Hlavní obsah

Cena pohonných hmot exploduje, vlády v Česku a Německu peníze na jejich dotování už nemají

Foto: Steve Buissinne

Rostoucí zadlužení Česka i Německa reálně neumožňuje vládám v Berlíně a v Praze plošně zasáhnout proto rekordním cenám pohonných hmot

Automobilový národ Němců je konsternován cenou PHM, když cena nafty už dosáhla 2,4 eura (v přepočtu 58 Kč) a spolu s benzínem může vystoupat až na tři eura. Spolková koaliční vláda konzervativců a socialistů je ve sporu, jak cenové explozi čelit.

Článek

Ceny pohonných hmot v Česku i Německu jsou opět na rekordu a znovu je ovlivňuje geopolitika. Podle německého spotřebitelského portálu Clever tanken specializujícího se na cenu pohonných hmot nafta překročila hranici 2,4 eura za litr paliva a blíží se hranici 2,50 eura. Benzín Super E10 tuto rekordní cenovou úroveň z jara dokonce překonal. Podle Německého automobilového klubu ADAC byla průměrná cena litru benzinu Super E10 v neděli v celém Německu zemi 2,273 eura. Tím byl překonán předchozí rekord z března 2022. Ceny nafty také nadále rostly a v neděli 13. září podle ADAC dosáhly 2,404 eura za litr. To ještě posílí návštěvy německých řidičů a jejich vozů v příhraničních oblastech Česka a Polska, kde čerpají pohonné hmoty za výrazně nižší ceny než doma.

Omezená kapacit rafinérií v EU je spoluzodpovědná za explozi cen zejména nafty

V Evropské unii roste deficit nafty. To platí i pro Německo, které má sice dostatek domácích kapacit rafinérií pro produkci benzínu, ale ohledně nafty je odkázáno na dovoz. Podle organizace FuelsEurope bylo v Evropě od roku 2009 uzavřeno 35 rafinérií, čímž se rafinérská kapacita snížila přibližně o 20 procent. Jak upozornil ve svém článku Samuel Furfari, bývalý špičkový úředník na generálním ředitelství Evropské komise pro energetiku, Brusel se sice v minulosti obával uzavírání rafinerií v EU, ale svou dekarbonizační politikou postupně vytvářel podmínky, které odrazovaly od investic potřebných k jejich udržení a modernizaci. „Nelze očekávat, že společnosti budou donekonečna investovat do činnosti, jejíž politický zánik již byl ohlášen.“ Podle Furfariho deficit produkce a rafinérských kapacit vyvolal enormní růst marží rafinérií, které se „utrhly“ od ceny ropy. Na začátku září 2026 se rozdíl mezi cenou nafty a ropy – tzv. „crack spread“ nafty – v Evropě přiblížil k 80 dolarům za barel, což je mimořádná úroveň.

Na trzích s ropou se nenaskytují žádné známky úlevy. Naopak: nedávná eskalace na Blízkém východě a útoky proíránských milicí Hútíů v průlivu Báb al-Mandab hrozí, že ceny ještě více vzrostou. Podle agentury Reuters proplulo 11. září Hormuzským průlivem pouze sedm lodí – což je výrazně méně než desetidenní průměr 15 lodí. Před válkou proplouvalo průlivem denně přibližně 125 velkých obchodních lodí. Klíčový ropovod Východ-Západ, který Saúdská Arábie minulý týden preventivně uzavřela a který se měl vyhnout problémům spojeným s útoky v průlivech do Perského zálivu a Rudého moře, zůstává mimo provoz.

V rozhovoru pro nejčtenější německý list, bulvární deník Bild hlavní ekonom ING Carsten Brzeski naznačil, že litr nafty by brzy mohl u čerpacích stanic v Německu stát tři eura. Ceny benzinu by se také mohly ustálit na 2,50 eura nebo vyšší, pokud cena ropy zůstane delší dobu nad 110 dolary za barel. Cena ropy Brent v pondělí dočasně vzrostla na téměř 110 dolarů.

Graf: Vývoj průměrných cen benzínu a nafty (v eurech za litr) ve 100 největších městech Německa od 2/2022 do 9/2026 se stavem k 15. září. Dokládá zásadní vliv vypuknutí válečných konfliktů proti Ukrajině v únoru 2022 a v únoru 2026 proti Íránu

Foto: Deník Bild

Politici se přou o možnosti zásahu proti vysokým cenám pohonných hmot

Němečtí vládní politici jsou nyní na pozadí tři voleb do spolkových zemí, kde koaliční partaje v Berlíně hrozí porazit antisystémová Alternativa pro Německo (AfD), což se v případě Saska-Anhaltska již stalo, pod obrovským tlakem, aby automobilovému národu Němců v cenách PHM nějak ulevili. Dle Spolkového statistického úřadu je z celkového počtu osobních aut v zemi, který čítá bezmála 50 milionů vozů, v každodenním provozu 26 až 27 milionů aut. K tomu je třeba připočítat desítky milionů kamionů v drtivé většině provozovaných na naftu. Navzdory dekarbonizačnímu tlaku dává 84 % Němců v dopravě stále přednost svému autu, 10 % se přepravuje vlakem, 5 % autobusem a dvě procenta osobní přepravy Němců připadají na tramvaje a metro.

