Článek
Počet lidských obyvatel naší planety překročil minulý rok hodnotu 8 miliard. Ačkoliv se růst zpomaluje již od 60. let minulého století, většina demografických prognóz hovoří o nárůstu ještě v tomto století. Maximálně by se v jeden moment mělo na Zemi nacházet lehce přes 10 miliard lidí a počty by měly začít postupně klesat.
Enormní množství populace sebou přirozeně nese vysoké nároky na množství vyprodukovaných potravin. Intenzifikace zemědělství v rozvinutém světě je na vysokém hraničním stupni. Nese s sebou velkou ekologickou zátěž v podobě degradace zemědělské půdy, masivní spotřeby vody nebo vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Nese sebou také etickou zátěž nehumánních jatkových velkochovů, ve kterých často zubožená zvířata nedůstojně trpí v naprosto nevyhovujících podmínkách.
Z těchto důvodů se snaží člověk vymýšlet alternativní způsoby získávání potravy, živin a stravování, které jsou k naší planetě šetrnější. Vedle rostlinných produktů, řas nebo mikroorganizmů se postupně rozvíjí také chov hmyzu. Ostatně, ten je mnohými mylně považován za módní novinku, ale kromě zemí Evropy a Severní Ameriky je jinde běžnou součástí stravy odnepaměti. Zejména v rozvojovém světě si lidé často nemohou vybírat a chybějící živočišné bílkoviny nahrazují právě konzumací „hmyzího masa“.
Uvozovky jsou zde na místě - Evropská unie legislativně nedovoluje nazývat bílkoviny hmyzu masem, jelikož bezobratlí živočichové prostě nespadají do masných zvířat (uvidíme, jestli se ujme navrhovaný termín hmyso). Tak jako tak se ale jejich těla skládají z vysoce kvalitních bílkovin, které mají povětšinou zastoupeny všechny aminokyseliny včetně těch esenciálních (to jsou ty, které si naše tělo neumí vyrobit). V sušině je v závislosti na druhu a stádiu hmyzu 25-75 % bílkovin, obsah sacharidů je zanedbatelný a tuků má hmyz mezi 5-40 %, dají se tedy vybírat nízkotučné varianty.
Dalším důležitým nutričním plusem je vysoký obsah vlákniny, který dosahuje hodnot až ke 20 gramům na 100g sušiny a minimum cholesterolu. Hmyz je bohatý také na vitamíny (B2 riboflavin, B5 kyselina pantothenová, kyselina listová, vitamín D při expozici UVB zářením) a minerály (železo, hořčík, fosfor, zinek a selen).
K vysokým nutričním kvalitám hraje hmyzu do karet také výrazně méně náročný a životní prostředí nezatěžující chov. Ten vyžaduje daleko méně prostoru a krmení, spotřebovává jen minimum vody a vypouští nízká množství skleníkových plynů. Životní cyklus chovaných druhů je také samozřejmě mnohem rychlejší, než u konvenčních hospodářských zvířat a zpracovatelnost se pohybuje ke sto procentům, tedy nezužitkovatelného odpadu je z chovu hmyzu naprosté minimum. Aktuálně jsou v Evropské unii povoleny chovy a konzumace čtyř druhů hmyzu, počty se ale budou jistě navyšovat a nyní čeká na schválení moucha bráněnka a její larvy.
Na čem z hmyzí říše si tedy v našich končinách můžeme v dnešních dnech pochutnat?
- Potemník moučný - tzv. moučný červ byl první na seznamu schválených druhů. Zpracovávají se pouze jeho larvy.
- Saranče stěhovavé - kromě larev se konzumují také dospělá stádia.
- Cvrček domácí - konzumují se jako u sarančete larvy i dospělci.
- Potemník stájový - zatím poslední schválený druh, využívají se jeho larvy.
S jakými potravinami, obsahujícími hmyzí protein se můžeme nyní setkat v obchodech? I klasické supermarkety již nyní nabízí mouky obohacené třeba cvrččím proteinem a prodejny zdravé výživy nabízí sušené červy a cvrčky v celku nebo sušené a namleté do pečiva, těstovin a nudlí, sušenek, proteinových tyčinek nebo jako samostatný instantní nápoj. K dostání je již i hmyzí burger.
Velkou výhodou těchto produktů je, že nijak specificky nezapáchají. Mají buď neutrální, nebo oříškovou či chlebovou vůni a chuť. A pochutnávají si na nich i naši čtyřnozí miláčci - hypoalergenní kvalitní hmyzí protein přidávají někteří výrobci třeba do psích granulí.
Zatím tedy není hmyzí strava dominantní, ale může být vítaným zpestřením jídelníčku a doplněním vysoce hodnotných bílkovin nejen pro sportovce. Vývoj v této oblasti je překotný, je politicky podporován a dotován a mluví se o vizi zastoupení na masném trhu až do výše třetiny podílu během několika desetiletí. Brzy se tak jistě dočkáme i vícero náhražek masa a mnozí z nás si tak poupraví třeba i to knedlo, vepřo, zelo na zdravější variantu cvrčko, sarančo nebo potemčo. Co říkáte, dali byste si?
Zkuste ochutnat třeba sušené cvrčky a budete dost možná překvapeni, jak jsou lahodní. Či grilované kobylky na dovolené v Thajsku. Nebo snad pociťujete jako většina obyvatel Západu ke konzumaci hmyzu spíše odpor? Vše je jenom v hlavě, je to o zvyku a odbourání předsudků. Britové si obecně neumí představit pojídat králíky, u nás běžná věc. My si neumíme představit dát si na talíř morče nebo psa, v Peru a v Číně typická součást jídelníčku. A jak již bylo zmíněno, tak hlavně v rozvojových zemích pojídají larvy a dospělce tisíců druhů hmyzu od nepaměti a s chutí. Jistě to časem zvládneme i my a naše těla a životní prostředí to jen ocení.
Ostatně na území České republiky už nyní hmyzí „byznys“ jen kvete a rostou zde specializované farmy jako houby po dešti. Aktuálně je u nás ke konci roku 2024 zaregistrováno již téměř dvacet hmyzích farmářů / firem.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.asz.cz/clanek/5674/hmyz-je-nejbezpecnejsi-maso-ktere-muzete-sehnat/
https://www.idnes.cz/hobby/domov/hmyz-globalni-oteplovani-uspora-voda-puda-vyzkum-studie.A220503_101239_hobby-domov_bma
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/vareni-jidlo/evropska-unie-hmyz-cvrcek-maso-ekologie_2301291628_bko
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/vinohradska-12-hmyzi-farmy-v-cesku-byznys_2307130600_nel
https://vikend.hn.cz/c1-53539300-hmyzi-maso-je-mix-dulezitych-kyselin-mineralu-a-vitaminu-eu-chce-abychom-ho-jedli
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pridavani-hmyzu-do-jidla-je-novy-trend-navic-ekologicky
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/lidstvo-bude-nejvetsi-kolem-roku-2040-pak-se-zacne-rychle-zmensovat-rika-nova-prognoza-8700