Hlavní obsah
Aktuální dění

Konec elektromobility? Ne, 4. března pomyslná bomba v Bruselu nevybuchla

Foto: Seznam.cz

Pročesávat budovy Evropského parlamentu policejními specialisty opravdu nebylo nutné.

V Bruselu 4. března na schůzi Evropského parlamentu bomba nakonec nevybuchla. Ne až tak zásluhou specialistů pročesávajících budovy, ale prostě proto, že 4. března Evropský parlament nezasedal, natož v Bruselu.

Článek

Nechť laskavý čtenář promine, že jsem prozradil pointu hned na začátku, a přijme pozvání na dobrodružné pátrání po stopách bruselské bomby hlášené na tísňovou linku Seznam Médium autorem Milan Smutný prostřednictvím článku Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec, a to hned úvodními větami, že „V pondělí 4. 3. vybuchla v sídle EU v Bruselu bomba. Klíčová média si toho nevšimla: Evropský parlament přijal na návrh Komise usnesení, že elektromobil není automaticky klimaticky neutrální vůz. Protlačovaným e-autům zazvonil v EU umíráček“.

Po stopách bomby se vydáme hned v několika směrech. Začneme pátráním po bruselském zasedání Evropského parlamentu ze 4. března. Z rozpisu schůzí Evropského parlamentu vyplývá, že poslední zasedání Evropského parlamentu v Bruselu proběhlo 25. ledna, ostatní letošní zasedání Evropského parlamentu probíhala standardně ve Štrasburku, ale ani tam 4. března Evropský parlament nezasedal, natož hlasoval. Na webu Evropského parlamentu však najdeme informace o pondělní předem plánované půlhodinové společné schůzce výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a výboru pro dopravu a cestovní ruch. Úkolem krátké schůzky nebylo odpálit bombu, ale schválit zápis z lednové schůze a hlasovat o postoupení existujících materiálů k prvnímu čtení v Evropském parlamentu (draft toho materiálu již v několika předchozích vlnách prošel připomínkovým řízením Evropského parlamentu). Tedy žádný v tichosti přijímaný dokument, ale dokument standardně procházejícími jednotlivými procedurami, který se v současné chvíli nachází ve fázi čekání na první čtení v Evropském parlamentu.

Poplašný článek na webu Seznam Médium se snaží připravovaný materiál vydávat za bod zvratu, který znamená odklon od elektromobility. Odkazuje na článek bulvárního webu krone.at a jím zveřejněné tabulky o celkových emisích jednotlivých druhů dopravních prostředků. Podobně jako byl zavádějící odkaz na „hlasování Evropského parlamentu“, i uvedené tabulky se ztrácejí v mlze nejistoty. Tabulky na webu krone.at jsou publikovány ve formátu obrázku vyříznutého „odněkud“, bez uvedení původu. Nechme stranou míru bulvární nejistoty a nepřesností, protože skutečná „nedorozumění“ spočívají úplně v něčem jiném.

Podíváme-li se blíže na obsah toho diskutovaného materiálu, jde o určování celkových emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Cílem je sjednotit postup Evropy při určování emisí v dopravě s normami používanými v celém světě, a to po celou životnost dopravního prostředku, včetně výroby a emisí z výroby používané energie. Na první pohled je zřejmé, že v případě elektromobilů hraje při určování celkových emisí podstatnou roli množství emisí produkovaných při výrobě používané elektrické energie. Čistota výroba elektřiny je pro bezemisní elektromobilitu nutným předpokladem, ale na samotném provozu elektromobilu je to nezávislá záležitost. Míra emisí při výrobě elektřiny je značně proměnlivá jak v čase, tak místně, a Evropa se právě nachází na cestě k bezemisní energetice. Evropské směřování k bezemisní energetice je však velkým tématem protievropských dezinformačních platforem, proto si dovolím k tomuto tématu krátce odbočit.

Ano, cesta k bezemisní energetice se Evropě zkomplikovala. Pojďme se však podívat na příčiny těch komplikací. Problém nebude v tom, že kapitáni německého průmyslu plány na přechod k energetice bez emisí špatně zkalkulovali, ale v tom, že byli politicky naivní. Věřili, že Rusko je pro ně při přechodu na bezemisní energetiku seriózním partnerem, že tento přechod mohou postavit na využívání levného ruského plynu, a že elektřina z ruského plynu bude vyrovnávat nerovnováhy v energetice po celou dobu transformace energetiky. Bezproblémovost těchto plánů však vzala za své, když Rusko pochopilo, že v tomto je slabé místo evropského průmyslu, na které je možné zaútočit, aby paralyzovalo Evropu ještě před vojenskou invazí na Ukrajinu. Energetická válka, kterou Rusko zahájilo proti Evropě, vyšroubovala ceny plynu a s ním související elektřiny do nevídané výše a způsobila v Evropě energetickou krizi. A není vůbec žádným překvapením, že i když evropské problémy s přechodem na bezemisní energetiku cíleně vyvolalo Rusko, dezinformační weby ruské propagandy se po celé Evropě vysmívají pošetilosti Evropské unie a jejímu nepovedenému Green Dealu. Smyslem tohoto odstavce však není pláč nad komplikacemi při přechodu k bezemisní evropské energetice, ale ukázat, že tyto problémy mají svoje příčiny a jsou dočasné. Posmívat se Němcům, že dočasně prodloužili provoz uhelných elektráren, opravdu není na místě.

