Článek
Dušičky jsou hned po Vánocích nejvýznamějším svátkem v České republice, Památku zesnulých ctí a svíčku zapaluje kolem 80 % našinců (průzkum agentury STEM/MARK z roku 2019). V našem kalendáři mají pevně daný termín 2. listopadu a o den dříve jim předchází svátek Všech svatých.
Jejich historie sahá až ke keltským pohanským rituálům Samhein. V roce 998 n.l. dostal svátek ve Francii křesťanský punc díky opatovi sv. Odilu z Cluny a Dušičky se postupně šířily do celé Evropy a křesťanského světa vůbec.
Oslavy původního keltského svátku Samhein
Dnes se většina lidí omezuje pouze na návštěvu hřbitova, kde zapalují svíčky a pokládají na hrob smuteční věnce a květiny, případně jen doma zapálí svíčku a věnují chvíli vzpomínce na své nejbližší, kteří již nejsou mezi námi. Stále méně lidí zajde každoročně alespoň v tento den do kostela, kde se za zesnulého bližního pomodlí.
Ale dříve se stejně jako jiným svátkům lidé Dušičkám věnovali více do hloubky a dodržovali mnoho tradic a rituálů s nimi spojených.
Co vše se s Památkou zesnulých pojilo?
- Pomocí modlitby, návštěvou mše nebo vykonáním dobrého skutku se očistila duše mrtvého.
- Přes noc se nechávalo na stole pro zemřelého nějaké jídlo.
- Z oken se sundávaly jakékoliv nádoby, kam by mohla spadnout duše mrtvého.
- Lampy na olej se plnily rozpuštěným máslem, aby si hříšné duše mohly ošetřit spáleniny z Očistce.
- Večer před se lidé napili nebo se pocákali studeným mlékem, aby ochladili duše zemřelých.
- Uklizeny byly veškeré ostré předměty, aby se mrtví nemohli pořezat.
- Celou noc se nechala topit kamna, aby nebyla neživým zima.
- Po celém stavení se nechávaly hořet svíce, aby byla duše zemřelého vlákána zpět mezi živé.
- Peklo se pečivo ve tvaru kostí a zejména v Jižních Čechách si pro něj chodívali koledníci.
- Pokud zrovna pršelo, znamenalo to pláč zemřelých, kteří se kají za svoje hříchy.
Jak již bylo zmíněno výše, Památku zesnulých vyznávají lidé po celém světě a nejen v křesťanských zemích. Někde probíhají tyto dny podobně jako u nás, leckde to ale chodí zcela jinak a často i dosti prapodivnými způsoby, nad kterými našinec minimáně pozvedne obočí. Jiný kraj, jiný mrav platí i zde.
Jakým způsobem tedy přistupují k Dušičkám v různých koutech světa?
- V Severním Irsku, což je země původního keltského pohanského svátku Samhein, věří na Dušičky na vstup duší zemřelých mezi živé. Pálí se proto velké ohnivé vatry, aby byly odehnány duše zlé. Peče se sladký chléb s ovocem a rozinkami, který připomíná štólu. Lidé věří, že pokud v něm najdou něco zapečeného, věští jim to budoucnost. Když byste objevili prstýnek, dočkáte se svatby. Ovšem náprstek by značil, že zůstanete sami. Kousek dřeva zase přináší naleziteli cestovatelské požitky. Vše doprovází rej strašidelných kostýmů a masek a vyřezávané dýně (podobně jako na americký Halloween).
- Ve Velké Británii se v tyto dny děti věnují tradičním hrám, ke kterým patří i lovení jablek. Do velké nádoby se nalije voda a nahází se do ní jablka. Ta plavou na hladině a děti se je snaží dostat ven pouze pomocí zubů.
Tady byl lov jablka úspěšný
- V Číně připadá památka zesnulých na začátek dubna a svátek je pojmenován Qingming. Místní podnikají výlety a také pořádají sešlosti, kde se tančí a zpívá. U hrobu zemřelého se zapalují peníze nebo papírové modely domů, aut a jiného majetku, aby tyto věci mohly být mrtvému k užitku v posmrtném životě. Zlé duše jsou pak odháněny větvičkami, které buď lidé nosí s sebou, nebo je pokládají přede dveře svých domovů.
- V Japonsku mají během měsíce srpna buddhistickou tradici Obon. Po tři dny navštěvují místní lidé hřbitovy a uklízí je. Duše zemřelých se vítají rozsvěcením lampionů a zpátky je na konci oslav doprovázejí ohnivé vatry a tytéž lampiony, puštěné po řekách. Vše doprovází tradiční lidový tanec Bon, předváděný v kimonech a dřevěných sandálech.
Oslavy během svátku zemřelých Obon
- V Nepálu probíhá na přelomu srpna a září festival nazvaný Gai Jatra. Jedná se o průvod rodin, kterým minulý rok zemřel někdo z příbuzenstva. Smyslem je zejména semknout se a vidět, že nejsme sami, kdo trpí odchodem milovaného blízkého. Každá rodina jde v doprovodu krávy, posvátného zvířete všech Hinduistů. Tam, kde kráva v rodině chybí, je za ni převlečeno dítě. Vše má karnevalový charakter, lidé se veselí, mají na sobě kostýmy a pomalované tváře.
