Článek
Komunita trans lidí nedávno získala do svých řad výraznou osobnost české kultury, která se nebojí mluvit a vysvětlovat. Uznávaná divadelní režisérka Daniela Špinar šla s kůží na trh a otevřeně mluví o svém osudu, tranzici (čili v jejím případě o změně z muže na ženu) a hlavně o tom, že se ve finále nic neděje a že už je konečně na čase tuto menšinu destigmatizovat, pochopit a přijmout. Aby už mohli v klidu žít a nemuseli se o sebe prát.
Mnoho našinců trans lidi doposud neuznává a stále je považuje za psychicky nemocné až úchylné lidi. A to je prostě špatně. Situace je pro tuto komunitu stejná, jaká byla před lety u homosexuálů. I těm trvalo dlouhá desetiletí, než je naše společnost pochopila a přijala a o to stejné se teď snaží transgender lidé. Oni primárně nechtějí být pořád na očích a mít takový mediální prostor, až to běžného člověka obtěžuje. Sama Špinar tvrdí, že ideální stav je, aby se o lidech jako ona nemluvilo, aby byli normálně začleněni do společnosti a neřešili se. Ale situace dnešních dní taková není a proto i tato menšina musí chtě nechtě bojovat.
Ač třeba nechce, tak musí mnoha zatvrzelým českým mozkům neustále vysvětlovat, že když se narodí muž se ženskou hormonální výbavou nebo naopak, není to žádná deviace. Je to normální mužské tělo s normální ženou uvnitř. Organismus to prostě laicky řečeno popletl. A tak je třeba vnitřní výbavě přizpůsobit tu vnější, která neodpovídá a pak je vše v pořádku. Pro mne osobně snadno pochopitelná věc, nejen proto, že jsem gay, ale proto, že si to ve své hlavě prostě dokážu obsáhnout a pochopit.
Jistě k tomu přispěl i fakt, že znám dva trans lidi osobně. S první transgender ženou (tedy původně mužem) jsem se seznámil už v 90. letech, když jsem brigádničil v tehdejší Delvitě a ona tam pracovala jako vedoucí. Vysoká žena s mužskými rysy a neurčitým hlasem ještě neměla celý proces ukončen a v této fázi jsem ji zastihl. Jednoho dne po směně jsem ji oslovil a povídal si s ní o ní. Byla za to vděčná. Plakala, jak je to nesmírně těžké po všech stránkách.
Nepřijetí rodiny a blízkých, náročné a bolestivé operace a názor společnosti, který tenkrát a bohužel i dnes je často odmítavý a lidé si myslí, že jde o nějakou módu, výstřelek či pomatení mysli. To vše transgender lidi trápí i dnes. A zcela nesmyslně. Tyto druhy menšin z řad LGBTQ+ prostě neustále doplácí na následky tmářského období socialismu, kdy se povědomí a edukace lidí o menšinách zcela zametlo pod koberec a dnes se situace lepší bohužel jen pozvolna.
Druhého takového člověka jsem poznal před pár lety a zde se naopak jedná o ženu, přeměněnou na muže. Je to můj kamarád a báječný člověk. Hodný introvert, na kterém byste tranzici ani nepoznali a který naprosto zapadl do společnosti. A takových je mnoho. Protože nikdo nepatří do jednoho pytle. Ani transgender lidé. Dokážu pochopit, že třeba styl mluvy a prezentace Daniely Špinar nevoní každému. Ale uvědomte si, že je to umělkyně. Je prostě jiná a byla jiná už jako gay muž. Ale vedle ní je dalších x povah jiných transgender lidí. Tak jako je povahově odlišná běžná hetero společnost. Každý jsme originální kus a to, že máme na očích jeden „exemplář“ člověka nějaké minority neznamená, že jsou z dané minority takoví všichni.
Transgender lidé zasluhují opravdový respekt. Jejich život je velký boj a oni ho nevzdávají. A jejich viditelní „mluvčí“ jako je právě Daniela Špinar nebo Lenka Králová, zasluhují respekt dvojnásob. Pro vyšší cíle a boj za uznání své menšiny neváhají statečně vycházet na veřejnost, velmi otevřeně o všem mluvit a riskovat svoji bezpečnost před nenávistnými lidmi. Tak už jim to konečně ulehčeme a vedle homosexuálů prostě stejně tak přijměme i tuto minoritu. Je to sice jen pár promile společnosti, ale jsou to lidé jako my se svými pocity a životními příběhy a nezasluhují si ve svých životech pořád jen trpět a bojovat. Nikomu nic nedělají, neškodí. Jen se narodili jinak a nemohou za to.
Vyspělá společnost se nevyznačuje vysokým HDP nebo materiálním dostatkem. Je to ta, která se dokáže postarat o ty, kteří jsou oslabení. A ve které vedle sebe v klidu a míru koexistují všichni jedinci.
Anketa
Autorský komentář.
