Článek
Německá již bezmála 20 let realizovaná zelená transformace zejména energetiky stála daňové poplatníky již už cca 600 miliard eur (asi 15 bilionů korun) a její konec v roce 2050, kdy má být Německo i EU emisně neutrální, je s finančními náklady v nedohlednu. Němci za velkorysé instalační i provozní dotace vybudovali obří kapacitu solárních a větrných zdrojů, které svým jmenovitým výkonem (152 GW) vlastně již dvojnásobně naplňují potřeby maximálního základního zatížení elektroenergetiky země. Ovšem v důsledku na povětrnosti závislé činnosti těchto občasných zdrojů energie (OZE) si musí držet stále obří emisní kapacitu výroby elektřiny z uhlí (38 GW) a ze zemního plynu (32 GW). Tato emisní větev je ale také provozována jen s pomocí obřích dotací formou kapacitních plateb, zjednodušeně řečeno, platí se jim, jako kdyby tyto elektrárny jely naplno. K tomu navíc musí Němci, kteří chtějí kapacitu OZE zvýšit do roku 2030 na 350 GW a do roku 2035 dokonce na fantasmagorických 700 GW, postavit 35 000 km nových elektrických sítí (20 tisíc z toho na souši a 15 tisíc na moři) a jejich nesmírně náročné řízení s pomocí umělé inteligence. To do roku 2040 přijde na 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).
Protože Němci už nyní asi s průměrnými 45 eurocenty za kWh (asi 11,30 Kč) platí po Dánech nejvyšší cenu elektřiny v EU, německá vláda se rozhodla, že ceně elektřiny v dalších nákladech ušetří. Státní rozpočet, což znamená daňoví poplatníci, tedy převzal jak náklady na podporu OZE ve výši v přepočtu asi 1,60 Kč za kWh, tak také Berlín nese celé břemeno obřích nákladů na přebudování celé elektroenergetické sítě Německa s dosud neexistujícím propojením severu s jeho vhodnými offshorovými větrnými elektrárnami s jižními průmyslovými oblastmi Bavorska a Bádenska-Württemberska. Celou energetickou tranzici Německa si vzal na paškál nejvyšší německý kontrolní úřad, Spolkový účetní dvůr (Bundesrechnungshof). Ve zprávě zveřejněné letos 7. března tvrdě politiku vlády v Energiewende zkritizoval a konstatoval mj., že s ohledem na zásahy vlády německá „cena elektřiny je tak dlouhodobě nejasná, nepredikovatelná a nejsou v ní obsaženy prahová rizika pro včasnou reakci. V rozporu s tvrzením Habeckova ministerstva hospodářství tedy nízké náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v žádném případě nezaručují levné dodávky elektřiny.“
Problémy se však dále stupňují poté, co Spolkový ústavní soud loni na podzim zakázal vládě převést 60 miliard eur z dluhové rozpočtové rezervy, která nebyla vyčerpána při vládních nákladech na boj s covidovou pandemií, právě na politiku zelené transformace. Německo má totiž ústavně schválenou dluhovou brzdu, podle které deficit veřejných financí v daném finančním roce nesmí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Po letech vyrovnaného rozpočtu se ale schodky státních financí již kumulativně vyšplhaly na 67,5 % vůči HDP, tedy ani Německo v čele většiny států EU platících eurem už neplní klíčové kritérium pro členství v tomto společenství s jednotnou měnou, kterou je hranice 60 % dluhu vůči HDP.
Navíc Německo začalo vyvádět peníze na mimořádné výdaje do mimorozpočtových fondů, kde je vedle výdajů na boj s klimatickou zimou zaparkováno také 100 miliard eur na přezbrojení německé armády. Bundeswehr přitom mimořádně zastaral hlavně za dlouhodobého působení tehdejší šéfky německého ministerstva obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) v letech 2013 až 2019. Jak tehdy konstatoval někdejší šéf německé sociální demokracie Martin Schulz, „z nejslabší členky německé vlády jsme udělali šéfku Evropské komise“. Tou se chce Leyenová toužebně stát i na dalších pět let.
