Článek
Humanoidní roboti už nejsou jen postavami sci-fi filmů a knih, do běžného pracovního provozu ale pronikají jen po malých krůčcích. Průmyslovým linkám zatím vládnou robotická ramena. Výrobci za první pololetí letošního roku dodali 19 100 humanoidních robotů a jen menší část z nich skončila ve skutečném provozu.
Současný trh s humanoidními roboty ovládá Čína, na jejíž firmy připadá přes 97 procent světových dodávek. Není se čemu divit. Velkou část západních robotů známe z předváděcích videí, ale koupit je zatím nemůžeme. A když už jsou na prodej, zákazník musí sáhnout hluboko do kapsy. Naproti tomu humanoid G1 od čínské Unitree se v základní verzi nabízí od 13 500 dolarů.
Bylo by ale velkou chybou odvozovat z dnešní situace, že ještě máme spoustu času. Kdo by v roce 2022 předpověděl, že už v roce 2026 budeme vážně řešit, jestli mají programátoři budoucnost?
Člověk se rád utěšuje tím, co všechno robot ještě neumí. Jenže robot nemusí umět všechno, aby se začal ucházet o vaši práci. Stačí, když se naučí pár docela obyčejných věcí, bude je dělat spolehlivě a nebude za ně moc chtít. A najednou budou miliony lidí čelit konkurentům, kterým nevadí pracovat přesčas, možná ani potmě a bez topení, a které nezastaví chřipková epidemie.
Lidská podoba humanoidů odstraňuje jednu z hlavních brzd automatizace: nutnost nákladně přizpůsobovat pracoviště specializovanému stroji. Robot, který se přizpůsobí stávající dílně a naučí se používat její vybavení, otevírá cestu k automatizaci i tam, kde se dosud nevyplácela.
Levná práce přestane být výhodou
Dlouhá léta se výroba stěhovala za levnější prací do Asie. Kontejnerové lodi výrazně zlevnily přepravu, takže úsporu na mzdách nespolkla ani cesta přes oceán. Západ se utěšoval: počkejte, až přijdou roboti. Robotovi je přece jedno, jestli pracuje v Ohiu, nebo v Kantonu. Jenže Čína už dávno nevyniká jen levnou prací. Má propracované výrobní řetězce, díky nimž zvládne za pár dnů to, co na Západě trvá týdny, a za cenu, které se Západ nedokáže přiblížit. Ani kvalita přitom nemusí ustoupit ceně. V některých oborech jsou čínské výrobky světovou špičkou.
Stanou-li se humanoidní roboti dělníky budoucnosti, získá země, která ovládne jejich výrobu, zásadní strategickou výhodu. Tento závod nevyhraje nejdokonalejší robot. Rozhodne, kdo pro celé zástupy strojů vyrobí motory, převodovky a další součástky a kdo má síť dodavatelů a továren, kde se vše složí dohromady. A také kdo jim dodá elektřinu a za kolik. V tom všem má Čína velký náskok.
Roboti vyrábějící roboty
Čína má zásadní postavení v průmyslové robotice i ve výrobě důležitých součástek. V roce 2024 na ni připadala více než polovina nových světových instalací průmyslových robotů. Motory v kloubech humanoidů potřebují silné magnety obsahující vzácné zeminy. Právě u těchto surovin je závislost na Číně dramatická: ve stejném roce zajišťovala přes devět desetin světového zpracování. Peking navíc vývoz vybraných vzácných zemin a magnetů podmiňuje povolením.
Mluvíme o dnešní Číně, a tak nepřekvapí, že stát má plán, který řadí humanoidní robotiku mezi strategické oblasti. Slova někdy mají váhu: v Číně takové označení otevírá penězovody pro další rozvoj. Ještě důležitější je, že tu vznikl zdaleka největší domácí trh na světě. Na Čínu připadá přes 85 procent světové poptávky po humanoidních robotech. Stroje se tu levně vyrábějí, prodávají, rozbíjejí a zlepšují. Jinak se k masové výrobě nepropracujete.
Pokud humanoidi uspějí, kruh se uzavře. Čínské továrny plné čínských robotů budou vyrábět další roboty levněji než kdokoli jiný a prodávat je do celého světa. Dostupné stroje i zkušenosti s jejich využitím pak usnadní automatizaci dalších průmyslových odvětví. Vlastně to bude další řada osvědčeného seriálu, jehož předchozí díly známe ze solárních panelů, baterií, elektromobilů a dronů.
Země poháněná elektřinou
Robota nezajímá mzda, zato se neobejde bez elektřiny. Čína má velkou šanci stát se prvním „elektrostátem“ na světě – zemí, jejíž síla stojí na všudypřítomné elektřině a výrobě technologií, které z elektřiny žijí.
Na začátku našeho století vyráběla Čína jen třetinu elektřiny Spojených států, o čtvrtstoletí později vyrábí dvaapůlkrát tolik. V roce 2025 na ni připadalo 58 procent nově instalovaného solárního a 72 procent nového větrného výkonu na světě. Zároveň se na jejím území staví téměř polovina všech rozestavěných jaderných reaktorů světa. Přes polovinu elektřiny sice loni stále vyráběla z uhlí, ale stroj nepozná, odkud proud přichází.
Pro průmysl, zemědělství i provoz umělé inteligence je podstatné, zda je energie dostupná, spolehlivá a za přijatelnou cenu. Výhodou elektřiny je její všestrannost: lze ji vyrábět z různých zdrojů a pohánět s ní výrobní linku, zavlažovací čerpadlo i datové centrum. Dostatek dostupné elektřiny dává náskok celé ekonomice.
Závislost hlubší než na ropě
Všichni dobře víme, jak ropa ovlivňuje světovou i domácí politiku. Ropa však je „jen“ zdroj energie a chemická surovina, nikoliv pracovní síla. Pokud bude Čína dominovat výrobě robotů, staneme se závislými nejen na dodávkách strojů, ale i na náhradních dílech a softwaru. Pak se nám bude po závislosti na ropě stýskat.
Ještě není rozhodnuto. Americké firmy dosud vedou v čipech a softwaru, na nichž závisejí i čínští výrobci. A humanoidi se zatím nestali běžnou součástí továrního provozu.
Čína nepochybně zůstane významným světovým hráčem. Rozhodující ale bude, zda bude mít konkurenci. Představa, že by její stroje ovládly veškerou výrobu a její vláda tím získala možnost všude uplatnit své pojetí lidských práv, je pro mě noční můrou.
Toto téma i další otázky rozebírám podrobněji v eseji Roboti s tělem člověka na Substacku.
Text vznikl z mé delší eseje, kapitoly o robotech z mé knihy a z rešerše, při které mi jazykové modely dohledávaly a ověřovaly zdroje. Model také připravil první verzi textu. Výběr, úvahy, úpravy i konečná podoba jsou moje a za výsledek odpovídám já.