Ale pojďme zpět k elektromobilitě a k plánovanému „zákazu prodeje vozů se spalovacími motory od roku 2035“. Jde o zkratku, přesně se ten plánovaný zákaz týká prodeje vozů s nenulovými lokálními emisemi. Celá ta přetahovaná kolem zákazu v roce 2035 se týká lokálních emisí, což je téma, které se s tabulkami celkových emisí z bulvárních webů naprosto míjí. Lokální emise elektromobilů jsou, jak známo, nulové, a míra emisí z elektřiny potřebné na výrobu a provoz elektromobilů je samostatné téma rozebírané v předcházejícím odstavci.

Zastavme se ale u toho roku 2035 ještě z jiného důvodu. Poplašná zpráva rakouského bulváru, potažmo článku na Seznam Médium, hovoří o tom, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní prudce otočila kormidlem a již v roce 2026 plánuje přehodnotit rozhodnutí o zákazu plánovaném na rok 2035. Clickbait - tak hodnotil článek jeden z čtenářů v komentáři pod článkem rakouského krone.at, a oprávněně. Prostě protože součástí toho plánu na zákaz v roce 2035 byl již od začátku i rok 2026, ve kterém se má plán zrevidovat na základě aktuálních informací.

Pro doplnění se ohlédněme i za debatou, která ten plánovaný zákaz provázela. V té debatě tehdy byli samozřejmě silně slyšet zástupci automobilek. Vesměs ale nevystupovali proti plánovanému zákazu, protože podle jejich interních plánů a rozvah mnohé automobilky samy počítaly s tím, že v reálu k tomu přelomu dojde přirozeným vývojem ještě před rokem 2035. Ve výhledu na rok 2035 prostě již samy automobilky s prodejem vozů se spalovacími motory nepočítaly. Co však zástupce automobilek strašilo, byly ostré emisní limity pro spalovací motory v normě Euro 7, které by nutily výrobce automobilů bojovat současně na dvou frontách - kromě přípravy elektrických modelů připravovat i nové verze spalovacích motorů, jejichž budoucnost je však limitována připravovaným zákazem. Zástupcům automobilek dávalo mnohem větší smysl soustředit se na přípravu elektrických modelů a neztrácet čas a prostředky plněním normy Euro 7 pro spalovací motory. Mluvčím těchto snah se v Evropském parlamentu stal Alexandr Vondra, a ve spojení s dalšími partnery se podařilo normu Euro 7 pro spalovací motory zmírnit. Shodou okolností tuto změnu odhlasoval Evropský parlament v tuto středu, a Alexandr Vondra jako zpravodaj k tomuto usnesení v EP uvedl: „Chceme zajistit cenovou dostupnost nových menších vozů se spalovacími motory pro domácí zákazníky a zároveň umožnit automobilovému průmyslu připravit se na očekávanou transformaci sektoru.“ Podezřívá snad někdo Sašu Vondru, že by nic nevěděl o prudkém odklonu EU od elektromobility, o kterém se nás snaží různé zavádějící články přesvědčit?

Závěrem několik poznámek ke stavbě článku Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec. Jako chleba z tašky z něho kouká tendenčnost, s jakou s použitím polopravd a nepravd brojí proti elektromobilitě, a s tím souvisí i způsob nakládání se zdroji. Jako jediný zdroj poplašné zprávy byl použit odkaz na zavádějící článek v rakouském bulváru, nad který si český autor ještě přisadil se svojí vlastní rétorikou (odkazovaný článek neměl potřebnou sílu). Jádrem poplašné zprávy je pak strašení hlasováním v EP, které v uvedený den ani na uvedeném místě ani nemohlo proběhnout. Odkaz na kritizovaný dokument chyběl zcela, místo toho autor článku neváhal čtenáři v textu nabídnout odkaz na svůj vlastní další problematický článek dehonestující předsedkyni Evropské komise. Vložení takového odkazu ale naopak přičítám autorovi k dobrému, protože tento kontext umožňuje čtenáři lépe se zorientovat v celém předkládaném textu. Velmi často se totiž ta dvě témata vyskytují společně na dezinformačních platformách - útoky proti elektromobilitě jsou velmi často spojené s nevybíravými útoky na Evropskou unii, a to se vší rétorikou, která k tomu patří (rozhořčená slova o EU postrádající soudný rozum na rozdíl od zdravého rozumu obyčejného člověka, který dokáže nestranně všechny ty záležitosti nahlédnout a posoudit lépe, a o slepých cestách, do kterých nás EU svojí nekompetentností vede). Protievropská propaganda má svoje oblíbená témata, na která nasedá, a podobně jako evropští komisaři mají i mistři dezinformací svoje agendy rozdělené a oslovují s nimi nejrůznější cílové skupiny. V případě elektromobility jsou cílovou skupinou motoristé, jiné agendy útočí na lidi zasažené energetickou krizí, na lidi vystrašené epidemiemi, na věřící, a podobně. Nosné téma je ale vždy stejné - prezentace EU jako něčeho mimo nás, co nás utlačuje, obtěžuje, přináší nejrůznější zla a komplikace, a vůči čemuž musíme být v maximální rezistenci, pokud se chceme zachovat při zdravém rozumu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz