Článek
Štír nejjedovatější nebo také příznačně nazývaný smrtonoš (lat. Leiurus quinquestriatus) má v sobě mezi ostatními druhy této živočišné podskupiny pavoukovců nejsilnější jed. Ten uvolňuje v případě potřeby z jedového váčku, ukrytého v tzv. telsonu, což je poslední článek těla. V případě štírů se nachází na konci ocasní části a je opatřen jedovým hrotem. U smrtonoše je kapacita váčku na jed relativně malá, a tak se mu v počtu způsobených úmrtí vyrovnává také méně jedovatý, ale jedem více zásobený štír tlustorepý.
Jedná se o relativně malého štíra. Dorůstá v průměru 6-10 cm, někdy až 14 cm. Zabarven je tak, aby splynul s prostředím, kde žije, tedy různým odstínem žluté, oranžové až hnědé, někdy do zelena. Není tedy v jeho domovině problém jej snadno přehlédnout a nedej Bože na něj šlápnout.

Detail telsonu a jedového hrotu štíra smrtonoše.
Kde byste mohli smrtonoše potkat ve volné přírodě? Nejblíže k nám žije v Turecku. Obývá pouštní, polopouštní a křovinaté oblasti (ale přímo v písečných dunách si nelibuje) severní Afriky včetně Egypta a Tuniska a západní Asii od Sýrie a Izraele, přes státy Arabského poloostrova až po Kazachstán a západní Indii. Jeho výskyt je hlášen také z Jižní Ameriky. Doporučením pro turisty je nosit při výletech do pouště vyšší pevnou obuv. Chodit naboso po jemném písku je sice příjemné, ale vyzkoušejte si to raději jen na chvilku. Ostatně na poušti nežijí jen štíři.
Že byl člověk tímto klepítkatcem intoxikován, pozná relativně snadno. Ale hned ze začátku bez zájmu vyvolávání paniky zmíním, že je proti silným účinkům jeho neurotoxinového jedu dostupné účinné protisérum. Bodnutí smrtonoše je mezi ostatními štíry vůbec nejbolestivější a způsobuje otravu. Ta se začne typicky projevovat nejprve v oblasti nadbřišku, kdy vás začnou bolet břišní svaly. Projevy se rozšiřují do hrdla, kdy postižený pociťuje svírání, sucho a škrábání v krku a snaží se vykašlávat, ačkoliv nemá co.

Smrtonoš se díky svému zbarvení snadno maskuje.
Dále se mohou objevit poruchy řeči, možná je i pěna kolem úst a člověk pociťuje silnou podrážděnost a stavy úzkosti. Dochází také k silnému pocení a velmi nepříjemným stavem se stává uvolnění moči a stolice. Svaly se stahují do křeče a dech se stává nepravidelným a lapavým. Pokud není postižený člověk včas zaléčený, smrt nastává maximálně do tří dnů v důsledku ochromení dýchací soustavy a zástavou dechu. V ohrožení života jsou hlavně děti, nemocní a senioři.
Je však dobře známo, že mnoho jedů bývá v malé a přesně dané koncentraci přínosem, a dokonce látkou léčivou. Prospěšnost určité chemické substance v jedu smrtonoše je intenzivně zkoumána v souvislosti s revmatem, sklerózou, cukrovkou, ale hlavně rakovinou mozku v podobě glioblastomu. Tento vysoce agresivní nádor ročně postihuje na celém světě kolem 300 tisíc lidí a většina z nich na jeho následky umírá.

Smrtonoš nepůsobí příliš sympaticky, co myslíte?
Sloučenina smrtonošova jedu, která představuje velkou naději, se nazývá chlorotoxin. Je to malý peptid (zjednodušeně bílkovina), který se v mozku váže na gliové buňky a dokáže tak rozpoznat a určit právě i glioblastom. Umí dokonce blokovat dělení i šíření rakovinných buněk. Vědci této schopnosti chtějí využít nejen k rozpoznání nádoru, ale i k jeho léčbě. Chlorotoxin by totiž do nádoru mohl umět dopravit potřebný lék. A tak již od roku 2015 běží výzkumy této nadějné sloučeniny.
Pokud je zde nějaký terarijní nadšenec a požitkář do smrtelně jedovatých zvířat, přikládám stručnou informaci o chovu štíra smrtonoše. Na prvním místě je nutné zmínit, že jeho chov v zajetí doma se z logických důvodů striktně nedoporučuje, patří do rukou pouze vědců nebo velmi zkušených chovatelů. O něco vhodnější je chovat štíra tlustorepého, který není tak rychlý a agresivní. Minimální rozměry smrtonošího terária jsou 30 cm x 20 cm x 20 cm. Na dno přijde jako substrát nepřekvapivě písek, který může být doplněn jílem. Jako úkryt slouží různé kameny, tento štír si nehloubí nory v písku.
Je třeba mu zajistit teplotní a vlhkostní podmínky, jaké má v poušti. Teplotu udržujeme v rozmezí 25 °C v noci až maximálně 35 °C přes den, vlhkost je minimální a má se pohybovat kolem 40 %. Krmí se v závislosti na jeho velikosti cvrčky, sarančaty nebo šváby či larvami hmyzu a jednou za měsíc se terárium rosí vodou. Chov je celkově snadný a na jedno terárium připadá kromě období páření pouze jeden exemplář. Tyto chovné podmínky v podstatě platí pro všechny štíry, pokud jste si tedy oblíbili zrovna tento živočišný rod a s teraristikou začínáte, zvolte si rozhodně nějakého běžného a bezpečnějšího štíra.
Štír nejjedovatější patří na jednu stranu k nebezpečným zabijákům, na druhou stranu by mohl jednou jeho jed paradoxně výrazně pomáhat při léčbě rakoviny. Doufejme, že se látka chlorotoxin osvědčí a přispěje tak k redukci nemocných a záchraně mnoha životů.
Anketa
Použité zdroje:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Deathstalker
https://www.ntnu.no/ub/scorpion-files/l_quinquestriatus.php
https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/13172-smrtonos-ktery-by-mohl-zachranovat-zivoty
https://junior.rozhlas.cz/co-ma-spolecneho-stir-a-delfin-vedci-veri-ze-jsou-klicem-k-lecbe-zavaznych-8642112
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/štír_nejjedovatější