Článek
Příběh této pozoruhodné a na svoji dobu výjimečné ženy se začal psát v Anglii na přelomu 18. a 19. století. Mary Anning se narodila roku 1799 jako jedno z deseti dětí do rodiny chudého truhláře a osud tomu chtěl, že přišla na svět v oblasti druhohorních útesů na pobřeží jihozápadní Anglie u města Lyme Regis. Dětská mortalita byla v té době stále vysoká a ze všech sourozenců postupně zůstala na světě pouze Mary a její bratr Joseph.
Otcova obživa nestačila pokrývat rodinné nároky a tak pravidelně vyrážel i za pomoci dětí na místní vápencovo - břidlicové skály hledat a prodávat zkameněliny, na které byla a doposud je tato oblast velmi bohatá. Útesy Blue Lias jsou součástí tzv. Jurského pobřeží, které je pod světovou ochranou UNESCO. Tehdy byl sběr fosilií považován pouze za zábavu typu sbírání známek, postupně se však dostávaly do hledáčku vědců. Většina Angličanů v té době ještě stále věřila v Boží stvoření světa, který v jejich představě existoval jen pár tisíc let a že by se organismy nějakým způsobem vyvíjely, vznikaly a později dokonce i vyhynuly, o tom neměl prakticky nikdo ani z tehdejších vědeckých kruhů ponětí. Proto byly nejen místní nálezy ze začátku považovány za pozůstatky současných zvířat a nebo tvorů, kteří stále žijí v neobjevených končinách naší planety. Ale s tím, jak nálezů stále záhadnějších tvorů přibývalo, vyvstávalo mnoho nejasností a otázek a začaly se rodit myšlenky a hypotézy o tom, že by vše mohlo být jinak. Tehdy byly položeny základní kameny dnešní paleontologie.
Když bylo Mary jedenáct let, přišla rodina o otce a hlavního živitele rodiny. Pátrat a šplhat na útesech byla nebezpečná záležitost a jedna taková mise se stala otci osudnou. Zřítil se ze skal, měl natolik zranění a k tomu ještě onemocněl tuberkulózou, že to nepřežil. Mary a její bratr tak začali s hledáním zkamenělin naplno, aby matce pomohli získat dostatek peněz na obživu. Nejvíce nálezů patřilo drobnějším bezobratlým živočichům, zejména amonitům (vyhynulí velcí mořští měkkýši s pevnou vnější schránkou). Už rok po otcově smrti ale měli sourozenci velké štěstí a povedl se jim první významný objev. Joseph našel a z podkladu vypreparoval přes jeden metr dlouhou zvířecí lebku i s kamenným okem. O pár měsíců později, když to znovu příliv a počasí dovolily, se vydali na stejné místo a Mary k lebce našla i celou zbývající kostru. Nejednalo se však o velkého krokodýla, jak se mylně domnívali.
Tvor dostal později název ichtyosaurus (ryboještěr) a šlo o první kompletně nalezenou a správně identifikovanou kostru tohoto druhohorního dinosaura na světě. Mary za její prodej získala nějakých 25 liber, což jim ale tenkrát zajistilo obživu na půl roku. Na další klíčový nález si musela počkat přes deset let - v roce 1823 našla další kostru a s dalším prvenstvím - objevila první zkamenělinu plesiosaura. O pět let později se jí podařilo vypátrat další cenný úlovek - kostru ptakoještěra pterodaktyla, první objevenou mimo území Německa a dokonale zachovanou. Její bratr se stal mezitím čalouníkem a už jí na průzkumné cesty nedoprovázel.
Když jí bylo 34 let, jen málo chybělo k tomu, aby při horninovém sesuvu nezahynula stejně jako její otec. Přežila, ale přišla o svého psího přítele, který ji na výpravy doprovázel a pomáhal jí s hledáním. V té době našla ještě jednu a mnohem větší kompletní kostru dalšího ichtyosaura (kterou si dodnes s kostrou plesiosaura můžete prohlédnout v Přírodovědném muzeu v Londýně). Byla již díky zpeněženým nálezům bohatá a bydlela ve vlastním domě, kde provozovala svůj „paleontologický“ obchod. Ve světě rozvíjející se vědy měla značné renomé a jezdili za ní geologové a paleontologové z celého světa, aby u ní nakoupili a poradili se. Měla mezi nimi pár přátel, se kterými si vyměňovala cenné informace a kteří její rodinu finančně podporovali, než se Mary dokázala postavit na vlastní nohy.
A to vše přesto, že neměla podobně jako většina tehdejších žen žádné vzdělání v oboru. Neměla dokonce ani řádné obecné vzdělání, ve víkendové škole se naučila v podstatě pouze jen číst a psát. Ale problematika fosilií ji zcela pohltila. Obstarala si tehdy začínající odbornou literaturu, věnovala svůj čas intenzivnímu samostudiu a zaznamenávala podrobné nákresy nalezených organismů. Začala také pitvat některé současné druhy zvířat včetně mořských ryb a sépií, aby lépe porozuměla tělesné stavbě a podobnostem s nalezenými prehistorickými živočichy. Věděla toho o dávném životě mnohem více než mnozí vědci s odborným vzděláním a tituly ze škol, přesto se k nim řadit nemohla.
V tehdejší silně patriarchální společnosti byla totiž prakticky bez šance se prosadit a vstoupit oficiálně do vědeckých a mužských kruhů. A tak za její poznatky, rady a úspěchy sklízeli ovace jiní. Muži, kteří její nálezy ostatků od drobných bezobratlých až po celé zachovalé kostry koupili, podrobili zkoumání, pojmenovávali a vystavovali v muzeích. Kteří psali odborné články, čerpající z jejích poznatků. A zpravidla její jméno jakožto nálezkyně a ženy, která jim poskytla mnoho odborných informací, prostě neuvedli a zásluhy si plně přivlastnili. Čerstvě vzniklá Londýnská geologická společnost tehdy neumožňovala ženám ani hostující účast, natož plné členství. A mnozí vědci ani zásluhám a znalostem tak mladé a nevzdělané dívky z chudých poměrů prostě nevěřili.
Přesto našla u vědeckého spolku silnou vlnu podpory, když vážně onemocněla a byla na ni vypsána sbírka na léčbu. Získala konečně také čestné členství v Geologické společnosti v Londýně, ale ani tak se stále nemohla jako žena fyzicky zapojovat. Léčba se nakonec nezdařila a Mary Anning zemřela ve věku pouhých 47 let na rakovinu prsu. Jak už to tak bývá, její obrovský a nesporný význam pro obor paleontologie společnost docenila až mnohem později.
Dodnes je nazývána jako „Lvice geologie“, „Princezna paleontologie“ či „Největší odbornice na zkameněliny, co svět kdy znal“ a Velká Británie ji zařadila do seznamu svých deseti nejzásadnějších vědkyň. V roce 2020 byl o jejím životě natočen film Amonit s hvězdným obsazením v podobě předních britských hereček Kate Winslet a Saoirse Ronan, který mimo jiné nastiňuje její více než přátelský vztah k ženám.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.lymeregismuseum.co.uk/collection/mary-anning/
https://www.nhm.ac.uk/discover/mary-anning-unsung-hero.html
https://www.bbc.co.uk/bitesize/articles/zng7gwx
https://brno.rozhlas.cz/galerie-zenskych-osobnosti-mary-anningova-6452349
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mary_Anningová
https://www.csfd.cz/film/792970-amonit/prehled/