Herečka a vynálezkyně Hedy Lamarr: nahota v Extasi, technologie Wi-fi, psí obojky. Zemřela opuštěná

Rodným jménem Hedwig Eva Kiesler přišla roku 1914 na svět se zlatou lžičkou v ústech do prominentní židovské rodiny z Vídně. Byla hýčkaným jedináčkem, který dostal do vínku umělecké vlohy z matčiny strany, ale také mozek vědkyně ze strany jejího otce, ředitele banky. Ten už jí jako malému děvčátku předváděl, jak fungují různé stroje a technické mechanismy, včetně aut a velkých tiskařských strojů a ona ve svých pěti letech sama rozebrala a zkoumala třeba svoji hrací skříňku, aby zjistila, jak vlastně funguje.

Maminka, která hrála profesionálně na klavír, nechala dceru zapsat na hodiny hudby a baletu. Později se přidalo herectví, ve kterém se mladá slečna našla a odjela jej v šestnácti letech studovat do Berlína. A úspěšně - dostala se takřka ihned před kameru a do jednoho roku už měla natočeny tři filmy.

Na svůj největší úspěch, který ji celosvětově proslavil a nastartoval její hvězdnou dráhu, nečekala dlouho. Roku 1932 se objevila ve filmu českého režiséra Gustava Machatého Extase, který v tehdejší cudné době vyvolal značnou kontroverzi a pozdvižení a stal se naším nejúspěšnějším meziválečným filmem v zahraničí. V erotickém snímku měla totiž herečka nespočet polonahých i zcela nahých scén. A zároveň se stala první ženou na plátně, která sehrála orgasmus. Dnes běžná záležitost, tenkrát nevídaný skandál. Vedle pochvalných reakcí na sebe samozřejmě nenechaly čekat ani ty odmítavé. Nejodvážnější záběry se dočkaly v Evropě i Americe vystříhání a kromě očekávané tvrdé kritiky z Vatikánu film nepodpořil ani Adolf Hitler, který jeho promítání v Německu rovnou zakázal.

Tento stěžejní herecký zářez ji vehnal do náruče také jejího prvního manžela. Friedrich Mandl byl o třináct let starší, pracoval ve zbrojním průmyslu ve výrobě munice a do Lamarr se po shlédnutí Extase bezhlavě zamiloval. Byl však také vyšinutým majetnickým žárlivcem, který měl snahu získat a zničit veškeré kopie kontroverzního filmu, aby jeho manželku nemohl nadále nikdo vidět v rouše Evině. Zakázal jí pro jistotu také hrát jak ve filmu, tak na divadle a ona si tak musela dát nucenou šestiletou pauzu od natáčení zrovna v době, kdy byla na vrcholu.

Na toto období později nerada vzpomínala, cítila se v něm po boku svého despotického muže jako panenka - loutka bez vlastního rozumu a života, která byla neustále střežena. Manžel ji násilnicky ovládal a bral spíše jako ozdobu jeho domácnosti, než plnohodnotnou partnerku.

Přesto měl pro ni jejich vztah minimálně jednu výhodu - pomáhal jí rozvíjet její technické vlohy a podpořil její následnou vědeckou činnost a vynalézání. Když musela chtě nechtě hostit manželovy přátele (mnozí byli z nacistické partaje), alespoň bedlivě odposlouchávala jejich hovory ohledně válečných zbraní a lodních torpéd a pochytila principy jejich fungování.

Roku 1937 už však měla svého muže a marného života bez svobody a hraní dost a v převleku za služku uprchla (na cestu si sbalila bohatou výbavu cenných šperků) a kvůli židovskému původu a sílící německé agresi si to namířila radši rovnou do zahraničí. Pobyla nějaký čas ve Francii a Velké Británii, nechala se na dálku rozvést a zbytek života trávila za velkou louží ve Spojených státech, kde se jí opět podařilo velmi brzy herecky prorazit, zde již pod dobře znějícím pseudonymem Hedy Lamarr. Točila už během druhé světové války, nejvýrazněji zazářila ve filmu Samson a Dalila (1949). Během pauz v natáčení se ve svém karavanu věnovala vynalézání. A i v této oblasti zaznamenala veliké úspěchy.