Podle informací listu Handelsblatt nyní musí ministr financí za liberální FDP Christian Lindner najít v dluhovém rozpočtu nových 8,7 miliard eur do klimatického fondu ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka. Protože německý stát dle svého rozhodnutí z pololetí 2022 musí dorovnat garantované výkupní ceny za solární a větrné zdroje dle zákona EEG o podpoře OZE (u nás známá položka „podpora obnovitelných zdrojů, POZE“ v regulované části ceny elektřiny) ve výši 8,7 miliardy eur (asi 218 miliard korun). Jejich majitelé jsou totiž díky 20letým výkupním smlouvám v pohodě, i když jejich soláry a větrníky se navzájem kanibalizují až do záporných cen. Čím více fouká a svítí slunce, tím více Berlín platí. Jen za letošní červen musel těmto provozovatelům vyplatit 2 miliard eur (50 miliard korun). Za celý rok se odhaduje výplata na podporu německých OZE ve výši přes 17 miliard eur (asi 430 mld. Kč).
Není se proto co divit, že pro české lobbisty za solární a větrné zdroje je německý příklad snovou Bonanzou. Proto teď znovu vytáhli požadavek obnovení provozních dotací, když rostoucí přemíra OZE v ČR a s nimi spojena nevyužitelná nadprodukce ekonomicky i morálně devastuje deklarovanou láci těchto zdrojů, které proto nejdou ufinancovat z bankovních úvěrů, navzdory velkorysým instalačním dotacím (až 75 % nákladů) zaplacených z emisních povolenek.
Přitom na konci dubna dosáhl schodek státního rozpočtu Německa 24,4 miliardy eur (610 mld. korun) Německý ministra financí odmítl dle agentury Reuters návrh Mezinárodního měnového fondu, aby se Německo ve snaze zmírnit rozpočtové napětí letos zadlužilo o 1 % vůči HDP navíc. Ministr Lindner prohlásil, že nemíní povzbuzovat dalšími dluhy nebezpečného ducha inflace.
Za této situace přinesla německá verze mezinárodního deníku Epoch Times poněkud třaskavou informaci, když zkontrolovala osobní výdaje členů vlády. Zde zarazily obrovské výdaje zejména ministryně zahraničí za Zelené Annaleny Baerbockové. Jen za celý rok 2022 utratila ze státních peněz za služby osobního kadeřníka a vizážistky 136 552,50 eura, tj. bezmála v přepočtu 10 tisíc korun každý den. 44letá politička tyto výdaje komentovala tak, že jde o reprezentaci státu a že bez tohoto servisu nemůže existovat. „Přece nebudu vypadat jako hrobník se šedivý vlasy,“ komentovala tyto výdaje Baerbocková s ohledem na své časté mediální vystupování.
Je však pravdou, že její stranický kolega, vicekancléř a ministr Robert Habeck utratil za rok 2022 ze státních prostředků na svou vizáž jen 11,5 tisíce eur a spíše se asi chlubí svými neustále rozcuchanými vlasy a elegantně nedbalým strništěm vousů. Ministr financí za liberální FDP Christian Lindner dostál své pověsti tvrdého strážce státní pokladny a na svůj vzhled ze státních peněz za celý rok 2022 vyčerpal jen 650 eur.
Zelení politici v německé vládě reprezentují nejvýraznější skupinu německých voličů zděšených klimatickou změnou, kteří se na protest proti pokračujícím emisím přilepují k silnicím, poškozují obrazy starých mistrů či dokonce zapalováním elektrického vedení násilně blokují provoz a rozšíření výstavby závodu automobilky Tesla u Berlína. Ministryně Annalena Baerbocková jistě při své péči o vlast a pleťovou masku dbá na tvrdé enviromentální principy, kdy třeba její vlasový fén nepochybně funguje jen na zelenou elektřinu. Nebylo by však s ohledem na své zelené stoupence lepší, kdyby se při všech akcích prezentovala svým přirozeným ženským zjevem dvojnásobné matky bez umělých příkras a vylepšení a byla tedy ideologicky důsledně zelená?
