Článek
Marta Kubišová pochází z Českých Budějovic, ale podstatnou část svého dětství prožila v Poděbradech, kam se s rodinou přestěhovali roku 1952, když jí bylo deset let. Její otec lékař sem totiž nastoupil do místní nemocnice jako primář. Maminka byla většinu času v domácnosti.
Po studiích gymnázia zamýšlela pokračovat na vysokou školu studovat po vzoru svého otce medicínu, ale zde poprvé narazila na odpor minulého režimu, který jí další studia kvůli rodinným poměrům zatrhnul - její otec měl vazby na lidi kolem bratří Mašínů a byl tři měsíce vězněn kvůli údajné sabotáži. Ona si tak musela hledat zaměstnání a nastoupila do poděbradských skláren.
Odmala se jí rodiče snažili vést k hudbě, ale nikoliv podporou jejího oblíbeného zpívání, ale výukou hry na klavír. Malá Marta v tom zalíbení nenašla a o mnoho let později uvedla, že šlo ze strany rodičů o vyhozené peníze. Přesto sehrál klavír v její kariéře podstatnou roli. Právě za jeho doprovodu onehdy zpívala v Poděbradech a slyšel jí místní hudebník, kterému zaimponoval její hlas a přizval ji ke spolupráci.
Začala tak zpívat v první taneční kapele, kterou sestavili místní muzikanti z lázeňského orchestru. I díky této první pěvecké praxi uspěla roku 1961 ve finále soutěže Hledáme nové zpěváky a o rok později prošla konkurzem do pardubického kabaretního divadla Stop! Zde se seznámila s klíčovou osobností její další kariéry, hudebním skladatelem, dramaturgem a producentem Bohuslavem „Bobanem“ Ondráčkem, který stál mimojiné i za pozdějším pěveckým triem Golden Kids.
Marta se začala dostávat do hledáčku vlivných lidí z branže a v roce 1963 putovala spolu s Ondráčkem do plzeňského divadla Alfa. Jeho úspěšných hudebních aranží a jejího vystupování si brzy všimli i v Praze a už v září 1964 se na popud pánů Josefa Vobruby a Darka Vostřela oba dostávají na prkna divadla Rokoko, zásadní scénu její umělecké kariéry.
V tomto období si Kubišová připisuje svůj první hit - převzatou, původně francouzskou píseň „Loudá se půlměsíc.“ Úspěšná je i díky svému nezaměnitelnému hlubokému hlasu s podmanivou barvou, který ji vždy bezpečně odlišoval od jiných zpěvaček té doby i dob pozdějších. Následovaly další sólové hity z pera skladatele Karla Svobody „Depeše“ nebo „Nechte zvony znít“ a roku 1966 k ní přiletěl první Zlatý Slavík. Bodovala také opakovaně na Bratislavské lyře. V tomto období vznikla také ikonická „Motlitba pro Martu“ (z této písně původně určené do televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III. se neplánovaně stal nejslavnější antirežimní protestsong), coververze od Beatles „Hey Jude“ a rodila se už i spolupráce v triu Golden Kids.
Kubišová se poprvé setkává s budoucími členy tria Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v roce 1965, kdy oba nastoupili taktéž do divadla Rokoko. Neprve spolupracovali na jiných projektech a roku 1968 opět v područí producenta Bobana Ondráčka vznikají Golden Kids. I přes jejich bohužel velmi krátce trvající dvouletou existenci tenkrát skupina patřila k tomu nejlepšímu, co československá hudební populární scéna nabízela.
Kubišová ještě stihla získat druhého Zlatého slavíka roku 1968 a absolvovat další rok úspěšná vystoupení jak sólová, tak s Golden Kids. Také se vdala za filmového režiséra a scénáristu Jana Němce. Roku 1969 spatřilo světlo světa její debutové album „Songy a balady“ a pak už přišel rok 1970 a zásadní zlom její kariéry, který jí na dlouhých téměř dvacet let odstavil pryč od hudebního kormidla.
Díky tomu, co zpívala ve svých textech, za koho se vdala a co veřejně a statečně hlásala v souvislosti s okupací roku 1968, byla čímdál větším trnem v oku komunistického režimu, který ji po roce 1970 zakázal vystupovat. A ještě na ní ušil falešný skandál s údajnými velmi lechtivými fotografiemi, které jí měly zdiskreditovat. Později se u soudu prokázalo, že se jednalo o podvrh, ale ani tak jí to nebylo nic platné. Ani třetího Zlatého Slavíka za rok 1969 už si veřejně nemohla převzít a výsledky ankety byly ještě navíc zfalšovány tak, že jí bylo přisouzeno až sedmé místo. Trio Golden Kids se rozpadlo a Vondráčková s Neckářem se nadále soustředili na svoje sólové kariéry.
Následující skoro dvě dekády trávila zpočátku bez práce na chatě na Slapech jižně od Prahy a byla neustále pronásledována Státní bezpečností. Finanční nedostatek jí pomáhali kompenzovat bratr Jan z emigrace v Kanadě a přátelé a kolegové včetně Karla Gotta. Přivydělávala si lepením sáčků na hračky a v 80. letech se jí navzdory trvající režimní represi a tomu, že signovala Chartu 77 a byla nějaký čas i její mluvčí, podařilo získat v Praze místo referentky zásobování u podniku Výstavba sídlišť. Ke konci 80. let měla údajně začít zpívat v kapele The Plastic People of the Universe, StB se ale postarala o to, aby tato spolupráce nevyšla.
V tuto šedivou dobu zažívala zásadní, bolestné i šťastné změny také v osobním životě. Hned zkraje 70. let otěhotněla, ale v osmém měsíci pravděpodobně v důsledku velkého stresu dítě potratila, při operaci měla namále a prožila klinickou smrt. Roku 1972 následoval rozvod s Němcem, který poté nuceně emigroval do Spojených států. O dva roky později se znovu a naposledy vdala za režiséra Jana Moravce a v roce 1979 přišla na svět jejich dcera Kateřina. Ani druhé manželství zpěvačce nevyšlo a ona se ve svých 39 letech rozhodla, že už na chlapy rezignuje a bude žít sama.
Pak přišla roku 1989 Sametová revoluce a Kubišová se začala objevovat na manifestacích a demonstracích k podpoře pádu Železné opony. Zpívala českou hymnu a do dějin vstoupila její interpretace písně „Motlitba pro Martu“ na Václavském náměstí jako symbol vítězství demokracie. Sama zpěvačka se stala nejvýraznějším lidským symbolem hrdinství a útlaku padlého režimu. A to z důvodu, že na rozdíl od jiných lidí, kteří proti tehdejšímu zřízení vystupovali a bojovali víceméně v ústraní a neznámí, byla ona všem dobře známá a lidé si ji z úspěšné éry 60. let dobře zapamatovali. Také přátelství s Václavem Havlem jí otevřelo dveře a ona tak narozdíl od jiných pěveckých kolegů neupadla v 90. letech v zapomnění, ale čekala jí druhá úspěšná část její kariéry.
Všechno bylo hrozně náhodné a neplánované. Seděla jsem v práci a najednou přišel Ondra Vetchý, že prý: Paní Kubišová, potřebuje vás prezident Václav Havel. No a když vás potřebuje prezident, tedy prezident Havel, tak jdete. Víte, já mám takovou trochu blbou vlastnost, že moc nepřemýšlím dopředu. Do všeho se vrhám po hlavě. A pak jsem vždycky překvapená, co z toho je. K tomuhle jsem fakt přišla jak slepá k houslím. Ale to vlastně ke všemu. Vždyť já dodneška ani nevím, čím jsem těm komunistům tolik vadila.
Znovu jí v reedici vyšlo album „Songy a balady“, dala dohromady novou kapelu a začala opět zpívat a vystupovat nejen po celé republice, ale třeba i v Německu, Francii a dokonce až v Japonsku. Vyprodala také pražskou Lucernu, ve které jí byl konečně řádně předán zmíněný odepřený Zlatý Slavík z roku 1969.
Hudební kariéru si držela dalších dlouhých téměř 30 let a vydala mnoho původních alb i kompilací. Poslední album Soul plné coververzí anglických písní jí vyšlo v roce 2016. Vedle toho se od 90. let podílela na realizaci Adventních koncertů a od roku 1992 zužitkovávala svojí velikou lásku k čtyřnohým přátelům v pořadu „Chcete mě?,“ díky kterému se z útulků po celé zemi lépa dařilo umísťovat opuštěné pejsky a kočičky do nových domovů. Pořad se vysílal i s dalšími moderátory krásných 29 let. K tomu ještě sama osobně jezdila do útulků a na různé zvířecí akce po celé republice. Na konci 90. let jsem měl tu čest se s ní osobně potkat, krátce s ní promluvit na Voříškiádě v mém rodném městě a poznat ji jako milou a sdílnou osobu.
Jsem spřáhlá snad se všemi zvířátky. Za třicet let je poznat, že lidi u nás mají zvířata rádi. Zaplnilo se to tady útulky, kterých je moc dobrý počet, jak registrovaných, tak neregistrovaných, a začaly usedat ve své činnosti. Je dobře, že mají pořád spoustu příznivců a zdá se mi, že pořad Chcete mě přece jenom k něčemu byl.
Proběhl také pokus dát dohromady trio Golden Kids a obnovit tak jejich předčasně utnutou dávnou slávu. Bohužel vše skončilo ještě dřív, než došlo na realizaci a celou záležitost mají mnozí z nás dodnes spojenou s nepříjemnými a ostudnými soudními tahanicemi.
Dlouholeté zázemí našla zpěvačka od roku 1997 také v divadle Ungelt. Za všechny proběhlé inscenace zmiňme cenou Thálie ověnčené představení „Líp se loučí v neděli“ a komorní muzikál „Touha jménem Einodis“ se zpěvačkou Anetou Langerovou a principálem divadla Milanem Heinem po jejím boku.
S aktivním vystupováním proti zločinům na lidských právech nepřestala ani po pádu komunismu a několikrát v nedávné minulosti podpořila svým vystoupením akce na podporu lidí nespravedlivě stíhaných čínským režimem.
Byla mnohokrát za svoji předlistopadovou i polistopadovou činnost, odvahu a nezlomnost oceněna. Výčet cen by pomalu vydal na další samostatný článek. Připomeňme za všechny loňské ocenění prezidentem Petrem Pavlem u příležitosti předávání státních vyznamenání 28. října k výročí vzniku republiky, kde obdržela Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Tato pozoruhodná žena byla roku 2014 oceněna také dokumentaristkou Olgou Sommerovou, která natočila její životní příběh pod názvem „Magický hlas rebelky.“
Připadám si nepatřičně, když mě lidi začnou chválit a když mi začnou říkat: „My vám děkujeme za všechno, co jste pro nás udělala“. Tak já si říkám: „Bože… a co jsem udělala?“. Já jsem z toho fakt rozpačitá. Ale myslím si, že když to každý vezme za své, i ta mladá generace, a když se každý chová naprosto přirozeně, má to tak být. Já jsem se nikdy nesnažila vydrápat na barikády. Ani jsem nebyla nikdy nějaká rebelka, i když se tak ten film o mně jmenuje. Myslím, že se vždycky člověk hlavně musí pídit po pravdě a nenechat se ovlivnit všema možnýma „fejkama“ a podobně. Takže já žiju přirozeně.
Roku 2017 se dobrovolně rozhodla svoji profesní kariéru ukončit a rozloučila se na turné „Marta naposledy“ po městech českých. Předposlední velké vystoupení s mnoha populárními hosty se konalo v pražské Lucerně a zakončila symbolicky ve svých rodných Českých Budějovicích.
Od té doby už se objevuje na veřejnosti jen příležitostně coby host na vybraných koncertech svých kolegů, občas dává rozhovory a charitativně podporuje zvířata v nouzi (např. focením kalendářů nebo pomocí organizaci Helppes). V roce 2022 udělala výjimku a vystoupila v šesti českých městech na koncertní šnůře „Noc s legendou“ k poctě jejích 80. narozenin. K tomuto jubileu jí byl taktéž věnován divadelní recitál „Marta“, který stále reprízuje Letní scéna Muzea Kampa v hlavních rolích s Hanou Holišovou a Berenikou Kohoutovou.
V soukromí si nyní užívá klidu a společnosti svých čtyřnohých přátel (její slabostí jsou pudlíci a ráda krmí také opuštěné kočky) a dcery Kateřiny, která je zároveň její manažerkou. Zdravotně je na tom vzhledem k jejímu věku poměrně dobře, občas si postěžuje na bolavá kolena a záda. Aktuálně se nechala slyšet, že na ní negativně psychicky dopadá stav dnešní rozpolcené společnosti a doby plné válečných konfliktů.
Já už to mám delší dobu, od té doby, co jsem v roce 2017 přestala veřejně vystupovat: pocit bezmoci, že už pro sebe, pro svoje uspokojení, nemůžu nic veřejně udělat. To mi chybí. A celkově mám pocit, že senioři s tím stavem světa už vůbec nic nezmůžou a že to mají prohrané. Vím, že byste chtěl slyšet spíš něco pozitivního, ale ono to ani nejde. Ať se podíváte napravo, nalevo, nahoru i dolů, všude se někdo s někým pře, hádá, eventuálně mu tam posílá tanky a hází bomby. Dcera mi říká: Nemáš se koukat na zprávy. Ale co bych v tom případě dělala jiného, když jsem v penzi.
Věřím, že nejen za sebe, ale za mnoho z nás mohu popřát této naší skromné národní hrdince k jejím dvaaosmdesátinám plno zdraví, harmonie a životní pohody. Zaslouží si to vrchovatě.
Paní Marto, děkujeme za vše!
Použité zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-marta-kubisova-prosila-bych-snazsi-rok-vecnost-se-nad-nami-musi-smilovat-242023
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/marta-kubisova-o-zpivani-politice-i-sametove-revoluci-zpivani-na-melantrichu-pro-me-bylo-osobnim-peklem-60593
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-marta-kubisova-se-vsemi-a-vsim-smirena-nejsem-zavidet-ale-neumim-40413112
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/marta-kubisova-zpevacka-pes-langerova-fistejn-revoluce-zpev.A220426_111200_lidicky_sub
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/marta-kubisova-je-po-infarktu-doma.A151107_101625_lidicky_nh
https://zivotopis.osobnosti.cz/marta-kubisova.php
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Marta_Kubišová
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-rozhovory-marta-kubisova-o-nejvetsi-ztrate-slzach-planovanem-konci-a-muzich-bez-chlapu-je-zivot-jednodussi-rika-zpevacka-94248
https://letniscenamuseakampa.cz/marta/
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/marta-kubisova-36894
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/jsem-jihoceska-rika-ocenena-marta-kubisova-vyznamenan-je-i-karel-schwarzenberg-2.html
https://www.csfd.cz/tvurce/1240-marta-kubisova/biografie/?biography=23874