Článek
V životě jsem se setkal s dvěma typy veganů - lidmi, kteří se k veganství rozhodli z vlastního přesvědčení, nikomu své názory nevnucují, nevystupují povýšeně a tak dále, a lidmi, kteří se považují za morálně nadřazené, svoje přesvědčení dávají všem jasně najevo a kteří na lidi, jež vegany nejsou, vzhlíží jako na zlé a nemorální monstra, nebo na zmanipulované hlupáky. To, že by někdo mohl mít jiné morální hodnoty a chov s následným zabíjením zvířat mu přijde v pořádku, pokud zvířata zbytečně netrpí více, než je nutné, je pro ně nemyslitelné a takové morální hodnoty může podle nich zastávat pouze zlý a špatný člověk.
Co mě na veganských aktivistech nejvíce irituje, je právě intolerance protichůdných názorů, i když ji z jejich pohledu chápu. Problém spočívá v tom, že vidím svět úplně v jiném světle než veganští aktivisté. Jistě, soucit je skvělá vlastnost, která podle výzkumů, na které jsem narazil, mohla hrát velkou roli ve schopnosti přežít – nejen pravěkých lidí, ale také dalších primátů. Vše však má svůj limit, a příliš soucitu může být naopak slabostí. Kromě toho, ve volné přírodě příliš soucitu nenajdeme, a pokud ano, jde o soucit k členům smečky nebo mezi členy jiného společenství živočichů.
Proto mi přijde nelogické soucit rozšiřovat úplně na všechny organismy. Žádný soucit ke komárům, klíšťatům, nebo například kůrovcům opravdu nechovám a jsem si jist, že spousta veganských aktivistů nesoucítí se všemi organismy stejně. Také se mi při čtení titulků na veganských blozích, typu „Kdyby byli všichni vegani, tak..“ svrašťuje čelo. Veganský aktivismus jde totiž ruku v ruce s klimatickým aktivismem, který propaguje politiku, o kterou nemají běžní lidé, kteří jsou rádi, že vychází s tím, co mají, sebemenší zájem. Na odříkání a oběti ve jménu vašeho vyššího dobra nemáme zájem.
Na druhou stranu nejsem žádný zarytý masožravec, který by boj s veganskými aktivisty hnal do extrémů. Jsme všežravci a čas od času mi přijde omezit maso rozumné. Ale jako člověk, který chce nabrat svalovou hmotu vím, že se neobejdu bez dalších živočišných produktů, jako jsou vejce a mléčné produkty, pokud nechci konzumovat suplementy a potravinové doplňky, které že nejen nejsou plnohodnotnou náhradou zdravé stravy, ale také se mohou pěkně prodražit. Stejně jediným způsobem, jak se můžeme společně posunout vpřed, je kompromis. Menšina by však měla být vstřícnější než většina.
Zdroje:
