Když zhasne Česko: Tři dny bez proudu hodinu po hodině

Pan Novák stojí ve výtahu mezi třetím a čtvrtým patrem, když se svět zastaví. Cvaknutí. Trhnutí. Tma. O ulici dál jeho žena přikládá kartu k terminálu – a displej zčerná. Na křižovatce naráz zhasnou všechny semafory.

Vypadl proud. To se stává. Člověk čeká, kdy světla naskočí. Jenže neblikne nic. Ani po půl hodině. Ani po hodině.

Zní to jako scéna z filmu. Není. Přesně tohle zažilo Česko v pátek 4. července 2025, kdy krátce před polednem přišel o elektřinu asi milion domácností a firem – zhruba každý šestý odběratel v zemi. A jen o dva měsíce dřív zhasl během vteřin celý Pyrenejský poloostrov – Španělsko i Portugalsko.

Velké výpadky nejsou teorie. Otázka nezní, jestli jsme na elektřině závislí. Zní: co by přineslo, kdyby proud nešel tři dny? Přesně na 72 hodin nás vyzývá být připravené Ministerstvo vnitra i Evropská komise.

Tohle není návod na přežití. Je to rekonstrukce prvních tří dnů, poskládaná jen z ověřených faktů. A z pohledu jedné obyčejné rodiny.

Paní Nováková vyjde z obchodu a nechápe. Tramvaj stojí uprostřed kolejí, lidé z ní vystupují a jdou pěšky.

Co udělá většina lidí jako první? Vytáhne mobil. A pak zjistí, že tramvaje, metro i vlaky stojí okamžitě – kolejová doprava jede na elektřinu a žádnou zálohu nemá. V červenci 2025 stálo pražské metro na všech třech trasách naráz.

A pan Novák? Pořád visí ve výtahu. Výtah bez proudu zamrzne. Vyprostí ho hasiči – a ti měli ten den plné ruce práce: jen do půl třetí vytáhli z výtahů přes dvě stě lidí.

Zastavují se i velké firmy. Škoda Auto přerušila výrobu ve všech třech závodech. Nad Litvínovem se valil černý dým – rafinerie musela nouzově spalovat produkci, aby ji bezpečně odstavila.

A to je teprve prvních pár minut.

Rodina se sejde doma. Lednice ztichla, ale ještě chladí. „Dojdu koupit vodu a něco k večeři,“ řekne paní Nováková. Jenže obchod je zavřený. Pokladny nejedou, chlazení taky ne.

A tady přijde první velké překvapení: peníze na účtu jako by najednou neexistovaly. Platební terminál je bez proudu mrtvý. A bankomat? Ten není trezor, ze kterého vypadnou peníze – je to počítač. Bez elektřiny nevydá ani korunu.

Benzín? Pod pumpou ho jsou tisíce litrů, ale nenatankujete. Během výpadku 2025 stálo asi 200 čerpacích stanic. Důvod už před lety shrnul šéf petrolejářské asociace Jan Mikulec: „Čerpací stanice bez elektřiny je mrtvá čerpací stanice.“ Palivo se totiž musí čerpadlem dostat z podzemní nádrže ke stojanu – a čerpadlo bez proudu nejede.

Pan Novák prohledá peněženku. Dvě stě korun a pár mincí. Poprvé ho napadne, že by to nemuselo stačit.

Pan Novák volá dceři na kolej. Dovolá se, i když to trvá. Vysílače operátorů – ty stožáry s anténami – totiž mají záložní baterie.

Jenže právě proto vzniká první potíž: volají všichni naráz a síť se dusí. Čím víc lidí telefonuje, tím hůř se kdokoli dovolá.

Z rádia na baterky se ozve, že bez proudu jsou celé kraje. „Jak dlouho to potrvá?“ zeptá se paní Nováková. Nikdo neví. A právě ta nejistota je na prvních hodinách nejhorší.

Stmívá se. Dceřin telefon náhle přestane brát signál. Nejdřív zmizí internet, pak i hovory. A to bydlí uprostřed velkého města.

Vysílače mají baterie jen na pár hodin. Jeden z operátorů uvádí, že většinu stožárů udrží naživu zhruba 260 minut – něco přes čtyři hodiny. Zní to jako dost. Při skutečném blackoutu to nestačí.

Realita bývá tvrdší než tabulky. V červenci 2025 začal na severu Čech signál mizet už po hodině a půl – i ve městech jako Teplice nebo Děčín. Operátoři reagovali chytře: přiškrtili nejžravější síť 5G, aby na bateriích udrželi aspoň úsporné volání a esemesky. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím modernější vysílač, tím rychleji se vybije.

Proto zní jedna z hlavních rad státu: telefonujte, jen když musíte. Nejspolehlivější zůstává obyčejné rádio na baterky. A dobrá zpráva: tísňové linky fungují dál. Střediska hasičů a záchranky mají vlastní generátory na několik dní – a když vypadne jedna síť, tísňové volání přeskočí na jinou.

Panu Novákovi svítí na displeji posledních patnáct procent. Vypne mobil. Jenže ne pro každého je tma jen nepříjemnost.

Děti usnuly u svíčky. Venku ani jedno svítící okno. A v bytě se ochlazuje.

Málokdo to čeká: bez proudu netopí ani plynový kotel. Plyn sice hoří, ale elektronika a čerpadla kotle potřebují elektřinu. V zimě byt do rána vychladne.

Lednice pomalu povoluje. Hasiči radí jediné: neotvírat. Každé otevření pustí dovnitř teplo a přiblíží chvíli, kdy se jídlo zkazí. Paní Nováková večer odhání děti od dvířek.

O patro výš bydlí sama paní Svobodová, dvaaosmdesát let. Bez výtahu se z pátého patra nedostane. A soused má doma ženu napojenou na kyslíkový přístroj, který na baterii vydrží jen pár hodin.

Pro seniory, malé děti a nemocné není blackout nepohodlí. Je to ohrožení. A do kritické fáze právě vstupují i nemocnice.

Když v nemocnici zhasne, do několika vteřin se rozsvítí znovu. Naskočí dieselové generátory – velké motory, které si vyrobí vlastní elektřinu. Krátkou mezeru, než se rozběhnou, překlenou baterie, aby přístroje na sále nevypnuly.

Proč tedy nemocnice nespadnou hned? Protože s výpadky počítají. A proč nevydrží donekonečna? Protože generátor běží jen tak dlouho, dokud má naftu.

Podle výzkumu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně mají české nemocnice naftu zhruba na 6 až 12 hodin. Pak ji musí někdo dovézt. Jenže přednostní tankování zajištěné nemají – a běžné pumpy jsou při blackoutu mrtvé. Všechno najednou visí na jediné otázce: dorazí včas cisterna?

Nemocnice se proto brání tím, co umí každý – šetří. Odloží plánované zákroky, vypnou část výtahů, ztlumí, co jde. Proud teče přednostně tam, kde jde o život: na jednotky intenzivní péče, ARO, operační sály a urgentní příjem. Přesně tak postupovaly nemocnice v zasažených krajích i v červenci 2025.

Při opravdu dlouhém výpadku by o všem rozhodovala nafta. A ta by nebyla jediná, co začne docházet.

Ráno chce paní Nováková napustit vodu. Z kohoutku vyteče slabý pramínek – a pak nic. Bydlí v pátém patře.

Další věc, kterou nečekáte: voda k vám domů neteče sama. Skoro všude, kam se musí pumpovat nahoru, závisí na elektřině. Blackout zastaví úpravny i čerpací stanice. Vodojemy zásobu mají, ale při dlouhém výpadku vydrží jen chvíli.

Praha to má spočítané: při dlouhodobém výpadku by skoro 600 tisíc lidí zásobovaných z čerpaných vodojemů zůstalo bez pitné vody během několika hodin. A platí prosté pravidlo – čím výš bydlíte, tím dřív vám voda přestane téct, protože klesá tlak. Kdo bydlí nahoře, dopadne první.

Druhý den je jasno: tohle není obyčejný výpadek. Firmy stojí. Školy zavřely. Chlazené potraviny v obchodech i léky v lékárnách se pomalu kazí. Fronty rostou u mála míst, kde ještě vezmou hotovost.

„Tati, kdy půjde televize?“ zeptá se u snídaně mladší Novák. A jeho otec vysloví nahlas to, co si myslí celá země: proč to sakra ještě nezapnou?

Odpověď je překvapivější, než by čekal. Elektřina se nedá nahodit jako jistič v chodbě.

Velké elektrárny totiž ke svému rozjezdu samy potřebují elektřinu – na čerpadla, dopravníky, chlazení. Když je celá síť černá, nemají odkud brát. Vzniká začarovaný kruh: elektrárna potřebuje proud, aby vyrobila proud.

Rozseknout ho umí jen pár zvláštních elektráren, které se rozběhnou samy, potmě, bez pomoci zvenčí. Říká se tomu „start ze tmy“. V Česku to zvládne hlavně vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách.

Funguje to jako domino, které někdo staví znovu. Malý naftový generátor roztočí jednu vodní turbínu. Ta pošle napětí dlouhým vedením do velké elektrárny Chvaletice. A ta se probudí a začne křísit síť dál. Tenhle první impulz trvá méně než půl hodiny.

Zbytek je skládání puzzle. Postupně se rozsvěcují menší „ostrovy“, srovnává se napětí, připojují se další elektrárny i odběratelé. Správce páteřní sítě ČEPS na to má hotový plán a jasné pořadí: nejdřív nemocnice, vodárny, hasiči, policie, záchranka. Teprve pak obýváky.

Jak dlouho to reálně trvá, ukázalo Španělsko. Pomohly dodávky z Francie a Maroka i vodní elektrárny. Přenosovou síť se podařilo obnovit zhruba za 16 hodin; většina lidí byla bez proudu kolem deseti. Ani tak se to neobešlo bez obětí – média s výpadkem spojila osm úmrtí: požár od svíčky, otravy zplodinami z generátorů v uzavřených prostorách.

Nováci zatím čekají potmě – a obyčejné domácnosti jsou v tom pořadí až na konci.

Pravidlo je prosté: při velké krizi by měl každý zvládnout první tři dny sám, jen s tím, co má doma. Ne proto, aby stát hodil odpovědnost na lidi. Ale proto, aby se záchranáři mohli věnovat těm, komu jde o život. Když se stane úraz, pomoc pořád přijede.

Koncept si Ministerstvo vnitra vypůjčilo z Finska a na podzim 2025 rozeslalo do domácností přes pět milionů příruček. Důvod je vidět v číslech: skoro tři čtvrtiny domácností se na krizi nijak nepřipravují a jen zhruba čtvrtina lidí ví, co při dlouhém výpadku dělat. Ke stejné třídenní připravenosti vyzvala v březnu 2025 i Evropská komise.

A co stačí mít? Nic exotického. Voda. Trvanlivé jídlo. Vlastní léky. Baterka a rádio na baterky. Powerbanka. A trocha hotovosti v drobných.

A ještě něco důležitého: velký blackout nikdy nemá jen jednu příčinu. Vzniká souhrou náhod.

Ten český byl učebnicový. Nejdřív spadl kus vedení kvůli špatně provedené opravě. Sám o sobě by nevadil. Jenže skoro ve stejnou chvíli vypadl velký zdroj na severozápadě země. Šéf ČEPS Martin Durčák to řekl bez obalu: „Žádná z událostí by sama o sobě soustavu neohrozila, problém byl v jejich souběhu.“ Pravděpodobnost takového souběhu firma spočítala na jedna ku třem milionům. Dispečeři měli na řešení necelých sedm minut. Útok – kybernetický ani jiný – vyšetřovatelé vyloučili.

Dobrá zpráva: Česko na tom není špatně. Většina naší elektřiny pochází z dobře řiditelných zdrojů, které síti dávají stabilitu. Páteřní síť patří k nejrobustnějším v Evropě a ČEPS do ní v příštích deseti letech plánuje investovat přes 80 miliard korun.

Blackout není konec světa. Je to zkouška věci, kterou bereme jako samozřejmost pokaždé, když cvakneme vypínačem – křehké, a přitom opravitelné.

České sítě jsou stabilní a i velké výpadky se zatím dařilo zvládnout v řádu hodin. Ale zkušenost ze Španělska i z Česka říká totéž: nejtěžší jsou první hodiny, kdy nikdo neví, co se děje ani jak dlouho to potrvá.

Právě tehdy se ukáže jediný rozdíl, na kterém záleží. Rozdíl mezi rodinou, která má v šuplíku baterku, rádio a pár lahví vody – a tou, která věří, že se světla za chvíli zase rozsvítí.

Ta chvíle nemusí přijít. Baterka v šuplíku ano.

• Plynový kotel bez elektřiny většinou netopí – potřebuje elektroniku a čerpadla.

• Bankomat bez proudu nevydá peníze a platba kartou neprojde.

• Benzín je v nádrži pod pumpou, ale bez proudu ho nenatankujete.

• Mobilní vysílače jedou na bateriích jen pár hodin – čím modernější, tím rychleji se vybijí.

• Voda přestane téct nejdřív ve vyšších patrech, protože klesá tlak.

• Po 1 hodině: stojí MHD a vlaky, nefungují karty a bankomaty, zavírají obchody i pumpy, lidé uvázli ve výtazích.

• Po 6 hodinách: ve městech dohasíná mobilní signál; nemocnicím se tenčí zásoba nafty.

• Po 24 hodinách: kazí se jídlo i chlazené léky, v čerpaných oblastech přestává téct voda.

• Po 48 hodinách: stojí výroba i školy, fronty u cisteren; kritická je doprava nafty do nemocnic.

• Po 72 hodinách: rozhoduje připravenost a pořadí obnovy – proud se vrací nejdřív kritické infrastruktuře, pak domácnostem.

• Ministerstvo vnitra ČR – Projekt 72 hodin a distribuce příručky: https://mv.gov.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-zahajilo-distribuci-5-2-milionu-prirucek-72-hodin-do-domacnosti-v-ceske-republice.aspx

• Projekt 72 hodin (oficiální web): https://www.72h.gov.cz

• ČEPS – Zpráva k události 4. 7. 2025: https://www.ceps.cz/cs/zprava-k-udalosti-4-7-2025

• Ekonomický deník – Červencový blackout způsobil vzácný souběh výpadků: https://ekonomickydenik.cz/cervencovy-blackout-zpusobil-vzacny-soubeh-vypadku/

• ČeskéNoviny.cz / ČTK – Výpadek postihl milion odběrných míst: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/za-vypadkem-byla-technicka-zavada-postihla-milion-odbernych-mist/2694830

• e15.cz – Rozsáhlý blackout, odstávka Škoda Auto: https://www.e15.cz/clanek/domaci/cesko-zazilo-rozsahly-blackout-vsechny-rozvodny-v-zemi-uz-jsou-v-provozu-zasedne-krizovy-stab-1425803

• Blesk.cz – Jan Mikulec: „Čerpací stanice bez elektřiny je mrtvá čerpací stanice“: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/420121/cesko-se-chysta-na-blackout-benzinky-dostanou-pojistku-pojedou-i-bez-proudu.html

• Ústecký deník – O2 a záložní napájení vysílačů: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/blackout-vypadek-proudu-elektrina-ustecky-kraj-signal.html

• ENTSO-E – Expert Panel Final Report on 28 April 2025 Blackout: https://www.entsoe.eu/news/2026/03/20/entso-e-publishes-expert-panel-final-report-on-28-april-2025-blackout-in-spain-and-portugal/

• ENTSO-E – 28 April 2025 Iberian Blackout (publikace a časová osa obnovy): https://www.entsoe.eu/publications/blackout/28-april-2025-iberian-blackout/

• Evropská komise – EU Preparedness Union Strategy: https://civil-protection-humanitarian-aid.ec.europa.eu/news-stories/news/eu-preparedness-union-strategy-prevent-and-react-emerging-threats-and-crises-2025-03-26_en

• Skupina ČEZ – Dlouhé stráně black start: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/v-pripade-blackoutu-umozni-elektrarna-dlouhe-strane-black-start-68390

• Trilobit / UTB – Připravenost nemocnic na výpadky elektrické energie: https://trilobit.fai.utb.cz/pripravenost-nemocnic-na-vypadky-elektricke-energie_4061e0e8-b16c-4d2c-8aef-5bc3101cd1a5

• Nemocnice Šumperk – Dokážete si představit, že v nemocnici vypadne elektřina?: https://www.nemocnicesumperk.cz/media/aktuality/dokazete-si-predstavit-ze-v-nemocnici-vypadne-elektrina

• vypadekelektriny.cz – Dodávky vody v případě blackoutu na území HMP: https://vypadekelektriny.cz/dodavky-vody-v-pripade-blackoutu-na-uzemi-hmp/

• iROZHLAS – ČEPS: Desetiletý plán rozvoje a investice přes 80 miliard: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/ceps-chce-v-pristich-10-letech-investovat-pres-80-miliard-ocekava-vyssi-zatizeni_2509151255_dns

• Energetický regulační úřad – Spotřeba energií v roce 2025 vzrostla: https://eru.gov.cz/spotreba-energii-v-roce-2025-vzrostla