Andy Bell stále zpívá s Erasure, pomohl ABBA a díky moderní léčbě zůstal navzdory nákaze HIV naživu

Psala se polovina 80. let a na parkety tehdejších diskoték vtrhla britská synthpopová skupina o dvou členech s názvem Erasure. Chytlavé taneční melodie a silný podmanivý hlas zpěváka Andyho Bella si brzy získaly širokou oblibu posluchačů a skupina vydávala jeden hit za druhým.

Kromě zpěváka tvoří skupinu ještě hudebník a skladatel Vince Clark. Ten počátkem 80. let působil ve skupinách Yazoo a Composition of Sound. Tyto uskupení si pamatuje asi jen málokdo, ale tu druhou znáte jistojistě, leč pod jiným názvem. Po příchodu nového zpěváka Davea Gahana se totiž přejmenovala na Depeche Mode.

Po pár letech ale Clark tyto skupiny opustil. Plánoval nový projekt a hledal k němu původně nikoliv jeden stálý zpěvný hlas. Chtěl totiž vydat album, kde by každou z písní zpíval někdo jiný, muži i ženy. Podal tedy inzerát do hudebního magazínu New Musical Express a čekal na nabídky. Náhoda tomu chtěla, že si časopis a nabídku na zpívání přečetl i charizmatický Bell. Zareagoval i díky tomu, že byl Clarkův velký fanoušek a konkurz s přehledem vyhrál. Clark se nakonec rozhodl, že silný hlas a osobnost Bella využije naplno, změnil plán a vytvořil jedno stálé duo.

Na úplném začátku jejich hudební cesty bylo ale velké zklamání a demotivace. První album Wonderland z roku 1986 totiž zcela propadlo. Clark už byl tou dobou etablovaný hitmaker, jeho předchozí projekty se držely na vlně úspěchu a prvotní neúspěch Erasure jej tak zcela zaskočil. Naštěstí se nenechal odradit a rok poté pánové zkusili štěstí se singlem Sometimes.

Ten naopak zabodoval velmi, dodnes platí za jeden z největších hitů a předznamenal úspěch druhého alba The Circus, na kterém vyšel. Svoji čerstvě nabytou popularitu skupina rovnou podpořila i velkým koncertním turné nejen po Velké Británii, ale i po Evropě, kde si nejvíce zahráli v Německu. Clark s Bellem tak nelenili a začali psát další hudbu a texty.

Brzy roku 1988 vyšlo třetí album The Innocents, kde kromě jiných písniček bodoval zejména hit A Little Respect. Erasure odjeli další evropské turné a poprvé vystoupili také v České republice. Clark se později nechal slyšet, že mu nejvíce utkvěl v paměti právě pražský koncert díky jedinečné působivé atmosféře fanoušků, kteří drželi nad hlavami magnetofony a písničky, které si nemohli tenkrát v Československu nikde obstarat, si živě nahrávali na kazety.

Před dalším albem vydali pouze vánoční „elpíčko“, jehož součástí ale byla píseň Stop! Ta se dostala společně se singlem Sometimes na druhá místa britských hitparád a v tomto měřítku se jedná o jejich nejvíce úspěšné písně všech dob Erasure.

Začátkem 90. let skupina pokračovala úspěšně dál a vydala alba, na kterých se najdou vůbec jejich největší hity. Na albu Chorus je to píseň Love To Hate You (u nás známý hit Petra Muka Láska Tě spoutá) a na další desce I Say I Say I Say možná největší hit Always. Na britských ostrovech vystoupal až na čtvrtou příčku singlové hitparády. Od té doby už se žádné další písni Erasure tak nedařilo a jejich popularita začala upadat. Bylo to dáno do velké míry vývojem doby, s nástupem moderních eurodanceových a raveových kapel v čele s Twenty 4 Seven, 2 Unlimited, Scooter a mnoha dalšími tak jejich stále synthpopové písně zastarávaly a byly zatlačovány na okraj zájmu.

Kapela nicméně nezanikla a funguje stále i v dnešních dnech. V roce 1997 ještě výrazně uspěli s písničkou Don't Say Your Love Is Killing Me, pak se ale minimálně českému publiku víceméně ztratili z očí a uší. Kromě roku 2017, kdy měli Erasure tu čest předskakovat na turné zpěvákovi Robbiemu Williamsovi (exčlen populární britské kapely 90. let Take That).l a vystoupili s ním opět také v Praze. Alba s novými písněmi však vydávají v průměru každé dva roky, zatím poslední deskou je Day-Glo z roku 2022. Stále tak hrají i koncertují, ale už v jen v malém měřítku a pro skalní fanoušky. Nad vodou je drží také popularita mezi homosexuály, takže často obrážejí se svými největšími hity gay diskotéky nebo pride festivaly.

Pojďme se nyní na chvilku vrátit zpět na začátek 90. let. Za zmínku totiž stojí ještě jeden počin z roku 1992, kdy skupina vydala album Abba-esque. Obsahovalo pouze čtyři písně a všechny byly coververzemi populární švédské ABBY, které tímto Erasure vzdali obdiv a hold. Andy Bell zde velmi otevřeně upozornil na svoji menšinovou sexuální orientaci, když se v klipu k písni Take Chance On Me (která jim bodovala z dané čtyřky nejvíce) nastrojil do ženského převleku a líčení. Clark ho v tom, ač heterosexuál, nenechal a zdatně mu sekundoval taktéž v poloze travesti umělkyně. Oba se tak samozřejmě nastylizovali do zpěvaček Abby Agnethy a Anni-Frid. Nutno dodat, že tím tenkrát prospěli nejen sobě, ale významně pomohli znovu nakopnout slávu i legendární švédské čtveřice.

Celkem nevšedním úkazem zůstává, že Erasure stále fungují v neměnném složení. Zpěvák Andy Bell měl přitom namále. Ne, že by chtěl skupinu dobrovolně opustit nebo by jej Clark zamýšlel vyměnit. Ale díky svému nevázanému životu se nakazil virem HIV. Přišlo se na to v roce 1998, kdy se na Mallorce léčil se zápalem plic a veřejně se doznal až roku 2004. Díky vědeckému pokroku a moderní léčbě se mu ale naštěstí daří virus držet na uzdě a nedošlo tak k vývoji AIDS, který by pro něj časem znamenal jisté předčasné úmrtí. Na hudební scéně už jsou tedy úctyhodných čtyřicet let a v loňském roce tak mohl Bell oslavit svoje šedesátiny.

Použité zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-andy-bell-z-erasure-je-hiv-pozitivni-315056

https://www.expresfm.cz/hudba/do-erasure-prisel-na-inzerat-a-s-jeho-hrdinou-vincem-clarkem-nikdy-nedobyli-vrchol-hitparad-andy-bell-slavi-sedesatiny/

https://m.independent.ie/entertainment/music/andy-bell-of-erasure-we-say-our-friends-got-picked-off-one-by-one-by-aids/a1728785752.html

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Erasure

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Andy_Bell_(zpěvák)