Pomalované a vyzdobené děti na festivalu Gai Jatra
- V Mexiku se slaví od 1. listopadu svátek El Día de los Muertos. Lidé vyrazí k hrobům svých blízkých, uklidí je jako u nás, ale narozdíl od nás na nich postaví malé oltáře z květin, fotografií nebo osobních předmětů a obloží je cukrovými dekorovanými lebkami. Přinesou sobě a také zemřelým jídlo a pití a koná se hostina. Konzumuje se tzv. Tamales, což jsou závitky z kukuřičných listů, plněné masem. Celé Dušičky probíhají jako oslava a připomínka toho, že tu jsou mrtví vlastně stále s námi v našich srdcích a myšlenkách. Konají se bujaré oslavy a festivaly plné různobarevně vyzdobených koster nebo lebek.
Nazdobený mexický náhrobek ve svátek zemřelých
- V Guatemale jsou lidé přes den na hřbitovech, kde nejprve vyzdobí náhrobky pestrými předměty a květy všech barev a poté společně konzumují národní pokrm Fiambre, který podávají i mrtvým. Během tzv. Noci smrti pak probíhají oslavy a různé doprovodné akce a programy. Pouští se také draci, často až 5 metrů velcí, kteří byli vyrobení pro konkrétního zemřelého a mají mu tam nahoru donést vzkaz.
- Na Bali trvá svátek Galugan plných deset dnů. Oslavuje duše, které v těchto dnech zemi navštěvují a také vítězství dobra nad zlem. Obyvatelé tvoří ovocné a květinové kompozice jako obětní dary do kostelů nebo na domácí oltáře. U vchodů do příbytků jsou vztyčeny vysoké bambusové sloupy, zdobené kokosy a květinami. Muži si oblékají kostým Baronga, což je mýtická šelma představující Boha ochranitele. Desátý den se duše navrací zpět do říše mrtvých a jsou vyprovázeny pokrmem ze žluté, kurkumou barvené rýže.
Balijský muž v převleku za mýtického Baronga
- V Kalifornii v USA se lidé sjíždí poslední dva říjnové víkendy do San Francisca, kde se jedno z místních muzeí promění ve strašidelný dům. Návštěvy místních i turistů chodí pod dohledem průvodce po setmělé, speciálně nasvícené budově a poslouchají strašidelné historky a příběhy. Děsivá výprava je tak doprovázena častými výkřiky hrůzy vyděšených účastníků.
- Na Madagaskaru vypadají svátky zemřelých pro našince asi nejděsivěji. Nazývají se Famadihana a konají se pouze jednou za několik let tehdy, když to starosta obce dovolí. Lidé z některých místních kmenů vytahují pozůstatky z hrobů, které očišťují a převlékají do čistého roucha. Popovídají si s nimi o tom, co se v rodině za poslední rok událo nového a poté torzo mrtvého vezmou a obtancují s ním náhrobek. Otázkou zůstává, kolik let po úmrtí dotyčného s ním mohou příbuzní tančit, než se jeho tělo rozpadne.
Svátek Famadihana, lidé nesou zabalené tělo zemřelého
Nejznámější oslavou, která se infiltrovala i do našich končin, je ale samozřejmě Halloween. Ačkoliv jej má mnoho lidí spojený s Amerikou, ve skutečnosti se jedná o původní keltský svátek, vycházející z pohanského Samheinu. Slaví se již 31. října a jeho dnešní podoba vznikla v Irsku. Do USA se dostal v 19. století a slaví se v mnoha anglosaských zemích.
Jeho průběh je poměrně dobře známý. Vše se točí okolo strašidelných kostýmů, vydlabaných dýní a rozličných dekorací v horrorovém duchu. Děti chodí na koledu a dostávají sladkosti. Na mnoha místech se konají také strašidelné průvody a děti i dospělí vyráží do ulic v co nejoriginálnějších a nejděsivějších převlecích.
Dívka v kostýmu kostlivce slaví Halloween
Ať už trávíte Dušičky jakkoliv, věnujte pozornost hlavně duchovnímu rozměru tohoto dne a vzpomínejte na svoje milované, kteří už s námi nejsou. Nenechte se prosím zbytečně vtáhnout do marketingové mašinérie konzumního světa a nedoporučuji ani povinnostní návštěvy hřbitovů a to ne zejména přímo v den Dušiček.
Davy lidí, kteří se mačkají v úzkých uličkách mezi náhrobky a předhánějí se v tom, kdo lépe a bohatěji vyzdobí hrob nebo kteří si otráveně splní pro ně nepříjemnou povinnost, mají ke skutečné podstatě tohoto posvátného dne hodně daleko. Kdo chce, zavzpomíná i doma u svíčky a koneckonců, komu někdo skutečně chybí, rozhodně na něj nemyslí jen 2. listopadu a povinně.
Anketa
Použité zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dušičky
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/halloween-historie-tradice-dusicky-v-cr-176592
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-halloween-u-nas-i-ve-svete-taky-dlabete-dyni-40300948
https://www.stoplusjednicka.cz/strasidelne-podzimni-svatky-kde-se-vzaly-dusicky-halloween
https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/jak-vypadaji-dusicky-ve-svete-kostlivci-tanec-s-mrtvymi-i-useknuty-prst-21221027.html
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/dusicky-svatek-hrbitov-pruzkum-stem-mark-pamatka-zemrelych.A191031_112829_domaci_tho
https://www.blesk.cz/dusicky-halloween
