Švarcsystém: Někteří ani neví, že v něm jsou a že je nelegální

Moje kamarádka Jana začala minulý rok pracovat pro jednu českou společnost prodávající autodíly. Dostala firemní dodávku, s níž každý den objíždí autoservisy a rozváží do nich objednávky. Jelikož má řízení aut v krvi, okamžitě si tuhle práci zamilovala. Co se ale platových podmínek týče, příliš slavně na tom není. Za celodenní jízdy po okrese dostává měsíčně jen něco málo nad minimální mzdu. Musí uživit tři děti, takže se před několika měsíci rozhodla říct si o více peněz. Její vedoucí jí přidat nechtěl, ale navrhl jí zajímavé řešení. „Udělej si živnost a budeš pro nás jezdit jako externí firma, budu ti tak moc vyplácet o několik tisíc víc,“ navrhl jí. Ona, s vidinou vyšších výdělků, ani minutu neváhala a okamžitě si založila živnost. Už druhý měsíc po sobě tak tímto způsobem podniká, přestože stále dělá to samé.

Naposledy jsme se viděli minulý víkend, kdy mi tuto pro ni úžasnou novinku vyprávěla. Já jí na to ale s hrůzou v očích říkám: „To je ale nezákonné. Takhle pracovat nemůžeš.“ Ona na to: „A proč bych nemohla? Přeci nedělám nic špatného.“ „Právě že děláš,“ odpověděl jsem jí. „Tomu se říká Švarcsystém a můžete z toho mít problém ty, i tvůj zaměstnavatel.“ Vymluvit si bohužel svoje jednání nenechala.

Švarcsystém je zjednodušeně situace, kdy zaměstnavatelé využívají osoby samostatně výdělečně činné k výkonu práce, která by měla být vykonávána v rámci pracovního poměru. V praxi se jedná o osoby, které vykonávají práci pro firmu, ale formálně jsou vedeny jako OSVČ. Oba tím pádem obchází povinnosti spojené s pracovním poměrem a obohacují se na daních a odvodech.

Zatímco pro zaměstnavatele z využívání Švarcsystému vyplývají kromě vysokých pokut samé výhody, pro OSVČ je to naopak. Takový zaměstnanec totiž nemá nárok na dovolenou, nemocenskou, ani odstupné. V případě pracovního úrazu navíc nemusí dostat žádné odškodné.

Od minulého roku došlo v definici nelegální práce, ale také Švarc systému, k několika změnám. Původně nelegální práce vycházela ze znaků závislé práce, jak ji stanovuje zákoník, takže se jednalo o závislou práci vykonávanou mimo pracovní vztah, ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nebo podle pokynů zaměstnavatele a zároveň práci vykonávanou za mzdu, plat, nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti, nebo jiném dohodnutém místě a navíc soustavně.

Nová definice se v podstatných věcech nemění, avšak vyškrtla slovo soustavně a je doplněna o explicitní odkaz na znaky závislé práce dle zákoníku. Pro posouzení tedy není podstatná délka výkonu práce.

Historie Švarcsystému nesahá příliš hluboko do minulosti a původ má v Čechách. S jeho využíváním přišel podnikatel ve stavebnictví, Miroslav Švarc. Tento tehdy ještě legální způsob zaměstnáván lidí na živnostenský list vznikl začátkem 90. let, avšak už v roce 1993 byl z důvodu vykořisťování a krácení daní zakázán. V roce 1994 byl pak Miroslav Švarc po několika pokutách dokonce obviněn ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení. Svůj devítimilionový dluh státu měl okamžitě zaplatit, k čemuž nedošlo, takže byla jeho firma poslána do konkurzu. V roce 1999 strávil za své prohřešky vůči státu 9 měsíců ve vězení. Z milionáře a úspěšného podnikatele se tak stal zadlužený trestanec. Po propuštění z vězení pracoval jako vedoucí na stavbě. Do důchodu odešel v roce 2008. Penzistovi Miroslavu Švarcovi je dnes 76 let.

Pokuta za zaměstnávání OSVČ v tzv. Švarcsystému se může vyšplhat do výše 100 tisíc pro zaměstnance a 10 milionů pro zaměstnavatele, ten se navíc vystavuje riziku zákazu činnosti na dva roky a doměření daní a odvodů až tři roky zpětně.

Pokud se Vám někdy zaměstnavatel bude pokoušet namluvit, že práce na živnostenský list by mohla být pro oba výhodnější, nevěřte mu, není tomu tak. Nejen že se vystavujete riziku vysoké pokuty, ale přicházíte také o spoustu benefitů, které plynou z klasického pracovního poměru, jako jsou například dovolená, nebo sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Zdroje: Petrášek Rezek, Wikipedia - Miroslav Švarc