Tak jako obvykle politická levice žádá rychle plošné úlevy, kdežto pravicoví politici se obávají dopadů na státní rozpočet a chtějí podporu diferencovat pro sociálně slabé skupiny. Juniorní koaliční sociálně demokratický partner SPD požaduje, aby spolková vláda stanovila pro pohonné hmoty cenové stropy podobně jako v Belgii a Lucembursku, zatímco konzervativní vládní blok CDU/CSU varuje před ukvapenými zásahy na trhu. Spolková ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) vyjádřila názor, že je možno uplatnit platby přímé pomoci sociálně slabším obyvatelům. Má v úmyslu také prozkoumat příspěvky na dojíždění a energetické daně. Uvedla však, že pro další slevu na pohonné hmoty není dostatek finančních prostředků.

Emisní povolenky budou nově ještě více zatěžovat cenu benzínu a nafty

Německá asociace pro paliva a energii vidí jako hlavní důvody vysokých cen vládní daně, příplatek za CO2, kvóty na biopaliva a daň z přidané hodnoty, které v Německu tvoří zhruba 50 % konečné ceny nafty a kolem 60 % ceny benzinu. Ovšem Německo si již dobrovolně na sebe uvalilo emisní daň ve výši 55-65 eur za tunu CO₂ a míní v ní pokračovat i v roce 2027. Ta zatěžuje emisní daní každý litr PHM v Německu ve výši asi 4 až 5 korun.

Pro ostatní členské státy bude tato daň v podobě emisní povolenky ETS2 uvalena na pohonné hmoty a emisní topení v budovách od ledna 2028. Právě nyní Evropský parlament schválil zastropování její ceny na úrovni 45 eur. Jak ovšem připomněl portál Seznam Zprávy, avizovaná mez 45 eur počítá s cenami roku 2020, v aktuálních cenách by měl systém zafungovat při ceně kolem 57 až 58 eur za tunu vypuštěného skleníkového plynu. Česká vláda premiéra Andreje Babiše chce povolenky ETS2 zcela zrušit a současné povolenky ETS1 pro energetiku a průmysl revidovat. V současné německé vládě kancléře Friedricha Merze, která ceny energie svému průmyslu dotuje desítkami miliard eur, ale Česko pro tento postoj jako spojence nenalézá.

„Vysoké ceny pohonných hmot představují pro mnoho lidí extrémní zátěž a tato zátěž se kvůli současnému vývoji každou hodinou zvyšuje,“ řekl podle německého veřejnoprávní rozhlasu Deutschlandfunk předseda SPD Lars Klingbeil. Ten je zároveň vicekanléřem a spolkovým ministrem financí. „Ti, kteří každý den dojíždějí do práce, se bez svého auta prostě neobejdou.“ Ministr financí už měsíce lobbuje za to, aby se na ropné společnosti na německé i EU úrovni uvalila dodatečná daň z nadměrných zisků. Zatím pro to nemá většinovou podporu ostatních zemí EU. Tak by německý deficitní rozpočet získal prostředky na úlevu pro obyvatele. Přitom Klingbeilovo spolkové ministerstvo financí nemá udělány zásadní domácí úkoly: jenom o 19 % obyvatel země má konkrétní údaje o jejich daňové zátěži rozhodující o případné cílené podpoře.

Deficitní státní rozpočty Německa i Česka svazují ruce vládám při zásahu proti neúnosným cenám energie

Německo už zavedlo od jara 2026 dílčí opatření na trhu s pohonnými hmotami. Od 1. dubna mohou čerpací stanice zvyšovat ceny pouze jednou denně, a to ve 12:00 hodin. Toto pravidlo je kontroverzní, protože ekonomové a obhájci spotřebitelů dosud nezaznamenali žádný tlumivý vliv na ceny. Spolkový antimonopolní úřad také získal větší pravomoci k zakročení proti potenciálně nadměrně vysokým cenám pohonných hmot. Řízení jsou však zdlouhavá. Od začátku května do konce června 2026 platila také sleva na pohonné hmoty u benzinu a nafty; konkrétně se jednalo o snížení energetické daně u benzinu a nafty. Je sporné, do jaké míry se toto snížení, které činilo přibližně 17 centů, projevilo u čerpacích stanic. Ovšem německou státní pokladnu letos tato sleva na pohonné hmoty stála přibližně 1,6 miliardy eur (asi 39 miliard korun). Vzhledem k napjaté rozpočtové situaci se její obnovení jeví jako nepravděpodobné.

