Článek
Irena Bernášková vyrůstala již od roku 1910 od věku šesti let v USA, kde se její otec, slavný malíř a grafik Vojtěch Preissig, začal aktivně věnovat exilové politice. Byl zaměstnán v New Yorku v Československé národní radě, což byla obdoba československé exilové vlády. Jejich domov byl brán jako jedno z center zahraničního odboje během první světové války a rodinu navštěvovali i budoucí prezidenti Masaryk s Benešem.
Ona a její dvě sestry byly vychovávány a formovány ve vlasteneckém duchu, obklopeny mnoha lidmi z československého prostředí. Po vzniku ČSR otec usoudil, že přes veškerou snahu se z jeho dcer začínají stávat myšlením, kulhající češtinou a stylem života více a více Američanky a poslal je zpět do rodné vlasti.
V roce 1921 tak Inka, jak bylo Ireně přezdíváno, dorazila do Prahy. Začátek nové životní etapy byl pro ni náročný. Praha jí byla najednou cizí, ve škole jí spolužáci brali „jako tu z Ameriky“ a měla značné obtíže s rodným jazykem, zejména s gramatikou. Ale byla zvyklá a nadaná se vše rychle doučit. Tak jako to zvládla jako malé děvče v Americe, zvládla to i v Praze a brzy byla považována za třídní premiantku.
Úspěšně odmaturovala a chtěla se dostat do československé armády jako pilotka. Tehdejší regule však ženám vstup do armády zakazovaly (ženy vstupovaly do armády až během druhé světové války).
Do jejího života přichází její bratranec Eduard Bernášek a byl z toho vztah a následná svatba. Rodina Ireny svazek neschvalovala a vše došlo tak daleko, že se jim na čtyři roky vztahy zpřetrhaly. Její otec pak udělal vstřícné gesto, když mladým začal finančně přispívat na jejich rodinný dům.
Zanedlouho po svatbě Bernášková otěhotněla. Plod se však vyvíjel mimo dělohu a ona potratila. A vyslechla si krutou diagnózu, že děti už mít nikdy nebude. To bohužel předznamenalo další vývoj jejího manželství negativně. S mužem se začala odcizovat, býval na ní agresivní a začal se projevovat jako despota. Vadilo jí také, že nechce, aby ona pracovala a aby se věnovala své vášni - řízení automobilu.
Mezitím se rodiče Inky vrátili do Prahy a bydleli ve stejné čtvrti jako ona. Vztahy dávali dohromady postupně. Plně je spojila až hrozba německé okupace. V roce 1938 se Čechoslováci mobilizovali a jali se republiku vůči Hitlerovi bránit. Inka vstoupila jako dobrovolnice k Červenému kříži a začala se starat o raněné muže.
Byla to výjimečná žena. Ona byla člověk, který, když někomu dal slovo, tak to bral za zákon, kterým se bude řídit. Byla velice cílevědomá, stále na sobě pracovala. Dokázala přijít s neotřelými názory, které si dokázala obhájit. Její vzdor, tvrdohlavost a cílevědomost na ní velmi obdivuji. Tyto vlastnosti se potom odrážely i v odboji.
Situace se ovšem výrazně zhoršila a Československo muselo podstoupit pohraniční oblasti Německé říši. Bernášková tak přesunula svoje aktivity pomoci směrem k vyhnancům. Vznik Protektorátu popíchnul Inčina otce a ten přišel s myšlenkou vydávat odbojářský časopis a jeho dcera se stala jeho nejbližší spolupracovnicí. Světlo světa záhy spatřil časopis V Boji.
Vztah Inky a jejího otce byl opět stmelený. Ona se obávala o jeho život, bylo jí totiž jasné, že je jen otázkou času, než gestapo podle rukokresby rozklíčuje, kdo časopis plní grafikou. Přesto Preissig ilustroval dál, ale od jiných činností jej Inka odstřihla a starala se o vše ohledně tvorby a vydávání časopisu téměř sama. A také jej provokativně posílala na pražskou centrálu gestapa. Samozřejmostí bylo také podávání zpráv o dění u nás na Západ a boj proti německé propagandě.
A šla s pomocí ještě dál. Začala převádět naše vojáky přes hranici na Slovensko. To už jí bylo gestapo v patách a aby uchránila manžela, ač k sobě již lásku necítili, nechala se s ním roku 1940 rozvést. Brzy nachází ve schránce anonymní dopis od přítele, který ji varuje před zatčením gestapem.
Inka se začala skrývat a nechala si zfalšovat doklady na jméno Vlasta Nováková. Uprchnout nechce, zůstává s rodinou, vůči které cítí závazek. V ulici Na Poříčí má schůzku s neznámým mužem, přistupují gestapáci a i na základě jejího klidného tvrzení, že je Vlasta a že si ji s někým spletli, ji sebrali a začali vyslýchat.
Pamětní deska visí v pražských Záběhlicích
Ona je však nezlomná a přesvědčivě vypovídá, že je Vlasta Nováková. Gestapo triumfuje a přivádí k výslechu její rodinu. Pod tíhou toho všeho Inka kapituluje a přiznává svoji pravou identitu. Otec ji brání a bere vydávání časopisu na sebe, ona hrdinně oponuje.
Výslechy pokračují dál. Ona je nezlomná a neříká nic, fabuluje nebo udává jen lidi, kteří jsou již mrtví. Dokonce se s těmi, co ji vyslýchali, i porvala. Je toho ale už na ni moc a má za sebou neúspěšný pokus o sebevraždu. Nakonec hrdě gestapu oznámila, že pracovala proti Říši a skončila ve vazbě.
Vlády nad Protektorátem se ujímá Heydrich a smyčka se řádně utahuje. Inka vzdoruje i u soudu, obžalobě vinu nepřiznává a klade odpor. Diskutuje, argumentuje a z plných plic Německo odsuzuje. O milost nežádá. A přichází rozsudek smrti.
Jsem občankou Československé republiky. Nemáte mě právo soudit, neboť nejsem občankou vaší Německé říše. Hitler vás vede do zkázy. Vaše Říše dříve či později bude sražena na kolena.
V srpnu 1942 byla popravena ve věznici v Berlíně jako vůbec první Češka. Sťali jí hlavu gilotinou. Předtím stihla napsat ještě pár dopisů svým blízkým. Bylo jí pouhých 38 let.
Tož nadešel můj čas a nevěřili byste, že jdu klidně… přála bych si vás hlavně přesvědčit, že mi to není těžké. Mnoho pus a jdu ne jako otrok hnán do své kobky, ale jako ten, jenž zahalí se v plášť svůj a uléhá k příjemným snům. Bude 5. hod. ráno. Vaše milující Irena
Později byla za svoji činnost několikrát vyznamenána. Její otec a bývalý manžel válku také nepřežili, oba zahynuli v koncentračních táborech. A člověk se jen zamýšlí nad neuvěřitelnou statečností a morálními hodnotami této obdihuhodné ženy a může se jen domnívat, jak by se asi v daném období zachoval on sám.
Použité zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/inka-irena-bernaskova-inspirativni-zeny-prvni-popravena-ceska-odbojarka-v-boj-vojtech-preissig.A210312_154604_domaci_hm1
https://plus.rozhlas.cz/zeny-tri-republik-irena-bernaskova-prvni-ceska-odsouzena-nacisty-k-trestu-smrti-7590721
https://www.novinky.cz/clanek/historie-inka-bernaskova-zasnoubena-se-smrti-40376075
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Irena_Bernášková
