Článek
Před pár dny se uskutečnila konference Energie v dobách krize, na které jsem nechal zmizet lidstvo. Jelikož sami žijete, tak je vám jasné, že šlo o myšlenkový experiment. Einstein si v šestnácti představoval, že běží vedle paprsku světla. Ten můj se zaměřil na otisk prudkého rozmachu umělé inteligence pod budoucíma nohama.
Experiment začíná takto: někdy v příštích letech zmizí ze Země všichni lidé a s nimi všechno, co nese lidská slova a obrazy: knihy, pevné disky, plátna v galeriích, videa. Nic jiného se nezmění. Po tisíci letech, v roce 3030, přistane výprava od hvězdných sousedů a zkusí pochopit, co se tu dělo.
Čtení minulosti bez písma
Geologové čtou minulost, aniž mají k dispozici písemné prameny. Trilobiti ani dinosauři nebyli velcí spisovatelé, a přesto o jejich světě víme hodně. Zůstala po něm řada stop. Zkameněliny těl, chemické složení vykopaných vrstev, stopy po přepólování zemského magnetu. I naše doba už v zemi zanechala stopy srovnatelné se zlomy v geologickém záznamu. Třeba plutonium z jaderných testů nebo plasty v usazeninách představují tak dramatický předěl, že se ve vědeckých kruzích vede vášnivá diskuse o tom, zda kolem roku 1950 už neskončil holocén a nezačal antropocén.
Představme si návštěvníky z vesmíru, kteří přiletí tisíc let po našem konci. Když už k nám dokázali doletět, tak mají techniku mnohem převyšující tu naši. Ale pro experiment nám stačí i naše úroveň. Jen musíme počítat s tím, že prozkoumat historické stopy a správně si je vyložit jsou dvě různé věci. V satiře na soudobou archeologii od Davida Macaulaye s názvem Motel záhad vykope archeolog roku 4022 motelový pokoj a popíše ho jako hrobku.
Ufoni přilétají
Na začátku Zemi uvidí z výšky. Laserové skenování lidarem už dnes najde pod pralesem celá města, v guatemalské nížině tak archeologové objevili přes 60 000 mayských staveb. Základní rysy opuštěných měst zůstávají čitelné po staletích a dnešní kampusy umělé inteligence už v něčem dosahují velikosti starodávných měst. Meta staví v Louisianě na 910 hektarech, kampus v texaském Abilene má 445 hektarů.
Pro mimozemšťany asi nebude problém vystopovat vývoj světové elektrické sítě. Výprava zmapuje energetickou tepnu, která po sto let houstla a propojovala se. A pak najednou zlom. Spojení energetické sítě s obřími chrámy umělé inteligence je překvapí svojí slabostí. A vedle nich rozvaliny elektrárny, která všechnu energii lije do jediného místa. Připojení velkého odběru k síti často trvá roky, a kdo potřebuje gigawatty hned, musí si postavit plynové turbíny sám. Kampus Mety má například narůst na 5 gigawattů. Kdyby běžel celý rok naplno, odebral by tři čtvrtiny elektřiny, kterou spotřebuje celé Česko. A to není největší kampus, který by měl do pěti let vyrůst.
Podrobnosti leží v zemi
Z výšky pochopíte mnohé, ale pro podrobnosti musíte kopat. Skvělým archivem jsou jezera, ve kterých se bahno ukládá v ročních vrstvách, a tak funguje jako letokruhy. Představme si to třeba u Memphisu, kde firma xAI spustila superpočítač Colossus a velkou část energie čerpá z desítek plynových turbín. Zemní plyn sice nechává málo popela, ale v posledních vrstvičkách před zánikem bude vidět vyšší koncentrace sazí a nárůst uloženého dusíku.
Vrty prozradí i další věc. Nenasytná touha AI center po elektřině zpomalila proces odstavování uhelných elektráren, jen v USA za jediný rok odložily odstavení nejméně patnácti. Při pečlivém studiu vrtů by mohli mimozemšťané tohle zpomalení zpozorovat.
Město Memphis pije z hluboké vrstvy písku nasycené vodou, ze které začal Colossus čerpat přes tři miliony litrů denně. Stopy po urychleném vysychání v okolí chrámů umělé inteligence v sušších oblastech Země budou další položkou geologického záznamu.
Výkopy přímo v halách narazí na beton a další pozůstatky. Ocelové regály zrezaví do načervenalých pruhů, podle kterých půjde poznat, kde stály řady serverů. Zlato nekoroduje, a tak drobné šupinky z konektorů přežijí. Křemíkové čipy se sice pomalu rozkládají, ale za tisíc let by se na jejich hrubé obrysy narazit mohlo. Výprava pak pozná i to, že ve většině hal nešlo o těžbu bitcoinu. Čip pro umělou inteligenci je jeden velký s pamětí po stranách, těžební stroj má desku plnou malých stejných čipů.
Archeologové umějí z vykopávek odhadovat nerovnosti mezi lidmi. Když v okolí hal vykopou dům a z cívek odvodí, že šlo o elektrikáře, zaznamenají stopy náhlého zbohatnutí. A o kousek vedle, třeba v memfiském Boxtownu, stopy domácností, které nesou zátěž provozu, ale na výnosech se nepodílí.
Mnohem důkladněji vše rozebírám v eseji Pokud zítra zmizí lidstvo, co zbyde po dnešním AI za 1000 let? na Substacku. Včetně toho, že okolí Prahy dnes definuje 5 % všech oficiálně uznaných geologických časových úseků.
Text vznikl z mé delší eseje a z přednášky; jazykové modely mi dohledávaly a ověřovaly prameny a připravily první verzi tohoto kratšího textu. Výběr, úvahy, úpravy i konečná podoba jsou moje a za výsledek odpovídám já.
