Článek
Do jeho nového startupu investuje, poskytne mu cloud a stává se jeho partnerem. Je to jen elegantní rozchod? Nebo sledujeme nový model, jakým si technologické korporace nechávají inovace nablízku a rizika naopak drží od těla?
Když z firmy odejde zaměstnanec, obvykle mu zruší přístupovou kartu, e-mail a popřejí hodně štěstí.
Když z Googlu odejde Jeff Dean, je to trochu jiné.
Dean patří k lidem, kteří Google technologicky spoluvytvářeli. Nastoupil v roce 1999, byl jedním z jeho prvních zaměstnanců a během sedmadvaceti let stál za řadou systémů, bez kterých by dnešní Google vypadal úplně jinak. MapReduce, BigTable, TensorFlow, Google Brain. Nakonec zastával pozici Chief Scientist.
Teď odchází a zakládá společnost Discovery Loop.
A neodchází sám.
Spolu s ním míří do nového projektu Sanjay Ghemawat, Oriol Vinyals a Quoc Le. Tedy další lidé, jejichž jména jsou hluboce zapsána do historie Googlu a moderní AI. Discovery Loop má využívat umělou inteligenci k automatizaci vědeckého a technického výzkumu, a to od navrhování experimentů přes jejich provádění až po vyhodnocování výsledků. Firma vznikla jako public benefit corporation.
Trh pochopitelně zpozorněl. Akcie Alphabetu po oznámení změn ve vedení AI klesaly přibližně o čtyři procenta, přičemž jednotlivá média uváděla v průběhu obchodování mírně odlišná čísla. Investoři totiž neviděli pouze odchod jednoho člověka. Viděli další díl série odchodů lidí, kteří pomáhali Googlu budovat jeho technologický náskok.
A pak přišla zajímavější část příběhu.
Alphabet se stal investorem Discovery Loop. Google zároveň jeho cloudovým partnerem.
Takže Google nechal odejít lidi, kteří patří k jeho nejcennějšímu technologickému kapitálu a vzápětí investoval do firmy, kterou založili.
Proč?
Když už jste Jeff Dean, zaměstnání začíná být málo
První vysvětlení může být úplně obyčejné.
Velké firmy jsou pomalé.
Čím větší organizace, tím více procesů, porad, právníků, bezpečnostních pravidel, rozpočtů, interní politiky a schvalování. Co bylo kdysi laboratoří několika geniálních lidí, je dnes součástí jedné z největších korporací světa odpovědné investorům, regulátorům a miliardám uživatelů.
A výzkumník typu Jeffa Deana se může v určitém okamžiku své kariéry začít ptát:
Proč vlastně ještě potřebuji něčí souhlas?
Je mu osmapadesát. Má reputaci, kontakty, kapitál i schopnost během několika telefonátů sestavit tým a získat financování.
Ekonomika navíc hraje ve prospěch odchodu.
I mimořádně dobře placený zaměstnanec Googlu stále vlastní jen malou část společnosti, pro kterou pracuje. Zakladatel startupu může vlastnit významnou část firmy, jejíž hodnota může během několika let vyrůst na miliardy dolarů.
Riziko je samozřejmě mnohem větší.
Jenže potenciální odměna také.
Válka o mozky
Do toho přichází něco, co bychom mohli nazvat válkou o AI mozky.
Google letos neopouští jen Dean.
Noam Shazeer, spoluautor přelomové práce Attention Is All You Need, odešel do OpenAI. Je to mimochodem člověk, který už jednou Google opustil, založil Character.AI a následně se do Googlu vrátil v rámci licenčního obchodu, za který Google podle médií zaplatil zhruba 2,7 miliardy dolarů. Teď odešel znovu.
John Jumper, který společně s Demisem Hassabisem získal Nobelovu cenu za chemii za práci související s AlphaFold, odešel do Anthropicu.
A další významní výzkumníci Googlu zamířili stejným směrem.
V Silicon Valley dnes tedy existují tři možnosti.
Zůstat.
Přejít ke konkurenci.
Nebo založit vlastní firmu.
Pro člověka Deanova formátu může být třetí možnost paradoxně nejlogičtější.
Posledních patnáct let kariéry
Existuje ale ještě jeden motiv, který se podle mě podceňuje.
Legacy.
Lidé jako Dean už nepotřebují dokazovat, že jsou dobří programátoři nebo výzkumníci. Jejich práce je v učebnicích informatiky.
Začnou řešit jinou otázku:
Čemu chci věnovat posledních deset nebo patnáct skutečně produktivních let své kariéry?
Dalšímu zlepšení Gemini?
Vyšším příjmům Google Cloud?
Lepším reklamním algoritmům?
Nebo něčemu, co může změnit způsob, jakým lidstvo dělá vědu?
A tady začíná být Discovery Loop mnohem zajímavější.
AI už nemá jen odpovídat. Má objevovat
Poslední roky jsme umělou inteligenci učili především generovat.
Text, obrázky, video, software.
Další velká hranice může být úplně jinde.
Objevování.
Představte si systém, který dostane vědecký problém, navrhne stovky nebo tisíce experimentů, nechá je paralelně provést, vyhodnotí výsledky, vytvoří nové hypotézy a celý cyklus zopakuje.
Discovery Loop.
Smyčka objevování.
Není těžké pochopit, proč právě tohle může lákat některé z nejlepších vědců světa.
AlphaFold už ukázal, že AI nemusí pouze automatizovat kancelářskou práci. Může pomáhat řešit vědecké problémy, jejichž řešení bylo ještě před několika lety extrémně obtížné. Jumper a Hassabis za práci spojenou s AlphaFold získali Nobelovu cenu.
Pro špičkového výzkumníka je to jiný druh motivace než postavit lepšího chatbota.
A také obrovský byznys
Romantiku vědeckého objevování ale můžeme na chvíli odložit.
Je za tím obrovský trh.
Farmacie. Materiálové inženýrství. Energetika. Chemie. Vývoj čipů. Biotechnologie.
Pokud dokážete zkrátit experimentální cyklus z měsíců na týdny nebo z týdnů na hodiny, nevytváříte další spotřebitelskou aplikaci s předplatným dvacet dolarů měsíčně.
Vytváříte infrastrukturu pro průmysl.
A Alphabet už ví, jak atraktivní tento model může být.
Google už si to jednou vyzkoušel
V roce 2021 vznikla z prostředí Google DeepMind společnost Isomorphic Labs zaměřená na využití AI při vývoji léčiv.
Alphabet zůstal kapitálově přítomen, ale Isomorphic Labs postupně získává vlastní investory a vlastní podnikatelskou identitu.
Letos firma získala dalších 2,1 miliardy dolarů. Kolo vedl Thrive Capital a vedle Alphabetu a GV se připojily například MGX, Temasek, CapitalG a britský Sovereign AI Fund.
Takže už to není laboratorní experiment.
Je z toho velmi seriózní byznysový model.
Není „náhodou“ Discovery Loop další evolucí stejného principu?
Proč tedy Google investuje do lidí, kteří mu právě odešli?
Nemyslím si, že existuje jedna odpověď.
Spíš několik současně platných motivací.
První možnost: Google prodává lopaty během zlaté horečky
Discovery Loop bude potřebovat obrovský výpočetní výkon.
A Google Cloud ho může dodat.
Google Cloud generuje příjmy mimo jiné právě z využívání své cloudové infrastruktury. Z investovaného startupu se tedy zároveň může stát významný zákazník.
Jenže samotné cloudové tržby budou v měřítku Alphabetu pravděpodobně příliš malé na to, aby vysvětlovaly celý obchod.
Musí tam být něco víc.
Druhá možnost: lidé odešli, výzkum zůstává na dosah
Napadá mě proto druhá možnost.
Google možná akceptoval, že tyto lidi nedokáže nebo nechce udržet jako zaměstnance. To ale neznamená, že musí přijít také o přístup k tomu, co vytvoří.
Jako investor, cloudový partner a výzkumný partner může zůstat velmi blízko.
Nevíme, jak přesně jsou smlouvy nastavené. Veřejně nejsou známé podmínky týkající se případných licencí, přednostních práv nebo přístupu k budoucímu duševnímu vlastnictví.
Bylo by tedy chybou tvrdit, že Google taková práva má.
Já bych se ale při pohledu na strukturu transakce minimálně ptal, zda právě toto není jedna z věcí, které si Alphabet chtěl pojistit.
Lepší kamarád než konkurent
Třetí vysvětlení je ještě jednodušší.
Pokud vám Jeff Dean stejně odejde, kam chcete, aby šel?
Do OpenAI?
Do Anthropicu?
Nebo do vlastní společnosti, ve které budete investorem a partnerem?
Odpověď mi připadá poměrně jasná.
Google tím může vytvořit kolem bývalých zaměstnanců jakousi „friendly zone“.
Formálně odešli.
Ekonomicky a technologicky ale nemuseli zmizet z jeho ekosystému.
A pokud se Discovery Loop jednou ukáže jako mimořádně úspěšná firma, existuje vždy možnost další investice, hlubší spolupráce nebo akvizice.
A teď moje trochu odvážnější hypotéza
Je tu ještě jedna možnost, která mě na celém příběhu zajímá nejvíc.
Co když Google nepouští Discovery Loop ven proto, aby se jí zbavil, ale proto, aby část rizika přesunul mimo sebe?