Prudký růst zadlužení Česka i Německa s neúnosným navyšováním výše úroků

V minulých dnech se začal návrhem rozpočtu spolkové republiky na rok 2027 zabývat rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Počítá se s výdaji ve výši 555,4 miliardy eur (asi 13,5 bilionu korun), na jehož krytí si vláda v Berlíně musí na finančních trzích půjčit 203,7 miliardy eur (cca 4,95 bilionu korun), včetně zvláštních fondů na růst vojenských výdajů a na modernizaci infrastruktury a na pokračování zelené transformace. Nový dluh tak pokrývá skoro 37 % výdajů německého státu na rok 2027. Vládní koalice CDU/CSU a SPD jsou pochopitelně ohledně nové výše zadlužení státu v neshodě, případné změny v návrhu rozpočtu se očekávají před konečným hlasováním v Bundestagu na konci listopadu.

V polovině roku 2026 činil celkový dluh německých veřejných financí asi 2,75 bilionů eur (asi 67 bilionů korun). To v poměru k HDP znamená zadlužení ve výši 63-65 %. Do konce desetiletí vzroste státní dluh na zhruba 2,862 bilionu eur. To je o 1 bilion eur více než v roce 2025. Němečtí ekonomové varují, že pokud by pokračovalo zaostávání německé ekonomiky jako v posledních sedmi letech, pak by země mohla ztratit nejvyšší rating. Jak řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ekonom Friedrich Heinemann z Leibnizova centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW), „jakmile se ukáže, že významná část tohoto nového dluhu není použita na komplexní modernizaci německé infrastruktury, rating AAA už stejně nebude udržitelný,“ řekl Heinemann. Nejvyšší rating AAA signalizuje investorům extrémně nízkou pravděpodobnost selhání, když půjčují peníze vládě. To umožňuje Německu přístup k novému kapitálu za poměrně nízké náklady.

Graf: Náklady na úroky placené německým státem (v miliardách eur) za zadlužení země v letech 2020 až 2030, pro léta 2026 až 2030 jde o prognózu

Foto: TV ARD - Tagesschau

Ekonomičtí analytici upozorňují, že v roce 2030 bude dominance rozpočtu Německa spočívat ve třech položkách: ve výdajích na zbrojení, na důchody a další sociální výdaje a na náklady na obsluhu dluhu v podobě úroků za 80 miliard eur, tedy bezmála 2 biliony korun. Podobný vývoj hrozí i Česku.

Pro srovnání: masivně kritizovaný deficit v objemu 389 miliard Kč v navrhovaném státním rozpočtu České republiky ve výši 2,578 bilionu na rok 2027 představuje 15% pokrytí rozpočtu dluhovým financováním. Ovšem zatímco německému státu finanční trhy úročí jeho desetileté dluhopisy 3,5 %, český stát zadlužený jen na úrovni 43-44 % HDP za nové 10leté dluhopisy hradí úrokovou sazbu 5,372 %. Podle Národní rozpočtové rady tak v příštím roce jen za úroky z veřejných dluhů Česká republika uhradí 145 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard korun více a rovná se letošnímu rozpočtu ministerstva dopravy.

Graf: Vývoj státního dluhu Česka v letech 1994 až 2025

Foto: Národní rozpočtová rada

S rekordními cenami energie se vrací černá labuť vysoké inflace

Přestože se ministerstvo financí ČR dosud chlubí stabilním ratingem mezi AA, AA- či AA3, kreditní přirážka již realizovaná při stávajícím prodeji státních dluhopisů představuje dodatečnou zátěž pro státní rozpočet v krátkodobém i dlouhodobém horizontu z titulu vyšších úrokových výdajů. A jako mandatorní výdaj do budoucna výrazně omezí akční prostor budoucích vlád pro zvládání výdajů státního rozpočtu. Když už nyní zadlužení státu svazuje ruce vládám Česka i Německa něco zásadního udělat proti dramatickému růstu cen pohonných hmot, zemního plynu i elektřiny. Ty se přitom následně propíšou do významného růstu inflace a zpomalí růst průmyslu a rozvoj ekonomiky.

Zažíváme v EU trpké prozření: nestačí sledovat pouze cenu ropy či zemního plynu. Než se dekarbonizace a doslova boj proti emisním zdrojům staly hlavním cílem energetické politiky EU, zahrnovala bezpečnost dodávek jak ropu a zemní plyn a produkty z nich. Přestože je vlastní produkce ropy a zemního plynu v zemích EU naprosto marginální (kdy EU ještě zachraňují dodávky obou komodit z Norska), strategická bezpečnost a diverzifikace dodávek zemního plynu a ropy byla odsunuta do pozadí. Za nezodpovědnou politiku vedení EU a národních vlád v příštích měsících a letech tvrdě zaplatí Evropané poklesem životní úrovně.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz