Článek
Toskánsko je přírodní a kulturní perlou Itálie. V historických městech a vesnicích narážíte na nádherné stavby a ukázky mistrné architektury na každém kroku. A pak přijedete do hlavního města celého regionu Florencie a zcela vás uchvátí katedrála Santa Maria del Fiore, neboli florentský dóm se svojí pověstnou obří kupolí. A krásným mramorovým obložením. Inu, neměli to sem tehdejší stavitelé s mramorem příliš daleko. Na severu Toskánska u městečka Carrara se totiž nacházejí rozsáhlé mramorové lomy. A to rovnou nejznámější, nejvýtěžnější a s nejkvalitnějším, nejčistčím a nejlesklejším mramorem na celém světě. Díky nim je Toskánsko a celá Itálie tak bohatá na architektonické skvosty a nádherné mramorové prvky a obložení.
Pokud byste cestovali do Toskánska autem či autobusem a vybrali si západní dálnici, vedoucí od severu z Pádské nížiny skrze Apeninské pohoří až k Ligurskému moři a kolem přístavního města La Spezia dále na jih směrem k Pise, nemůžete minout a budete projíždět kolem masivu hor, které vypadají pokryté sněhem i v létě, ač na okolních horách není vidět nic. Jedná se právě o zmíněný kararský mramor a okraj těžební oblasti, která je vidět široko daleko do údolí.
Jeden z mnoha kararských mramorových lomů
Do geologických procesů, které tato naleziště zformovaly, se pustím jen stručně pro představu, jak mramor kdysi v historii utváření Země vlastně vzniknul. Před asi 200 miliony let v období druhohorního triasu pokrývalo oblast mělké a teplé moře. Bylo bohaté na mořské organismy, jejichž vápenité schránky se usazovaly na mořském dně a vytvořily vápencové vrstvy. Při následných protipohybech evropské a africké zemské kůry byly tyto vrstvy ve velkých hloubkách pod tlakem a za vysoké teploty deformovány a přeměněny na mramor. Proces byl dokončen asi 30 milionů let zpět, kdy se vlivem vrásnění vyzvedla v hornotvorném procesu mramorová podloží na povrch. Dnes jsou součástí Apenin, konkrétně Apuánských Alp, kde vrcholky dosahují až 1900 metrů n.m. a mocnost mramorových vrstev má leckde tlouštku až 400 metrů. V současné době se aktivně využívá k těžbě přibližně 150 povrchových i podzemních nalezišť a surový mramor se vozí do údolí Carrery a Massy do stovek továren na zpracování a k dalšímu exportu.
Kararský mramor je pověstný svojí zářivou bělostí. Jsou zde však i naleziště zbarvená do šeda až modra nebo má kámen odstíny do žluta až červena. Barevné příměsi se projevují typickým dekorem mramoru - jeho žíháním, kdy je bílá barva protkána sítí barevných žilek. Jeho krása byla ale zejména v dřívějších dobách vykoupena životy mnoha dělníků. Před dobou těžké techniky a mechanizace představovala těžba a zpracování mramoru velkou zátěž a značné nebezpečí. Pracovali zde zejména odsouzenci nebo uprchlí zločinci skrývající se před zákonem a podmínky práce zde byly tak otřesné, že vedly v 19. stol. ke zformování prvních anarchistických a povstaleckých dělnických skupin na území Itálie.
Obraz zachycující náročný transport mramorových kvádrů pomocí provazů; 1911
Mramor se zde ale získával už daleko dříve. Těží se v oblastech hor u měst Carrara a Massa už od doby bronzové, značný a klíčový rozmach těžby přišel již za Římské říše v období vlády Julia Caesara. V období renesance jej hojně využívali pro svoje stavby a sochy slavní italští umělci Michelangelo Buonarroti, Donatello nebo Bernini. A kde všude můžete kararský mramor spatřit? Kromě zmíněného florentského dómu se nachází i o kousek dál ve formě Michelangelovy sochy Davida a byl samozřejmě použit na stavbu mnoha římských památek a soch, jako je Pantheon, bazilika sv. Petra ve Vatikánu, Trajánův sloup nebo sloup Marka Aurelia. Obsahuje jej také zvonice známá jako šikmá věž v Pise a katedrála v dalším překrásném toskánském městě Siena.
Florentský dóm je obložen kararským mramorem
Kararský mramor je samozřejmě i důležitým vývozním artiklem a nepyšní se jím pouze italské stavby, ale najdeme jej po celém světě. Použit byl například při stavbě Marble Arch (mramorový oblouk) či Památníku královny Viktorie v Londýně, Opery v norském Oslu, sarkofágu sv. Jadvigy v polském Krakově, Památníku Míru v americkém Washingtonu nebo na Filipínách při obložení Manilské katedrály.
Budova opery v Oslu září i díky mramoru z Carrary
I v dnešní době je stále velmi ceněným materiálem a designovým luxusem používaným v domech či bytech k obkládání, na podlahy nebo na kuchyňské pracovní desky či do koupelen. A přesto, že je po celém světě povícero kvalitních mramorových nalezišť, to kararské bude již napořád symbolem toho nejkvalitnějšího mramoru s bohatou historií a puncem luxusu.
Použité zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kararský_mramor
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/duomo-zvetrava-kamenici-hledaji-kararsky-mramor-pro-florentskou-katedralu-84723
https://www.italia.it/en/tuscany/massa-carrara/things-to-do/carrara-pearl-in-marble
https://www.visittuscany.com/en/crafts/carrara-marble/
