Článek
Podle něj si sice Česko stojí dobře v dostupnosti zdravotní péče či úrovni kojenecké úmrtnosti, právě u naděje dožití ve zdraví je to však výrazně horší. Jak autoři Indexu upozorňují, v té je tuzemsko v rámci Evropy mírně podprůměrné a dlouhodobě se situace nijak nelepší.
V nejnovějším průzkumu, který mapuje úroveň zdraví a bezpečnosti napříč evropskými státy, je Česko poprvé premiantem. Je ale klíčové si uvědomit, že tento žebříček zohledňuje obě oblasti naráz – tedy na něj mají výrazný vliv například skvělé výsledky v kyberbezpečnosti. Pokud by se hodnotila pouze oblast zdraví, premianty rozhodně nejsme. Natož u počtu let, které Češi prožijí ve zdraví, kde jsme dlouhodobě v podprůměru.
Můžeme být vděční za dobrou dostupnost zdravotní péče, kterou vyzdvihuje i Index. Je nutné ale řešit také udržitelnost. „Pokud se stát nepostaví ke zdraví svých občanů konečně čelem a nezaměří se na zefektivnění systému financování, prevenci a otázku nadužívání zdravotní péče, budeme mít velký problém. Současné nastavení systému je totiž neudržitelné, což dříve či později tvrdě pocítíme všichni, když s tím nezačneme něco dělat,“ říká Hellebrandová.
„Navzdory prodlužování délky života se nám v Česku navíc nedaří adekvátně prodlužovat i jeho ‚zdravou‘ část. V průměru se dožíváme jen necelých 62 let ve zdraví, a zbytek života, což může být i více než 20 let, trávíme s různými zdravotními omezeními, která nám brání užít si podzim života naplno. Vysoké procento vlastního zdraví přitom máme ve svých rukou,“ vysvětluje Hellebrandová s tím, že má na naše zdraví zásadní vliv, jak se ke svému tělu a mysli chováme.
Výživa, pohyb, spánek, vztahy, psychická pohoda, ale i neřesti, jako je alkohol či kouření, předurčují, jak na tom budeme se zdravím ve stáří. Bohužel se dlouhodobě pohybujeme na předních příčkách ve spotřebě alkoholu a patříme mezi nejtlustší národy v Evropě – a to včetně dětí. Preventivní prohlídky u praktika zanedbává 33 % obyvatel, což může vést k rozvoji různých onemocnění a prodražování následné léčby, a téměř milion Čechů a Češek svého praktického lékaře vůbec nemá.
Zodpovědnost za vlastní zdraví podle ní úzce souvisí s naším žebříčkem hodnot a zdravotní gramotností. Často prý víme, co děláme špatně, ale jsme líní upravit své zvyky. Spoléháme na medicínu a doufáme, že pokroky v ní dokážou vyléčit každý náš zdravotní neduh. Těšit se dobrému zdraví po celý život ale není zadarmo a medicína není všemocná.
Stát nesmí před problémy zavírat oči
„Svou roli ovšem hraje i stát, který by měl své občany edukovat a zdravou volbu jim usnadnit. Například tím, že nastaví, aby nealkoholické nápoje byly vždy levnější než alkoholické, zdravější potraviny dostupnější než ty nezdravé a nebo že zakáže alespoň reklamu na to, co zdraví neoddiskutovatelně škodí – třeba na alkohol. Zdravější národ je silnějším a produktivnějším národem,“ zdůrazňuje Hellebrandová. Vyzývá k tomu, aby se lidé nebáli převzít zodpovědnost za péči o své zdraví a budovat si odolnost – fyzickou i psychickou.
Podle autorů Indexu prosperity a finančního zdraví, kterými jsou Česká spořitelna a portál Evropa v datech, v posledních letech klesá počet let prožitých ve zdraví napříč celou EU. A to už od roku 2019. Zatímco tehdy dosahoval evropský průměr 64,6 let, podle posledních dostupných dat odpovídajících roku 2022 se tato doba zkrátila o dva roky. Česko se kolem 62 let prožitých bez závažných či středně vážných chorob drží dlouhodobě.
