Článek
Čtrnáctého srpna mi vyšla kniha Umělá inteligence srozumitelně – 463 stran, dvacet kapitol, zdarma a pod otevřenou licencí. Nejdůležitější kapitoly nejsou o technice. Umělá inteligence dnes vstupuje do rozhodování o válce, o práci i o tom, jak se učí naše děti – do věcí, které se týkají každého z nás.
Zbraň, která si najde cíl sama
Nejtvrdší školu umělé inteligence dnes představuje Ukrajina. Software umí z běžného dronu udělat zbraň, která rozpozná ruskou techniku a v závěru letu k ní doletí i po přerušení spojení s operátorem. Modul, který tuhle schopnost dronu přidá, se prodává za 50 dolarů.
Gaza ukazuje jinou tvář téže technologie. Izraelská armáda podle investigace magazínu +972 používala systém Lavender, který označil 37 000 lidí jako možné cíle; na lidskou kontrolu jednoho návrhu připadalo v počáteční fázi kolem dvaceti sekund. Člověk tak formálně rozhodoval dál – co ale jeho dohled za dvacet sekund skutečně znamená, je otázka, kterou rozebírá kapitola AI v armádě a vojenství.
Práce se mění nejdřív mladým
Tahle technologická revoluce jako první v dějinách dopadá dřív na kanceláře než na dílny – na právníky, účetní nebo programátory. A první měřitelné dopady už jsou vidět: stanfordská analýza mezd, příznačně nazvaná „kanárci v dole“, zjistila pokles zaměstnanosti o 13 % u lidí ve věku 22 až 25 let v profesích, které jsou umělé inteligenci vystavené nejvíc.
V Česku podle České národní banky AI zasahuje 23,2 % pracovních úkolů. Studie pro ministerstvo práce očekává do roku 2035 zánik 355 tisíc pracovních míst, ale zároveň vznik 955 tisíc nových – a rekvalifikaci bude potřebovat přes půl milionu lidí. Nečeká nás nejspíš svět bez práce, ale svět, ve kterém bude spousta lidí dělat něco jiného než dnes – víc v kapitole Dopad na trh práce a ekonomiku.
Škola: zákaz nefunguje, nápověda ano
O umělé inteligenci ve škole hodně napověděl turecký experiment s tisícovkou středoškoláků. S ChatGPT řešili matematická cvičení o 48 % lépe – jenže v následné zkoušce bez něj dopadli o 17 % hůř než žáci, kteří chatbota neměli. Když ale dostali upravenou verzi, která jen napovídala a neprozrazovala řešení, rozdíl zmizel.
Klíčový není zákaz, ale způsob použití. Ostatně New York ChatGPT na školních sítích zakázal – a po čtyřech měsících zákaz zase zrušil; jak na to jdou školy jinde, srovnává kapitola Vzdělávání a kritické myšlení.
Počítač, který vám dává za pravdu
Jedna z nejcitlivějších kapitol se týká psychiky. Stanfordská studie v časopise Science zjistila, že chatboti dávají lidem za pravdu o 49 % častěji než jiní lidé – a to i tehdy, když člověk popisuje jednání, kterým škodí sobě nebo druhým. Není to náhodná chyba: na pochlebování dobře reagujeme. OpenAI proto jednu verzi ChatGPT po třech dnech stáhla.
AI společníka si přitom vyzkoušelo 72 % amerických náctiletých a téměř třetina z nich označila rozhovory s ním za stejně nebo více uspokojivé než rozhovory s přáteli. To není okrajový jev – to je generace, která si na přitakávající protějšek zvyká; kam až to může vést, sleduje kapitola Psychologie: vztah člověka s AI.
AI se propíše i do účtu za elektřinu
Umělá inteligence má ale i velmi hmatatelnou stránku: spotřebu elektřiny. Kvůli poptávce Microsoftu se v Pensylvánii vrací do provozu jaderná elektrárna Three Mile Island a Meta si v Louisianě staví deset plynových elektráren, dohromady o výkonu čtyř Dukovan. Části amerických zákazníků má proto elektřina do roku 2028 zdražit o víc než 23 miliard dolarů. A česká stopa? Microsoft ustoupil od plánovaného datacentra v pražských Klíčovech – podle prezidenta firmy kvůli nedostatku čisté energie. Podrobnosti přidává kapitola Energie, datacentra a environmentální dopad.
Přesvědčivější než reklama
A na závěr dvě zjištění o demokracii. Deepfaky už dorazily i do Česka: podvržená videa Andreje Babiše nebo Víta Rakušana lákala hlavně na investiční podvody a od ledna 2026 na napodobování cizí podoby či hlasu výslovně pamatuje trestní zákoník. Větší starost ale budí druhé zjištění: studie v časopise Nature ukázala, že rozhovor s chatbotem posouvá postoje voličů čtyřikrát účinněji než klasická politická reklama. Pro demokracii tak nemusí být největší hrozbou podvržená videa, ale trpělivé přesvědčování šité každému na míru – tomu se věnuje kapitola Volby, dezinformace, deepfake a demokracie.
Tenhle text vznikl podobně jako kniha, o které píše: s pomocí jazykových modelů, které mi pomáhaly vybírat témata a oponovaly mým formulacím. Výběr, směr i konečná podoba jsou moje a odpovědnost za text nesu já.
Podrobněji – i s dalšími tématy od geopolitiky čipů po existenční rizika – rozebírám v textu Napsal jsem 463 stran o AI. Tady je to hlavní na svém Substacku. Celá kniha je zdarma ke stažení na stránce vydavatelství.
