Článek
Když v roce 1920 Karel Čapek vydal svou hru R.U.R., zkoumal v ní, co se stane, když se lidé zaměří výhradně na efektivitu, výrobu a zisk. V té době se lidstvo teprve učilo jednat důsledně instrumentalisticky, na mnoha úrovních společenského řádu existovala značná neefektivita, nicméně „úspěchy“ moderních logistických systémů se ukázaly vzápětí už tehdy. Továrny na smrt vcelku „snadno“ a pro mnohé vykonavatele až bezstarostně zvládly usmrtit miliony lidí.
Čapkovo dílo primárně popisuje náš ekonomický systém, jednání a přirozenost lidí. Je to dílo o svobodné vůli. Pro účely tohoto článku v něm Čapek identifikuje klíčový trend: komodifikace všech věcí, které může někdo chtít směnit včetně lidských emocí nebo jejich absence. Tuto komodifikaci Čapek ukázal na robotech – nadefinoval duté, neemoční bytosti, které jenom pracovaly. Ideální pracovníci optimalizovaní pro čistě ekonomický účel.
Druhou klíčovou věcí v Čapkově díle je poukázání na paradox lidské racionality – schopnost vidět do budoucnosti a rozpoznat hrozby je často přehlušena iluzí vlastní všemohoucnosti. Majitelé továrny totiž považovali globální konflikt mezi roboty a lidmi za nevyhnutelný vedlejší efekt technologického pokroku. Byli přesvědčeni, že jakmile se roboti ujmou monotónní a fyzicky náročné práce, lidstvo se osvobodí k vyššímu poslání – ke kreativním a intelektuálním činnostem. V jejich očích měl tento proces přinést novou éru prosperity. Ke konfliktu nakonec došlo, k ráji na zemi to ale nevedlo.
Čapkova hra je tedy z principu o potenciálu a možných důsledcích našeho ekonomického systému. Proti plnému rozvinutí tohoto potenciálu však historicky působily i jiné mechanismy, které jejich možné patologické dopady alespoň částečně omezovaly:
- Protože trh nebyl a stále ještě není plně komodifikovaný, menší konkurence umožňovala uspět lidem nemotivovaným čistě ziskem. Marže byly větší.
- Rychlost sběru informací a jejich penetrace napříč společenským řádem byla řádově menší. Bylo tak snazší získat výhodu.
- Menší decentralizované komunitní bloky mohly existovat nerušeně déle bez toho, aby se musely nějakým způsobem strukturálně moc měnit.
Všechny tyto body dohromady formovaly náš společenský řád. Například američtí dělníci nebyli po značnou část 20. století vystaveni tak přímé mezinárodní konkurenci pracovníků z levnějších ekonomik jako dnes. I to mohlo přispívat k jejich relativně silnějšímu ekonomickému postavení. Zároveň vznikala nová odvětví, v nichž se mohli prosadit i velmi mladí lidé. Příkladem je Stan Lee, který jako teenager nastoupil do vydavatelství Timely Comics, předchůdce Marvelu, a už v devatenácti letech se dostal do jeho redakčního vedení. Později zásadně přispěl k formování superhrdinského komiksu, který byl tehdy ještě relativně mladým odvětvím.
Z hlediska kultury v komunistických režimech zase fungovalo státní financování, které umožňovalo kulturní tvorbu méně závislou na komerčním úspěchu. Ekonomický tlak byl ovšem do značné míry nahrazen tlakem ideologickým.
Jaká je však alespoň částečně dnešní a budoucí realita? Podívejme se třeba na jeden z největších dětských kanálů na YouTube, CoComelon, zaměřený na děti, který produkuje barevné animované videoklipy a písničky, často s naučnými nebo zábavnými tématy. Jak bylo naznačeno, situace na trhu obecně v roce 2024 je dramaticky jiná:
- Existuje velká specializace. CoComelon má velmi přesně a úzce vymezenou cílovku: jde mu o pozornost vašeho dítěte, o konkrétní emoce a fenomény – tedy probíhá komodifikace.
- Tým analytiků a velmi chytrých lidí řeší vše: každý detail, každou sekundu, každý podnět. Obsah je zjevně zaměřen na udržování pozornosti prostřednictvím opakujících se vzorců, veselých melodií a vizuálních podnětů. Styl animace je generický a nepřirozený, což může být méně obohacující ve srovnání s kvalitnějšími dětskými pořady – tedy rychlost sběru informací a jejich zpracování je dobrá, nikoliv však ještě perfektní.
- Značné množství anglicky mluvících dětí tak tráví čas ve vesmíru CoComelonu – tedy vzniká paralelní, centralizovaný digitální prostor, ve kterém mohou komunitní zvyky a potřeby hrát menší roli.
CoComelon navíc funguje na velmi kompetitivním trhu, kde - pokud chtějí přežít - je na místě se ptát, zda mají jinou možnost než jednat tímto způsobem. Konkurenční firma Pinkfong, která stojí za nejsledovanějším klipem v historii Youtube, Baby Shark Dance, aplikuje podobné praktiky. Incentivy těchto firem jsou jasné: udržet vaše dítě co nejdéle sledovat jejich obsah, doslova uvěznit vaše děti v jimi vytvořeném alternativním vesmíru se všemi jejich hračkami a produkty. Pokud budete ve 40 letech na úrovni kojence a zároveň sledovat jejich obsah, základna zákazníků se podstatně rozšířila, a je to tedy pozitivní.
Podobně bychom mohli uvažovat nad mnohými dalšími průmyslovými odvětvími a už jenom povídání o kulturním byznysu by bylo na knihu. Nicméně jaké jsou obecné funkční principy, díky kterým se lze orientovat, a jaké hlavní závěry?
Argumentuji, že náš kulturní řád v minulosti nebyl tak komodifikovaný, jak tomu je teď. Bylo to dáno neefektivitou toho systému: na svobodném trhu se v minulém století kulturní byznys teprve utvářel, což umožňovalo mít větší marže, menší konkurenci, větší klid na práci. Zároveň tito pionýři kolikrát byli motivovaní zájmem o kulturu, zájmem o člověka a širší celospolečenské důsledky. Navíc, i kdyby tito lidé byli jenom chytří, reálně neměli dostatek informací, aby cíleně vytvářeli věci, které mají způsobit jeden konkrétní jev, tj. například udržet pozornost dítěte. V neposlední řadě pak samotná komunita a její potřeby určovaly do větší míry vývoj jednotlivce. Teď je možné fungovat zcela odděleně, ať už digitálně ve vesmíru CoComelonu, tak fyzicky například v nějakém velkém městě. Potřeby komunity už nejsou nutností.
Celá věc je tak více efektivní, do nějaké míry komfortnější a potenciálně mnohem více smrtící. Co se týče samotného ekonomického řádu, tam platí podobná dynamika, nicméně důraz na produktivitu a instrumentálnost v něm existuje od nepaměti. Částečně to tak musí být. Není to nutně špatně. Ani komerční úspěch a kvalitní umění se samozřejmě nevylučují. Rozhodující je však podle mě vztah mezi prostředkem a cílem. Je ekonomický výsledek prostředkem umožňujícím vznik hodnotného díla, nebo se samotné dílo stává pouze prostředkem k dosažení ekonomického výsledku? Právě v tom vidím problém současného vývoje: věci, které měly v minulosti čistě ekonomickou logiku alespoň částečně kompenzovat, konkrétně tedy kultura, se stále více řídí stejnými principy.
Bylo by však příliš jednoduché vidět problém pouze v samotném systému. Ekonomické pobídky ovlivňují naše rozhodování, ale nezbavují nás za tato rozhodnutí odpovědnosti. Právě proto bude podle mě stále důležitější nejen to, jaké podmínky pro kulturní tvorbu vytváříme, ale také jací lidé ji vytvářejí.
Britský spisovatel Charles Dickens, autor povídky Vánoční koleda, kdysi poznamenal: „Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit se je tam udržet po celý rok.“ Muž, který si velmi dobře uvědomoval krutost, jednoduchost a možnou patologičnost ekonomického řádu a který zároveň produkoval kulturní „výrobky,“ byl alespoň aspiračně dobrý člověk. Z jeho děl a práce je patrná snaha o jistý celospolečenský přesah, zodpovědnost. Byl to člověk a snažil se být dobrý. Myslím si, že v naší instrumentální, komodifikované budoucnosti tyto dva aspekty budou důležitější než kdy jindy.
Jinak reálně hrozí, že budoucí Bach bude stavět svůj úspěch na komoditě vlivu, na reklamním prostoru, místo na své hudební genialitě. Jeho hudba pak nebude cílem, ale nástrojem. V době, kdy se kulturní tvorba snáze může podřizovat ekonomické efektivitě a cílit na amplifikaci jenom konkrétních emocí, je tedy důležité připomenout, že pravá hodnota umění nespočívá v jeho prodejnosti, ale v jeho schopnosti kultivovat lidskost v celé své úplnosti.
Zdroje:
ČAPEK, Karel. R.U.R. Fr. Borový, Praha, 1935.
Charles Dickens > Quotes > Quotable Quote. Online. GoodReads. Dostupné z: https://www.goodreads.com/quotes/494832-i-will-honour-christmas-in-my-heart-and-try-to. [cit. 2024-12-24].
Top 10 most-watched videos on YouTube globally as of 2024. Online. Dostupné z: https://indianexpress.com/article/trending/top-10-listing/top-10-most-watched-videos-on-youtube-globally-as-of-2024-9644368/. [cit. 2024-12-24].
The most-subscribed and most-viewed YouTube channels in 2024. Online. Dostupné z: https://www.epidemicsound.com/blog/most-subscribed-and-viewed-youtube-channels/. [cit. 2024-12-24].
Cocomelon - The Most Evil Channel On YouTube. Online. Dostupné z: https://youtu.be/YEFptHp0AmM?si=t6E1gyIibkPHN8Tp. [cit. 2024-12-24].
Could ‚CoComelon‘ Overstimulate Toddlers? Here's What Experts Think. Online. Dostupné z: https://www.parents.com/news/some-think-cocomelon-is-too-stimulating-for-their-kids-we-asked-an-expert-to-weigh-insome-think-cocomelon-is-too-stimulating-for-their-kids-we-asked-an-expert-to-weigh-in/. [cit. 2024-12-24].
