderní Americe se i tato základní infrastruktura stala epicentrem nelítostné politické a kulturní bitvy. Válka, kterou floridský guvernér Ron DeSantis vyhlásil woke ideologii, se v roce 2025 přesunula doslova na úroveň ulic. Středobodem konfliktu se stal obyčejný přechod pro chodce, proměněný v symbol útlaku, autonomie a vzdoru. Dramatické události, které se odehrály v průběhu několika měsíců na Floridě, představují víc než jen lokální spor o dopravní předpisy. Jsou zrcadlem hlubokého rozdělení americké společnosti, kde se moc státu snaží ideologicky diktovat podobu veřejného prostoru, narážejíc na kreativní a neústupný vzdor místních komunit.
Vandalismus městského majetku
Kulturní střet začal aktem, který byl sám o sobě hluboce symbolický a emocionální: odstraněním duhového přechodu u bývalého nočního klubu Pulse v Orlandu. V červnu 2016 se Pulse stal dějištěm jedné z největších masových střeleb v historii USA. Přechod, vymalovaný barvami duhy, sloužil jako tichý, ale viditelný památník 49 obětem, z nichž většina patřila k LGBTQ+ komunitě. Jeho přítomnost nebyla jen estetická, byla to veřejná deklarace závazku města k uctění památky a inkluzivitě. Avšak v srpnu 2025 proti tomuto symbolu zakročilo floridské ministerstvo dopravy. Akce byla provedena uprostřed noci, v tichosti, a bez předchozího upozornění nebo schválení města. Během této noční operace pracovníci s plechovkami černé barvy přemalovali duhu symbolizující hrdost a smutek.
Starosta Orlanda, Buddy Dyer, vyjádřil zděšení a označil akt za „krutý politický čin“. Senátor Carlos Guillermo Smith neváhal a akci ministerstva označil za „ilegální vandalismus městského majetku“. Guvernér DeSantis, který v minulosti prosadil například rozšíření kontroverzního zákona „Don't Say Gay“ (zakazujícího výuku o sexuální orientaci a genderové identitě ve školách), se za krok postavil s jednoduchým, ale rázným prohlášením: „Nedovolíme, aby naše státní silnice byly využívány pro politické účely.“
Ofenzíva pod rouškou bezpečnosti
To, co začalo u Pulse, se rychle rozšířilo v celostátní tažení. DeSantisova administrativa, následujíc srpnovou výzvu amerického ministra dopravy Seana Duffyho (iniciativa „SAFE ROADS“), nařídila odstranění asi 400 nestandardních kusů pouličního umění. Duffy svůj krok obhajoval s tím, že politické symboly nepatří na veřejné komunikace a daňoví poplatníci platí za bezpečné silnice, ne za duhové přechody. Floridské úřady rychle eskalovaly situaci a začaly městům vyhrožovat ztrátou státního financování dopravy, pokud neuposlechnou a neodstraní ideologické malby.
Cílem čistky se rychle staly symboly LGBTQ+ Pride, ale také památníky (srdce namalovaná v Port St Lucie na památku teenagera), lokální umění a historie (malby věnované černošské historii), a dokonce i díla navržená dětmi. Musela být odstraněna vibrující asfaltová umělecká díla z programu „Crosswalks to Classrooms“ v Tampě a Orlandu, navržená žáky čtvrtých tříd. To se stalo, přestože samo ministerstvo doprav tento program před pouhými čtyřmi lety ocenila jako zlatý standard bezpečnosti silnic. Guvernér DeSantis studentům, jejichž díla byla přemalována, vzkázal, že by to měli brát jako hodinu občanské nauky, s odvoláním na to, že volení zástupci přijímají zákony, a občané se jim musí podřídit.
Hlavním oficiálním argumentem pro „válku přechodů“ byla bezpečnost. Podle ministerstva dopravy a ministra Duffyho je prý pouliční umění rozptýlením a bezpečnostním rizikem. Jenže tato tvrzení byla rychle a pádně vyvrácena faktickou realitou. Odpůrci poukázali na to, že místní úřady, jako je ta v Orlandu, již dříve konstatovaly, že umělecké přechody „zvýšily bezpečnost a viditelnost pro velký počet chodců“.
Největší ránu argumentu bezpečnosti však zasadila data. Studie z roku 2022, kterou citoval Bloomberg, dospěla k zcela opačným závěrům: zvýšená viditelnost díky dekorovaným přechodům vedla k 37% poklesu nehod s následkem zranění, 50% snížení incidentů zahrnujících chodce a celkovému 17% poklesu nehodovosti. Tato data potvrzují, že argumentace bezpečností byla pouze politická zástěrka. Skutečným cílem byla ideologická čistka veřejného prostoru a snaha potlačit symboly, které jsou v rozporu s DeSantisovou konzervativní agendou. Jak poznamenala demokratická zástupkyně Anna Eskamani, nejednalo se jen o útok na queer lidi, ale o snahu kontrolovat lokální vlády, šikanovat je a potenciálně je finančně eliminovat.
Bitva o stojany na kola
Mnoho měst, čelících hrozbě ztráty kritických dopravních fondů, se podřídilo. Ale jiná města – Fort Lauderdale, Key West, Miami Beach – zahájila právní bitvu proti státu. Nejvíce inspirativní a kreativní formu vzdoru však předvedlo město St. Petersburg. Starosta Ken Welch a jeho administrativa čelili odstranění pěti maleb, včetně té duhově zbarvené a malby věnované černošské historii. Místní lídři hledali způsob, jak uctít ztracené umění, aniž by porušili státní a federální nařízení.
Řešení bylo brilantní v jeho jednoduchosti a efektivitě: instalace 11 duhově zbarvených stojanů na kola (bike racks) na Central Avenue, přímo na místě, kde dříve stála Pride malba. Proč stojany na kola? Protože stojany na kola nejsou přechody pro chodce ani vozovka. Nejsou pokryty exekutivním nařízením guvernéra DeSantise ani iniciativou SAFE ROADS. Jordan Doyle Walsh, náčelník štábu starosty, vzkázal zastupitelům města: „Zamýšlíme, aby toto malé gesto inkluze a oslavy bylo symbolem našeho odhodlání nenechat se umlčet.“ Komunita přijala stojany na kola s nadšením a vnímala je jako dokonalou reakci. Jeden z komentářů na sociálních sítích to shrnul: „Pro každou akci existuje reakce. Když si bigoti, rasisté a homofobové chtějí hrát hloupé hry, my ustoupíme, zhodnotíme, přeskupíme se a vrátíme se silnější.“
Zdroje: The Guardian, Metro Weekly, Advocate, BBC
