Článek
Minulý víkend jsme si nepracovně prodloužili a trávili jsme jej v Krkonoších ve Velké Úpě a okolí, abychom si dopřáli pořádnou zimu se spoustou sněhu a krásnými horskými výhledy. Polsko jsme měli za humny, a tak jsme jako správní Češi jeli v sobotu odpoledne „vyplenit“ místní potraviny.
Od naší poslední návštěvy polského supermarketu uběhly asi tři roky a v hlavě nám uvízla vzpomínka na spoustu ušetřených peněz. Tedy není to to, co by nás k návštěvě polských obchodů motivovalo na prvním místě. Všude, kde v cizině jsme, rádi nakupujeme a ochutnáváme místní pochutiny, prostě to, co u nás není k dostání. Ať jsou místní ceny jakékoliv. Gurmánsky prozkoumáváme hlavně místní sýry, uzeniny nebo třeba pivo či víno, podle toho, kde zrovna cestujeme. A v oblibě máme také ryby a výrobky z nich, kterých přímořské Polsko nabízí v regálech svých obchodů daleko větší množství, než je k dostání u nás.
Vybrali jsme si blízké podkrkonošské městečko Kowary a také nedaleký Karpacz, neboli „polský Špindl“. Abychom netrávili půl dne jen nakupováním a také viděli něco podnětného a smysluplnějšího, než plné tašky jídla. Když jsme asi po necelé hodince dorazili zasněženou a krkolomnou horskou silnicí do cíle, zaparkovali jsme na neplaceném parkovišti v centru před místní drogérií. V obchodě se svítilo, pár zákazníků se spokojeně procházelo mezi regály.
Jakmile jsme však vystoupili z auta, obchod náhle zhasl. Ven vyběhla rozrušená prodavačka, stála ve dveřích a všechny zákazníky vyháněla se slovy, kterým jsme nerozuměli. Nedaleký Čechům dobře známý potravinový řetězec Biedroňka přestal také svítit a u východu se začali kupit brblající nakupující. Nechápali jsme, co se děje a oslovili lámanou češtino-polštinou jednu ze zákaznic, aby nám objasnila co se děje. Po delším vysvětlování jsme pochopili, že vypadl proud. V celých desetitisícových Kowarech. A že to není poprvé a asi ani naposled a že vždy trvá několik hodin, než to pro tyto účely určení pracovníci nahodí. No, připadali jsme si trochu jako ve středověku, nikdy a nikde jsme toto nezažili a to jsme se pohybovali i v daleko méně rozvinutých zemích, než je Polsko.
Centrum v Kowarech je malebné.
A máme po nákupech a to jsme ještě ani nezačali, pomyslel jsem si. Ale dali jsme Kowarům šanci a šli se projít po hezkém městském centru. Ale ani za hodinu se nic nezměnilo. A před obchody stále stáli nedočkavci a čekali, až zase pojede elektřina. Nemuseli jsme se naštěstí vracet zpět bez „kořisti“ nebo jet někam jinam daleko. V záloze byla ještě obec Karpacz, vzdálená jen deset minut jízdy. I tam jsou totiž minimálně dva potravinové řetězce, jak jsem rychle zjistil z mapy. Neptali jsme se radši místních na situaci tam a naslepo vyrazili doufaje, že přerušení dodávky elektřiny se tamních obyvatel netýká. A naštěstí tomu tak bylo. Zaparkovali jsme tedy před Biedroňkou č. 2 a s vozíkem vyrazili natěšení na levný nákup.
Už po prvních pár projetých uličkách nám ale došlo, že žádné levné nákupy se konat nebudou. Ceny všeho byly v průměru stejné nebo dokonce vyšší, než u nás. I to příslovečné máslo, které hýbe českým nákupním trhem a vyvolává emoce jako málokterá jiná česká potravina, tu stálo v přepočtu kolem 70 Kč. Levněji jsme nakoupili pouze pár výrobků ve velmi řídkých akcích a také rybí sortiment. Ale tedy s nijak zásadním cenovým rozdílem, i v akcích byly ceny na úrovni těch našich akčních. Tak jsme si vybrali ještě pár lokálních sýrů a uzenin a nějaké další dobroty a pouze s jednou taškou jsme obchod lehce zklamáni opustili.
Hned přes ulici byly další potraviny v podobě diskontu Netto. Ten známe dobře z východního Německa, kde patří k těm nejlevnějším. Zaradovali jsme se a v očekávání nižších cen jsme zajeli o parkoviště dál. Jaké však bylo naše druhé a o poznání horší překvapení, když jsme zjistili, že ceny jsou zde v průměru dokonce ještě vyšší než v Biedroňce! A to navíc v nehezkém prostředí diskontu s úzkými uličkami a nevábně poskládaným, spíše poházeným sortimentem. Tedy zde jsme udělali nákup ještě menší a zkonstatovali jsme, že éra laciných potravin pro Čechy je nejspíš v nenávratnu. A to se blíže nevyjadřuji k cenám drogerie, které byly zejména v Nettu dosti astronomické.
Co zůstává stále téměř o třetinu levnější, jsou cigarety, tak jsme nákupní tašky obohatili ještě o nějaký ten karton. Jinak se ale Čechům alespoň pro toto období rozhodně do Polska na nákupy jezdit nevyplatí, a to ani těm, kteří bydlí blízko hranic.
