Článek
Kdo by neznal, zejména z řad nás starších, animované příběhy z Večerníčku o malém Krtečkovi a jeho lesních přátelích, na kterých jsme jako malé děti vyrůstaly ještě před záplavou postaviček z Ameriky. Roztomilá a málomluvná zvířátka v čele s krtečkem, myškou, zajícem, ježkem a sovou nás provázela už od roku 1957 dětstvím nejen z televizních obrazovek, ale i z obrázkových knížek nebo v podobě hraček. I rodiče dnešních malých dětí si mezi všemi těmi tlapkovými patrolami, králíčky Bingy a jinými aktuálně populárními postavičkami z ciziny na našeho klasického a nestárnoucího Krtečka často vzpomenou a svým potomkům jej rádi pustí, zatímco sami u něj nostalgicky vzpomínají na svoje dětství.
Krteček měl sice v lese spoustu kamarádů, ale žil sám, což tak úplně neodpovídá přírodě. Když těžce zalovím v dávné dětské paměti, přišlo mi to vlastně zvláštní a bylo mi ho líto, že bydlí sám, ale samozřejmě jsem to jako malé dítko dál nijak neřešil. Vysvětlení je jednoduché. Animátor Zdeněk Miler se nakreslení a uvedení do života jeho partnerky bránil. Tvořil v době, kdy byl zpěvák Karel Gott „stále ještě mlád“, byl nezadaný a patřil všem ženám. A tou stejnou filozofií se zaštiťoval i Miler. Chtěl, aby byl jeho zvířecí hrdina a vzor pro svoje dětské publikum na prvním místě a patřil zejména jim. Navíc sám animátor s humorem prohlašoval, že s ženskými jsou jenom problémy. A to je fakt, že partnerské neshody do Večerníčku jistě nepatří.
Po letech převzala Milerovu tvorbu jeho dcera Kateřina. Ta společně se sestrou a neteří nejprve jako malá holčička propůjčila svůj hlas do lesních příběhů a později v 80. letech začala otci jako jediná vypomáhat s kresbami a příběhy, tehdy ještě tajně, jelikož tvořila v emigraci.
Později po revoluci a když její otec zemřel, už otevřeně převzala žezlo, tedy do té míry, jak jí známé složité a táhnoucí se dědické procesy dovolily. Práva a licenci vlastní z rukou otce jen na postavu Krtka, ostatní postavy maluje sice věrně, ale jinak, aby mohla díla vydávat a nedostávala se zbytečně hlouběji do právních tahanic se svými příbuznými. Nebo přikresluje postavy nové, ale citlivě a v souladu s tradicí příběhů, lesního prostředí a zajetou grafikou.
Když byla jednoho dne přítomna na tematické výstavě věnované Krtečkovi, děti dostaly zadání, aby namalovali obrázek na téma „Šťastný krtek“. A mnoho z nich si štěstí spojilo s obrazem svojí rodiny, kde měli tatínka i maminku a přikreslilo ke Krtečkovi i Krtečku. Jako kamarádku, partnerku, nevěstu i maminku, jak společně tlačí kočárek s malými krtčátky. Děti prostě nechtěly, aby byl Krteček sám a opuštěný bez partnerské lásky. To Kateřinu Milerovou inspirovalo k tomu, aby postavičku paní Krtečkové stvořila a aby vznikly nové příběhy, kde pod kupkou hlíny oba žijí spolu a šťastně, ač pro dětské publikum jako kamarádi.
Nejprve si publikum otestovala a na dětském filmovém festivalu ve Zlíně, kde se malují a draží filmové klapky, nakreslila na jednu z nich právě paní Krtečkovou. Klapka se prodala za nejvíce peněz a děti byly z nové postavičky nadšené. A to definitivně rozhodlo a začalo příběhem, kdy jdou Krteček a zvířátka na návštěvu, nikoliv ale za zajícem nebo sovou, ale k paní Krtečkové. Ta není jedinou novou postavičkou - pod perem Kateřiny Millerové vznikají i další nová zvířátka, např. sýkorka Modřinka.
Ostatně, doba se posunula kupředu a už i Karel Gott měl v té době po boku svojí manželku, tak co by nemohl mít nakonec parťačku i Krteček. Jeho kamarádka je mu oporou, je milá a vstřícná, ač trochu plachá, ale hlavně peče lesním zvířátkům báječné dorty! A kdo ví, možná se v dnešní otevřené a tolerantní době dočkáme do budoucna i příběhů soužití dvou klučičích krtečků. Literatura pro nejmenší s motivem homosexuálních vztahů už je nějaký čas na trhu a je minimálně z mého pohledu jen dobře, že už odmala mohou děti vnímat, že láska a vztah neexistují jen mezi mužem a ženou a nenásilně se tak učí toleranci a respektu k nijak špatné jinakosti.
Díky dědickým sporům a nárokům více osob na postavu Krtečka a jeho přátel vznikla také odnož příběhů pod taktovkou animátorovy vnučky Karolíny, která prodala práva až do Číny a tamní děti tak mohou sledovat Krtečka (v angličtině Little Mole, což znamená malý krtek) ve spojení s pandou v moderním a 3D hávu. Tenkrát dokonce zasáhl i tehdejší prezident Miloš Zeman a pomohl na dálném východě tuto naši ikonickou kreslenou postavičku zpropagovat a nechat ji ožít také pro asijské děti. Reakce na toto konání jsou u Čechů různé a nejednotné. Někdo je rád, že se věhlas Krtečka a českého animátorství jako takového šíří do světa a může dělat radost více dětem (mimochodem původní příběhy viděly děti ve více jak 80 zemích světa), jiný to považuje za devalvaci národního pokladu, zradu a zneuctění Milerovy památky až po napomáhání vztahů s kontroverzní Čínou. A také jde v očích mnoha lidí jen o snahu na tom trhnout a vydělat hlavně peníze. Jak to máte vy?
Anketa
Použité zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-katerina-miler-otec-chtel-mit-krtka-stale-volneho-jako-byl-karel-gott-335591
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/jak-krtek-k-pani-krteckove-prisel-123511
https://magazin.aktualne.cz/animator-krteckovi-z-ciny-je-to-takove-gumove-zviratko/r~d28e6aa815c111e5ba38002590604f2e/
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/katerina-miler-rozhovor-krtek-krtecek-pani-krteckova-dcera-zdenka-milera.A180221_222937_spolecnost_haa
https://radiozurnal.rozhlas.cz/ceskeho-krtecka-zna-v-nemecku-kazde-male-dite-6273669