Článek
Islám a vyznavači tohoto náboženství muslimové Vánoce obecně neslaví a často tyto svátky zrození Ježíše Krista z mnoha důvodů, které budou vysvětleny dále, zcela odmítají. A to i přesto, že Ježíš je i prorokem muslimským. V zemích islámu je nazýván Ísou a společně s Marií je nedílnou součástí příběhů islámu a těší se velké úctě.
Muslimové totiž neslaví zrození žádného z proroků, ani toho posledního a pro islám nejdůležitějšího Mohameda. V případě Ježíše mají vůbec problém přijmout jeho datum narození, které prý není ve skutečnosti známo a bylo stanoveno a schváleno až dodatečně na datum, ke kterému se slavil římský svátek věnovaný slunovratu. Což znamená další problém, jelikož tento svátek byl pohanský a muslimové odmítají jakékoliv spojení čisté víry s pohanskými zvyklostmi. Muslimové také neslavením Vánoc nevyřazují Ježíše ze skupiny ostatních proroků a projevují mu tím úctu. Naopak oslavy zrození Krista jsou mnohdy brány jako jeho urážka.
Křesťanská představa Ježíše jako Boha je další překážkou neslučitelnou s islámskou vírou. Ta odmítá trojici svatou, staví do popředí jedinost Boha a křesťanskou víru tak považují dokonce za polyteistickou a tedy neakceptovatelnou.
Vánoce jsou brány v islámském světě jako kulturní imperialismus a západní světský svátek a jejich šíření mezi muslimy je i z tohoto důvodu nežádoucí. Navíc jsou odmítány díky spojení se značným konzumem - nákupy zboží, jídla a dárků - a tím oduševněním svátků na úroveň materiální, což je muslimům velkým trnem v oku a odporuje to nejen jejich víře, ale víře jakékoliv. Mnoho muslimů tak neoslavuje Vánoce, ani žádný jejich svátek připadající na 24. prosince, ale svoji pozornost soustředí až na konec roku, kdy slaví ten nově příchozí (obdoba našeho Silvestra). Tehdy se scházejí s blízkými ve svých domovech a hodují. A v některých zemích mají svátek Muharram, který připadá na přelom září a října, oslavy jsou podobné těm novoročním a trvají téměř 30 dní.
Velmi záleží na faktu, zdali je země výhradně muslimská, nebo zde žijí také křesťanské komunity. V některých zemích dokážou žít obě náboženské skupiny v souladu, znají navzájem svoje svátky a muslimové zde dokonce svým křesťanským spoluobčanům přejí na Vánoce nebo i Velikonoce. Častěji však k harmonii nedochází a islámská populace má k Vánocům vyhrocený vztah, kdy dochází k útokům na křesťany, kostely a další místa projevů Vánoc. Nejhorší je situace v zemích, které sužuje válečný konflikt. Tam křesťanské komunity slaví Vánoce co nejtajněji, případně musí ze země uprchnout a teprve v exilu nějaké bezpečné země mohou mimo svoji domovinu Vánoce oslavit.
Islám obecně zakazuje jakkoliv se podílet na veškerých nemuslimských svátcích a odkazuje se na náboženská pojednání, ve kterých prorok Mohamed tvrdí, že ten, kdo jakkoliv napodobuje nemuslimy v jejich zvyklostech, stává se jedním z nich, což je pro islám samozřejmě zcela nepřípustné.
Například minisultanát Brunej na ostrově Borneo v jihovýchodní Asii považuje veřejné slavení Vánoc dokonce za trestný čin, za který hrozí pět let vězení. Křesťanská menšina oslavit narození Ježíše sice může, ale musí mít oficiální povolení místních úřadů a zcela neveřejnou skrytou podobu. V době Vánoc pak chodí speciální hlídky po restauracích a klubech, zda je zákaz veřejného slavení dodržován.
Ani situace v zemích s muslimskou menšinou, jako jsou evropské státy, USA nebo Kanada, není zcela klidnou a mnoho islámských duchovních vyjadřuje lítost a nesouhlas s těmi muslimy, kteří s Vánoci problém nemají a necítí se jimi uraženi. Někteří dokonce hlásají, že popřát křesťanům k Vánocům je závažnější čin než cizoložství nebo dokonce vražda.
