Článek
Madeira se stává rok od roku vyhledávanější turistickou destinací, populární také u našinců. Celoroční teplé klima dělá z tohoto portugalského ostrova o rozloze dvou Prah kvetoucí botanickou zahradu pod širým nebem, kam můžete zaletět kdykoliv a užívat si nejen přírodních krás hornaté krajiny, ale i kulturní nebo gastronomické zážitky. Malý ostrov toho nabízí tolik, že jeden týden pobytu prostě nestačí a řada lidí se sem opakovaně vrací. A ať už sem cestujete sami na vlastní pěst nebo s cestovní kanceláří, cena pobytu, dopravy i místních služeb není nijak závratná a leckdy se vyrovná tradičním destinacím, jako je Řecko, Turecko nebo Egypt.
Ovšem jak už prastaré rčení říká, na všem dobrém je něco zlého. V případě Madeiry se jedná nejen o zhoršené možnosti koupání v moři, resp. Atlantském oceánu, ale zejména o místní letiště, které vzbuzuje veliký respekt a odlety, a hlavně přistání na něm nebývají bez obtíží. Oficiálně se tak řadí mezi TOP10 nejnebezpečnějších letišť na planetě. Nenechte se však vyděsit. Díky zesíleným bezpečnostním opatřením a pilotům specialistům by vás havárie letadla postihnout neměla (ačkoliv se to v minulosti stalo, ale to se může prostě stát kdekoliv). Jen zažijete s vysokou pravděpodobností buď adrenalinové přistání nebo nepřistanete vůbec.
Přírodní krásy Madeiry můžete začít obdivovat už na letišti.
Proč je tedy místní letiště, situované u městečka Santa Cruz a vzdálené sympatických asi 25 kilometrů od hlavního města Funchal, tak nebezpečné či spíše zrádné? Odpověď není jednoduchá. Roli zde totiž hraje mnoho faktorů, které se navzájem násobí. Prvním z nich je poloha letiště. Madeira je v podstatě celá tvořená vysokým horstvem, s výjimkou pár úzkých pobřežních oblastí a náhorní plošiny Paul da Serra na středozápadě ostrova. Ta je sice rozsáhlá a plochá, ale natolik vysoko (přes 1000 m n. m.), že zde zpravidla panuje nevlídné mlhavé počasí a nebylo by tak možné zde letiště provozovat.
A tak nezbylo než postavit letiště a přistávací dráhu na malém, jakžtakž rovinatém území na jihovýchodě hlavního ostrova, vtěsnaném mezi Atlantik a prudce se zvedající horstva. Od 60. let minulého století fungovalo letiště na sousedním ostrůvku Porto Santo, kapacita však přestávala stačit, a hlavně převážet rostoucí počet turistů loděmi na Madeiru bylo značně komplikované. Proto se muselo najít místo na ostrově hlavním.
To se sice našlo, ale prostor pro výstavbu byl nedostatečný a původní dráha zde od vzniku roku 1964 měřila pouze 1600 metrů, čímž si letiště vysloužilo přezdívku „letadlová loď“ (pro srovnání - hlavní dráha pražského letiště Václava Havla měří skoro 4000 metrů). Velmi krátký přistávací pruh se však stal roku 1977 osudným pro letadlo Boeing 727-200 portugalských aerolinek. Pilot stroj nedokázal včas zabrzdit a ten se zřítil ze čtyřicetimetrového srázu dolů, kde vzplanul. Téměř všichni pasažéři tenkrát uhořeli. V důsledku toho bylo přijato opatření a došlo ke zlepšení tím, že byla dráha prodloužena o několik set metrů a na dnešních téměř 3000 metrů se finálně dostala od roku 2002. Pevnina už však nebyla k dispozici, a tak je přibližně polovina dráhy postavena na 180 pilířích nad okrajem oceánu.
Před rokem 2002 byla přistávací a odletová ranvej výrazně kratší. Snímek z roku 1990.
Další faktorem, který významně komplikuje zejména přílety, je nepříznivé lokální mikroklima. V úzkém prostoru mezi oceánem a horským masivem vanou téměř neustále větry, měnící rychle intenzitu a směr a způsobující rotace. Problémem je také silný protivítr. A tak i při jinak hezkém počasí mají piloti letadel dost práce, aby přistáli hladce. Většinou to s letadlem dosti hází ze strany na stranu nebo se v mžiku o nějaký ten metr propadne. Potvrzuji z vlastní zkušenosti a ač mám létání v oblibě a nemívám strach, před dosednutím na Madeiru jsem křečovitě svíral vše, co mi přišlo pod ruku.
A to jsme měli relativně štěstí, že jsme přistáli. Mnoha letadlům se to totiž nepodaří. Piloti to zkusí jednou, podruhé a potřetí už většinou letí z ostrova pryč. Nejbližší záchytné letiště na sousedním ostrůvku Porto Santo je, jak již bylo zmíněno, kapacitně malé a většinou již plné, a tak turisté míří na sousední Kanárské ostrovy nebo až do Lisabonu. Před pár lety cestovala na Madeiru moje blízká kamarádka. Nedosedli a s přestávkami na Tenerife a v Lisabonu se na kýžený pobyt dostali až třetí den, kdy se konečně počasí a větry umoudřily.
Na 180 sloupů podpírá část letištní dráhy, vešla se pod ně i místní dálnice, propojující mimo jiné letiště s hlavním městem Funchalem.
Ale to ještě není vše, aby těch komplikací nebylo málo. Letadla přilétající na madeirské letiště nemají dostatečně předem vyrovnanou letovou dráhu tak, aby dávno před přistáním letěla rovně přímo na ranvej. Musí tak přilétat zboku, těsně před zahájením přistání udělat oblouk 180° a až pak začít rychleji dosedat na plochu, což rozhodně pilotům proces přistání nijak neulehčuje. Když si tedy spojíte všechny zmíněné vlivy dohromady, přistání na tomto letišti je opravdu nelehký oříšek. Však také piloti, kteří sem vozí cestující, musí mít speciální výcvik na lokální podmínky a jejich aerolinky musí mít speciální povolení portugalských úřadů.
Pokud se na Madeiru chystáte, připravte se tedy psychicky na to, že budete možná v jednom z letadel, kterým se nepodaří přistát hned v den počátku vaší dovolené a obrňte se trpělivostí při cestách a čekání na záchytných letištích, která nejsou zrovna blízko. Ale zůstaňte pokud možno v klidu a těšte se - případný strastiplný let vám bohatě vynahradí čekající krásy Madeiry a pak už se nemusíte obávat, protože odlety z ostrova bývají s daleko menšími obtížemi a nepovedou se spíše výjimečně.
Ačkoliv tedy náš odlet před dvěma lety v pořádku neproběhl a byl zpožděn asi o dvě hodiny. Nebylo to ale vlivem žádného z popisovaných faktorů. Na letišti a možná i jinde prostě přestal fungovat proud. Nebylo tak samozřejmě možné pasažéry ani odbavit, natož rentgenovat a poslat je dál cestou do letadla. Nikdo nic nevěděl, zaměstnanci letiště se postupně vytráceli a my tak neměli vůbec ponětí, zdali tam zůstaneme trčet hodinku dvě nebo třeba přes noc. Naštěstí se podařilo dodávku elektřiny relativně brzo nahodit a my se dostali domů celkem v klidu a bez komplikací. Ale tedy i s touto variantou, narušující letecký provoz, je třeba na Madeiře počítat.
Pokud byste si chtěli madeirské přílety lépe vizualizovat, navštivte youtubeový kanál Madeira Airport Spotting. Najdete zde nespočet videí přistávajících letadel, včetně těch problematických.
Anketa
Vlastní zkušenost autora a kamarádky podpořená zdroji:
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-pristani-na-madeire-neni-pro-kazdeho-video-z-kokpitu-ukazuje-proc-306069
https://www.express.co.uk/news/world/1846013/madeira-airport-most-dangerous-holiday-landing
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/nejdivocejsi-pristani-432677
http://www.webcestovatelu.cz/98363-extremne-nebezpecne-letiste
https://www.madeiran.cz/madeira-letiste/
https://www.prg.aero/historie-drahoveho-systemu
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Madeira_Airport
www.mapy.cz
