Nejhezčí a největší vánoční trhy jsme navštívili v „Budějcích“, Praha zaostává. Víte, co je pikador?

Praha má trhy pěkné. Jenže poměrně malé. A je jich málo, takže jsou přelidněné až hrůza. A ten největší na Staroměstském náměstí je moc rušný a turistický. Tak jsme se poohlíželi jinde a vánoční trhy v Českých Budějovicích to u nás doma vyhrály na celé čáře a to jednohlasně.

Objevili jsme je v podstatě náhodou. Tušili jsme, že tam asi nějaké budou, ale nevěděli jsme, že jsou tak krásné, nikdo nám to nikdy neřekl. V Českých Budějovicích jsem byl naposled asi před deseti lety v létě, jinak se do tohoto kraje nedostáváme a městem jen projíždíme cestou do Alp.

Asi před týdnem na mne vykoukl nějaký článek na webu, kde bylo o těchto trzích stručné pojednání a fotografie, které mne zaujaly na první dobrou. A tak jsme minulou sobotu natěšení vyrazili. V ten samý den, než jsme vyjeli z Prahy, na mě blikla aktualizace fotek ve WhatAppu jednoho kamaráda a hle, byli zrovna v „Budějcích“ na trzích. Obratem jsem mu napsal, zda opravdu stojí za to tam jet a on s nadšením přitakal. Byli tam za bílého dne a my za večerních světel, denní fotografie v tomto článku jsou tedy se souhlasem jeho.

Nevím, zda se dá parkovat v Budějovicích lépe a blíž, ale my jsme byli spokojeni s parkovištěm na Senovážném náměstí. Nachází se hned vedle centra, je velké a za dvě hodiny použití jsme zaplatili pouze 5 Kč. Vánoční trhy jsou na budějovickém centrálním náměstí Přemysla Otakara II. a my se na ně vydali ulicí Karla IV. Už ta byla pěkně vyzdobená vánočními světly a rychle nás dovedla do cíle.

To, co jsme uviděli, nám vyrazilo v dobrém dech. Na velikém prostranství náměstí, v kulisách historických domků a vánočně nasvícené Černé věže, se nám otevřel pohled na ty nejhezčí trhy, které jsme kdy v Čechách navštívili. Jsme ovlivněni také značnou oblibou trhů v Německu a tyto vypadaly jako vystřižené třeba z Drážďan. Opravdu velké množství velkých a vkusných stánků s pestrým a neturistickým zbožím pro našince. Bohatá nabídka občerstvení různého typu, ale ne na úkor stánků bez jídla. Veliké kluziště kolem kašny. Vyhlídková věžička i ruské kolo.

Byla sobota večer, takže bylo i hodně lidí. Ale i tak se dalo uličkami mezi stánky a k jednotlivým stánkům a jejich sortimentu proplouvat daleko lépe než ve zmíněných přervaných Drážďanech. Nebo v Praze. V našem hlavním městě máme mnoho trhů, ale těm jihočeským se žádný nevyrovná. Ani ten staroměstský, který nemá tu správnou atmosféru, je hlavně o jídle a jiné stánky hlavně pro turistky. Všeobecně nejoblíbenější pražské trhy na náměstí Míru jsou sice pěkné, ale hodně malé, stísněné a v sobotu večer tam prostě davem neprojdete. Chodíváme i na trhy na náměstí Republiky, které jsou hezké, a ne tolik turistické, ale opět jsou malé.

Doporučil bych rozhodně městským zastupitelům nebo kdo o tom rozhoduje nabídku pražských trhů rozšířit. Napadá mne třeba nevyužité velké Kubánské náměstí na Praze 10 mimo dosah turistů, ti ať si šmejdí po „Staromáku a Václaváku“. A co třeba Střelecký ostrov nebo megapláň na Letné? Pokud se tam může konat třeba Prague Pride, jistě by mohly být i veliké vánoční trhy, na kterých bychom si třeba nemuseli hrát na sardinky.

Ale pospěšme zpátky do Českých Budějovic. Ruku v ruce s výše popsaným zde na nás prostě a jednoduše i dýchla ta nejvánočnější atmosféra. I bez sněhu. Lidé nám tu přišli i takoví příjemnější, méně se tlačící oproti Praze. A stánkaři byli vyloženě milí, příjemní a sdílní. Měli toho už večer jak se říká plné brýle a někteří nám to sami s úsměvem řekli, ale byli opravdu vstřícnější než ti „hlavnoměstští“.

A tak jsem odcházel s krásným zeleným jmelím plným bílých kuliček, s výborným hruškovým sirupem z charitativního stánku, s koženou peněženkou, na kterou jsem v Praze nenarazil tak, aby byla pěkná a za rozumnou cenu a s poctivým houbovým kořením, kde sůl netvoří ani třetinu směsi. Nutno také dodat, že jsou celkově zdejší ceny níže, než v hlavním městě, a i to se samozřejmě počítá.

K vánočním trhům, ač pro mne osobně to není priorita, patří i něco na zub a na játra. I v tomto ohledu nás budějovická nabídka příjemně potěšila a zvítězila nad Prahou. Celkově byla nabídka jídel a svařených pití širší než jinde a potěšily místní lokální speciality, jako třeba černá klobáska v bramborové lokši nebo budějcký vinný punč s ovocem a ořechy. Ten panečku psal!

No a také se zde nabízí pikador. Netušil jsem o co se jedná, ale „chytře“ jsem stánkaře upozornil, že mají chybu ve fotce a mají tam párek v rohlíku. Pán se rozesmál se slovy, že u nich se hotdogu říká pikador. A sdělil mi, že historicky přišel tento rychlopokrm na naše území před pár stoletími právě do Budějovic, když byl jeden místní řezník v Madridu a viděl ho tam prodávat. Když se vrátil, začal ho připravovat a pojmenoval ho po španělských toreadorech, kteří používali kopí neboli píku čili pikador. Název se vžil a Jihočeši jej používají dodnes. Schválně si zkusím někdy požádat v Praze u stánku s rychlým občerstvením o pikador a budu sledovat prodejcovu reakci.

Abych byl alespoň trošinku vyvážený a kritický, očekával jsem v nabídce místních trávicích osvěžoven kapří hranolky, které mám s krajinou zdejších rybníků spojené a velmi rád je konzumuji, ale nedočkal jsem se nebo jsem byl slepý a přehlédl jsem. Ale tady zase trochu pochválím Prahu, protože vím, že je mají na stálém menu jedné restaurace na Strahově, tak si skočím tam.

Výlet jsme zakončili procházkou po centru, které je sice menší, ale velmi malebné a postranní uličky bez lidí a se střídmým svitem lamp měly opravdu kouzlo. Byla to ta správná třešinka na dortu a plni dojmů jsme sedli do vozu a odjeli. Hodinka a půl do Prahy není nic hrozného. A pokud se dožijeme dálnice v plném rozsahu, bude to vůbec fofr.

A tak se nám zrodila nová vánoční tradice. Děkujeme jihočeským za tak příjemný zážitek a za rok se vidíme zase. Zkusíme tentokrát všední den, aby bylo u stánků ještě více dýchatelno a už teď se sem zase moc těšíme! A snad vám nevadí, že se vám tam vozí „Pražáci“. Když my prostě takovou velkou krásu s nejlepší atmosférou nemáme.

Článek byl sepsán s dopomocí zdroje Mapy.cz