Dnes jsou nám samozřejmě Vánoce blíž. Vidíme kolem sebe, že se lidé připravují na oslavu Vánoc, a s velkým zármutkem pozorujeme, že jsou mezi námi i ti, kteří si myslí, že je to malá věc a že jim můžeme nejen poblahopřát k jejich Vánocům, k jejich falešným svátkům a oslavám, ale můžeme se také jejich svátků zúčastnit… Pokud někomu popřejete „veselé Vánoce“, k čemu jim to blahopřejete? Jsou to blahopřání ke zrodu vašeho Pána? Je to pro muslima přijatelné? Schvalujete tehdy jejich víru? Tím, že to říkáte, ji schvalujete. Kdyby člověk spáchal každý závažný hřích – cizoložství, braní úroků, lhaní, vraždu – i pokud by člověk spáchal všechny tyto velké hříchy, nejsou ničím ve srovnání s hříchem přání a blahopřání nemuslimům k jejich falešným svátkům.
Objektivně je však třeba doplnit, že mnoho jiných islámských předáků se vůči slovům Kathrady ostře ohradilo s tím, že Vánoce jsou, ač neslaveny, mnohde v muslimském světě akceptovány a není hříchem je popřát bližnímu svému. Například islámský teolog Mouhanad Khorchide hlásá, že postava Ježíše je mostem, propojujícím křesťanství a islám a že přání veselých Vánoc je určené i muslimům. Ti tak mohou ctít Štědrý den a dokonce jej i obdobně slavit stejně jako křesťané a neznamená to žádné hanobení islámu.
Smířlivě se k islámu, muslimům a Vánocům staví i česká Muslimská obec v Praze. Její člen Vladimír Sáňka hovoří o tom, že cituji: „Muslimové by Vánoce slavit neměli, ale je možné, že je řada z nich slaví. Třeba někteří z těch, kteří mají za manželku nemuslimku. Muslimové si například mohou vzít křesťanku nebo židovku za manželku a musejí plně respektovat jejich rituály a tradice. Osobně jsem v Evropě nikdy nepotkal žádného muslima, kterého by tradiční symboly Vánoc urážely. Podívejte se do některých měst v muslimském světě, například do Dubaje, tak tam se to vánočními stromky a Dědy Mrázy jen hemží. Islamofobové však velmi rádi dělají to, že nějaký extrémní názor prohlásí za názor všech muslimů.“
Z výše uvedeného tak vyplývá jasná nejednoznačnost výkladu islámského náboženství, která se zejména v 21. století, které je symbolem globalizace, migrace národů a jednotlivých náboženských skupin a také osazování Evropy muslimskou menšinou, stává problematickou. Je zřejmé, že mezi muslimy existují v otázce oslav vánočních svátků dva základní, zcela odlišné a radikální úhly pohledu, odvislé od rozdílných výkladů posvátných islámských knih. A třeba přehnaně korektní činy ve jménu tolerance islámu Evropou v podobě absence vyobrazení kostelních křížů, omezování nebo rušení vánoční výzdoby a veřejných oslav v mnoha evropských metropolích působí v očích mnohých z nás velmi rozporuplným, zmateným a celkově špatným dojmem.
Tou jedinou správnou cestou by měla být oboustranná tolerance a respektující soužití obou táborů a můžeme jen doufat, že je většina muslimů volnějšího smýšlení bez zájmu zasahovat do našich tradičních nejen náboženských hodnot.
Použité zdroje:
https://temata.rozhlas.cz/vanoce-v-islamskem-svete-7997763
https://plus.rozhlas.cz/muslimove-a-vanoce-7811983
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/92151/ze-muslimum-nevadi-vanoce-jak-kterym.html
https://zpravy.proglas.cz/udalosti/teolog-khorchide-muslimove-mohou-slavit-vanoce-jezis-je-mostem-mezi-nabozenstvimi/
https://www.blesk.cz/clanek/vanoce-vanocni-zpravy/584954/stedry-den-letem-svetem-zide-jej-neuznavaji-muslimove-vubec-neslavi.html
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/362776/vanoce-po-islamsku-i-muslimove-veri-v-jezise-pannu-marii-maji-v-ucte.html
