Článek
Říká se, že člověk by si měl dávat pozor na svá přání. A také existuje rčení, že každý je strůjcem svého štěstí. Na každém z nich je něco pravdy. Lidé často bývají překvapeni, když se jim nakonec přání skutečně splní, ale přijde v úplně jiné podobě, než si mysleli. Anebo skuhrají, že se jim nic nesplnilo, protože přeci chtěli ten dům jak z katalogu, to auto, vysněnou kariéru. Ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, co si konkrétně přejeme. Přání musí vycházet ze srdce, a to nikdo z nás neoklame. A srdce rozhodně netouží po hmotných statcích, ale po pocitech, které nám tyto věci přinesou. To je zásadní věc, kterou je třeba mít na mysli. Jinými slovy: když po něčem toužíme, něco jiného se odehrává na pozadí. Je to ukryto hluboko v podvědomí, kam nemáme přístup, když jsme v bdělém stavu. Podvědomí pracuje pouze v okamžiku, kdy se vzdáme kontroly. To se stává ve spánku, kdy se naše mozkové vlny zpomalí a my upadáme do relaxačního stavu. Existuje několik hladin vědomí, které se dají měřit v Hertzech díky elektrické aktivitě neuronů. V Betě prožíváme většinu dne. Mozek se maximálně soustředí, analyzuje a pracuje na plné obrátky. Alfa a Théta jsou hladiny, které nastupují ve chvílích kdy upadáme do spánku. Dech se nám zpomalí, tělo se začne připravovat na odpočinek a regeneraci. Je to takový meditativní stav, kdy člověk pociťuje klid a mír a často usíná. Théta je už hypnotický stav, který odpovídá fázi spánku, kdy se člověku ještě zdají sny. Delta se rovná hlubokému spánku beze snů, při kterém dochází k regeneraci celého těla.
Abychom se dopracovali k tomu, co se odehrává na pozadí, je třeba pokusit se dostat do hladiny Théta, kdy je možnost pracovat s podvědomím. Existuje na to celá řada řízených meditací, velmi oblíbených a často chválených lidmi z celého světa. Naprostým fenoménem v tomto oboru je například Dr. Joe Dispenza, který má za sebou hmatatelné výsledky a řadu nadšených recenzí. Ale co když se někomu meditovat nechce, anebo mu to prostě nejde? Popravdě meditovat umí každý, a také to praktikuje, aniž by o tom věděl. Zažili jste někdy chvíli, kdy jste se jen tak mimoděk zahleděli lidově řečeno: „do blba?“ Určitě ano. I to je meditace. Tehdy váš mozek zkrátka vypl a nechal vás napospas okamžiku. Jako když vypnete počítač. V tu chvíli nebylo nic. Ani vy jste v podstatě nebyli tím, za koho se v bdělém stavu pokládáte. Stali jste se nikým. Ničím. Nikde. Pro ten krátký okamžik jste upadli do prázdnoty. Skočili jste z útesu. Pod pojmem „meditatio“ si můžeme představit jednoduché rozjímání. Sednout si sám se sebou umí každý z nás, těžké je však vydržet. A o to v meditaci jde. Nemusíte nutně sedět v poloze lotosového květu a provádět složité kroky. Stačí se posadit v parku na lavičce, nebo se projít někde v přírodě a pustit mysl na špacír. Nemusíte být dokonce ani mistry vizualizace. Vždyť přece dobře víte, co si přejte. Naopak zkuste svá přání poslat společně s myslí někam do mraků a představte si pocit, jaký byste chtěli zažít. Chvíli si ho v sobě hýčkejte, než se k vám mysl vrátí jako bumerang. I kdyby to mělo být pár vteřin vězte, že to bude velmi přínosné.
Jakmile se vaše mysl opět usadí v hlavě a začne se svou uřvanou písničkou, přijměte ji s láskou. Ona na vás nekřičí proto, abyste upadli do ještě větší deprese. Jen se snaží upozornit na situaci, ve které se nacházíte. Zvažte ji, a nakonec se zeptejte sami sebe: Skutečně to máte zapotřebí? Máte zapotřebí huntovat se v mizerně placeném zaměstnání, trápit se ve vyčpělém vztahu, nebo vést žabomyší války se sousedkou od vedle? Vaše mysl začne okamžitě namítat: Ale kdo zaplatí nájem? Koho si ve svém věku asi tak ještě najdu? A tak dále, jako kolovrátek. I to přijměte. Červa v hlavě budete mít jen do chvíle, kdy vás bude ovládat strach. A toho se zbavíte jen jednoduše. Místo všech těchto obav si zkuste říct toto: je to jen situace. A situace není celý život. Všechno se mění. A měním se i já. Každičký den. Cvičte svou mysl jako neposlušné zvíře. Experimentujte s ní. Zkoušejte ji. Nabízejte jí různé úhly pohledu. Buďte zvídaví. Pokud si dopřejte si ten luxus a sami sobě věnujete pár minut každý den, uvidíte, že věci kolem vás se začnou hýbat úplně jiným směrem. Ale připravte se, že mnohým z vašeho okolí se to nebude líbit. Protože jste právě vykročili na cestu. Jinými slovy – začali jste hledat způsoby a ne důvody. A že se vše hned od počátku nedaří? No a? Svět okolo nás není dokonalý, tak proč bychom se měli snažit o dokonalost my?