Zdůrazňuji: je to moje úvaha, nikoliv doložená interní strategie Alphabetu.
Ale ekonomicky mi dává smysl.
Autonomní AI provádějící vědecké experimenty může být obrovská příležitost.
Současně může být zdrojem úplně nových problémů.
Kdo odpovídá za experiment navržený AI?
Co když systém vytvoří nebezpečnou látku?
Co když začne automatizovat práci tisíců vědců?
Co když narazí na biosecurity?
Duševní vlastnictví?
Regulaci?
Nebo na něco, o čem dnes ještě vůbec nevíme?
Uvnitř Googlu se každý podobný problém okamžitě stává problémem Googlu.
V samostatné společnosti je situace jiná.
Výhra zůstane blízko. Průšvih o něco dál.
A právě to považuji za nejzajímavější část celého modelu.
Pokud Discovery Loop uspěje, Alphabet je u toho.
Je investor.
Je technologický partner.
Dodává infrastrukturu.
A potenciálně může svůj podíl časem navýšit nebo celou firmu koupit.
Pokud Discovery Loop neuspěje, náklady neúspěchu nese především samostatná společnost a její investoři.
A pokud narazí na regulační, etický nebo reputační problém, právně jde stále o jinou firmu.
Neříkám, že Google tím riziko odstraní.
To určitě ne.
Veřejnost bude Discovery Loop ještě dlouho vnímat jako firmu „lidí z Googlu“ a Alphabet je navíc veřejně známým investorem a partnerem.
Riziko tedy nezmizí.
Ale může se rozdělit.
A to je něco úplně jiného.
Alphabet ostatně podobně přemýšlí dlouho
Když se podíváme na strukturu Alphabetu, není myšlenka oddělování ambiciózních projektů od hlavního Googlu nijak exotická.
Waymo, Verily, Calico, Wing…
A další projekty vedené v rámci Other Bets. Alphabet sám uvádí tyto společnosti jako samostatné části svého portfolia.
Discovery Loop samozřejmě není totéž. Nejde jednoduše o další interní „Other Bet“.
Princip je ale zajímavě podobný.
Oddělit experiment.
Nechat ho růst.
Dodat mu kapitál.
A sledovat, co se stane.
Je to nový organizační model AI?
A tady podle mě příběh Jeffa Deana přestává být příběhem Jeffa Deana.
Řekl bych, že vznikl nový model technologických firem.
Dříve nejlepší zaměstnanec odešel a stal se konkurencí.
Dnes může odejít, založit startup, získat miliardu dolarů od investorů a jeho bývalý zaměstnavatel se stane jedním z nich.
Talent odejde.
Kapitál ho následuje.
Infrastrukturu dál dodává původní firma.
A vztah pokračuje.
Pro korporaci je to skoro ideální hedge.
Nemusí vlastnit sto procent budoucnosti.
Stačí jí vlastnit dost na to, aby u ní nebyla úplně cizí.
A možná je to dobrá zpráva
Bylo by snadné celý příběh interpretovat jako rozpad Googlu.
Nejlepší lidé utíkají.
Konkurence je přetahuje.
Akcie padají.
Jenže možná existuje i opačné čtení.
Velká technologická firma nemusí všechny nejlepší lidi držet uvnitř svých zdí.
Zdá se, že je dokonce efektivnější nechat je odejít.
Dát jim kapitál.
Dát jim infrastrukturu.
Nechat je riskovat.
A zůstat dostatečně blízko, aby se v případě úspěchu mohla vrátit ke stolu.
Je to svým způsobem korporátní venture capital aplikovaný na vlastní mozky.
A myslím, že podobných případů u Googlu, Microsoftu, Mety, OpenAI a dalších uvidíme v příštích měsících mnohem víc.
Protože v době AI přestává být nejcennějším aktivem firmy samotný model.
Model lze časem překonat.
Nejcennější jsou lidé, kteří dokážou vytvořit ten další a těch je zatím zatraceně málo.
Question Why?
Takže možná není nejzajímavější otázkou, proč Jeff Dean po sedmadvaceti letech odešel z Googlu.
Mnohem zajímavější je jiná.
Odešel vůbec?
A ještě jedna:
Je model „odejdi, založ vlastní firmu a nech svého bývalého zaměstnavatele investovat“ zdravým způsobem, jak dát nejlepším lidem svobodu a zároveň neztratit kontakt s inovací?
Nebo jsme právě svědky vzniku mnohem sofistikovanějšího modelu, ve kterém si technologické korporace nechávají otevřená zadní vrátka k budoucím ziskům, zatímco část technologického, regulatorního a reputačního rizika přesouvají mimo své vlastní zdi?
Já zatím odpověď nemám.
Ale právě proto stojí Discovery Loop za pozornost.
Zdroje:
