Článek
O značení turistických tras, a nejen o to, se u nás stará Klub českých turistů (KČT). Ten byl založen již v roce 1888 partou nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st., Vratislavem Pasovským a Františkem Čížkem a v čele organizace stanul ten nejpovolanější - známý cestovatel a veřejná osobnost Vojtěch Náprstek. Ten se ale nakonec činnostem v klubu příliš nevěnoval a již po půl roce klub opustil.
První pěší turistická trasa KČT vznikla rok po založení a jedná se o červenou trasu mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy na jih od Prahy. Síť značených pěších tras se hned od počátku klubu rychle rozrůstala a aktuálně měří úctyhodných skoro 44 000 kilometrů. Vznikají stále nové a nové trasy, přičemž některé i zanikají. A neznačí se samozřejmě jen pěší trasy - silničních cyklotras máme zhruba 36 000 km, terénních cyklotras skoro 4000 km, téměř 600 km lyžařských běžeckých tras a také 149 km tras určených vozíčkářům.
Turistické značky jsou do velké míry českým unikátem. Každý rok některé úseky zanikají a místo nich se vyznačují nové. Už brzy tak budou mít zájemci možnost poznat dosud nepoznaná místa v Brdech, značkaři usilovně pracují na vyznačení nové brdské hřebenovky
Turistické značky a jejich vytváření, případně údržbu a obnovování zašlých barev mají pod palcem dobrovolníci. V současnosti jich má KČT k dispozici více než 1400 aktivně zapojených do procesu značení. Avšak tuto záslužnou činnost nemůže dělat jen tak každý. Rozlišují se dvě kategorie tzv. značkařů, kdy vedlejší značkař pracuje ve dvojici s vedoucím značkařem a pod jeho vedením musí absolvovat alespoň 10 km tréninku. Aby se stal člověk vedoucím značkařem, musí se účastnit dvouvíkendového specializovaného kurzu, který je zakončen znalostním testem. Následně si značkaři nemusí úplně vše pamatovat, ale mají k dispozici propracované metodiky, kde je dopodrobna vysvětleno, jakým způsobem značení provádět. Turistické trasy by se měly revidovat a udržovat alespoň jednou za tři roky.
Pokud byste se chtěli značkařem stát, stačí se obrátit na KČT a přihlásit se. Můžete tak do budoucna udělat z běžného výletu prospěšnou aktivitu a spojit příjemné s užitečným.
A jak je to tedy s těmi barvami? Nepoužívají se náhodně, ale podle následujícího poměrně jednoduchého klíče:
Červená barva - je používaná pro nejvýznamnější dálkové a hřebenové trasy, často nese název nějaké osobnosti.
Modrá barva - slouží významnějším trasám.
Zelená barva - určena pro lokální cesty.
Žlutá barva - takto značenou cestou jdeme pouze krátké trasy nebo propojovací cesty.
Samostatnou kategorií jsou naučné stezky, značené zelenou úhlopříčkou na bílém čtvercovém poli. Vedou buď z bodu A do bodu B nebo jako okruh a procházejí zajímavými přírodními útvary nebo kulturními památkami, případně jsou kolem nich umístěná stanoviště s popisnými cedulemi doplněné obrázky či fotografiemi, které se týkají např. místní fauny, flóry, půdního profilu nebo lokálních historicko-kulturních míst.
Turistické trasy a jejich využívání jsou podporovány také nejrůznějšími projekty, jmenujme především Stezku Českem, která umožňuje přechod České republiky od západu k východu podél hranic buď severní nebo jižní trasou právě po značených turistických cestách.
A jak je to v zahraničí? Pouze málo států používá tak propracovaný systém jako my - vedle Slovenska je to např. Chorvatsko, rumunský Banát nebo třeba Brazílie, Filipíny a nově i Mongolsko. Jinak je v zahraničí, a to i v Evropě často pouze nedokonalé značení s použitím červené barvy a hustota tras bývá výrazně nižší než v ČR.
Anketa
Použité zdroje:
Oficiální stránky Klubu českých turistů www.kct.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistické_značení_v_Česku_a_na_Slovensku
https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/sportovni/turisticke-znaceni-v-cesku-nejlepsi-system-znaceni
Časopis Květy č. 19/2024, str. 5