Měla snahu vymyslet techniku, která by dokázala během války tajně blokovat odposlech a rušení systémů navádění torpéd rádiovými signály. A povedlo se. Uvedla tak do provozu první systémy tzv. rozprostřeného vlnového spektra s přeskakováním frekvencí (FHSS - Frequency Hopping Spread Spectrum) a stala se průkopnicí pro pozdější vývoj technologií GPS, satelitních TV, Bluetooth a Wi-fi, jejichž vznik z jejích původních poznatků vycházel a podobné technologie přeskakování na různé vlnové frekvence využívá. Americké námořnictvo a jeho inženýři však její návrh zprvu odmítli. Až později v polovině 50. let začali její poznatky využívat při odhalování nepřátelských ponorek a během kubánské krize roku 1962 měly všechny americké lodě torpéda, naváděná právě systémem přeskakujících frekvencí, aby se zamezilo rušení a blokacím střel.

První model zařízení vytvořila spolu s vědcem Georgem Antheilem. A ačkoliv měli vše až do roku 1959 patentováno jako své vlastnictví, nikdy nedostal ani jeden z nich žádnou finanční odměnu za prodej práv. A to se hodnota celého jejich konceptu odhaduje na dnešních asi 30 miliard amerických dolarů. Lamarr byla úspěšná i na poli jiných vynálezů a zlepšováků. Navrhla vylepšenou konstrukci křídel letadel, představila nápoj Coca - Cola ve formě šumivých tablet, vytvořila svítící obojky pro psy a stojí také za krabicovým mechanismem, ze kterého dodnes vytahujeme papírové kapesníčky.

Herecky se v USA uplatňovala ještě v padesátých letech, pak ale její kariéra v důsledku filmů, které byly spíše propadáky, strmě padla a ona se kolem 45. roku života stáhla do ústraní a života v osamění. Také vinou pěti dalších nepodařených manželství a rozvodů, přičemž hlavně právě ten poslední (v roce 1965) nesla velmi těžce a nad muži nadobro zlomila hůl. Trápilo ji také stárnutí a uvadající krása, což zejména v dřívějších dobách nesly přední herečky těžce a raději se samy odklidily z očí veřejnosti, aby si je lidé pamatovali jen jako nádherné femme fatales a ne jako „ošklivé stařeny“. Ona byla prostě zvyklá na přídomek „jedna z nejkrásnějších hereček Hollywoodu“ a podle její tváře vytvořil Walt Disney postavu kreslené Sněhurky.

Nedokázala stárnout přirozeně a pomáhala si s většími nebo menšími úspěchy různými plastickými operacemi. A také propadla depresím a závislosti na drogách a ztrácela zrak. Zemřela roku 2000 přirozenou smrtí ve spánku ve svém floridském domě, sama, opuštěná a zapomenutá (měla celkem tři děti, které ale odvrhla a nestýkali se). Dožila se 85 let. Ještě než nadobro odešla, dočkala se „Matka Wi-fi“ roku 1997 vědecké pocty v podobě ocenění BULBIE™ Gnass Spirit of Achievement Award, které je ve vědeckém světě bráno jako Oscar v tom filmovém.

Použité zdroje:

https://www.hedylamarr.com/

https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/hedy-lamarr

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hedy_Lamarr

https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/107121/tragicky-osud-hedy-lamarr-nejkrasnejsi-zena-sveta-se-sestkrat-rozvedla-zbavila-se-deti-a-umrela-opustena.html

https://www.denik.cz/ze_sveta/hedy-lamarr-extase-naha-wi-fi-gps-hollywood-gustav-machaty-kieslerova-hvezda.html

https://www.csfd.cz/tvurce/831-hedy-lamarr/prehled/