Článek
Kamala Devi Harris se narodila ve Spojených státech před šedesáti lety jako míšenka a potomek imigrantů. Její křestní jméno znamenající květ lotosu může někomu znít původem z muslimských zemí, ale není tomu tak. Její otec Donald se přistěhoval z Jamajky, vykonával profesi ekonoma a je emeritním profesorem prestižní Stanfordské univerzity, matka Shyamala (zemřela v roce 2009) byla Indka a zaměřovala se profesně jako lékařka a výzkumná pracovnice na onkologickou problematiku. Poznali se na vysoké škole jako přednášející.
Kamala má ještě o tři roky mladší sestru Mayu, se kterou vyrůstaly ve slunné Kalifornii. Většinu dětství pouze s matkou - rodiče se rozvedli, když bylo Kamale sedm let. S otcem byla v kontaktu o víkendech a často létala s matkou a sestrou do Indie k příbuzným. Byla odmala vedena k protestantskému babtismu (odnož katolictví), ale také díky matčiným kořenům k hinduismu. A také byla matkou často povzbuzována a byla v ní pěstována silná osobnost a sebevědomí výroky typu „Nedovol, aby ti někdo řekl, kdo jsi. Řekni jim ty sama, kdo jsi.“
Po střední škole pokračovala na vysokoškolská studia, a to rovnou dvoje. Absolvovala nejprve politologii a ekonomii a následně si dodělala ještě právničinu. Vrátila se do rodné Kalifornie a v okrese Alameda začala svoji profesní kariéru jako zástupkyně okresního prokurátora. V této pozici setrvala prakticky celá 90. léta a byla pověstná svojí tvrdostí a neústupností vůči zločinu a kriminalitě.
Od roku 2003 již vykonávala přímo post okresní prokurátorky v nedalekém San Franciscu (pokud byste neznali význam slova prokurátor, jde o osobu nebo také veřejného žalobce, kterého pověřil stát k zastupování jeho zájmů zejména v trestních řízeních). Stala se tak první ženou, a ještě Afroameričankou v tomto křesle.
Její kariéra úspěšně pokračovala dál a od roku 2010 zasedla jako generální prokurátorka (českou obdobou je post ministryně spravedlnosti) rovnou do čela celé Kalifornie a stejně jako předtím si připsala ženské a afroamerické prvenství. Zaměřovala se zejména na ochranu spotřebitelů, rovnost manželství stejnopohlavních párů (ona sama oddala první takový pár v Kalifornii) a environmentální justici a v roce 2014 toto křeslo obhájila na další funkční období.
Do politiky se poprvé ponořila v roce 2016, kdy byla jako druhá Afroameričanka v historii USA zvolena senátorkou za stát Kalifornie. V této nové politické roli se soustředila hlavně na prosazení a realizaci imigrační reformy, zlepšení zdravotní péče a inovace v trestním soudnictví. Snažila se také napumpovat investice vedoucí ke snížení nerovnosti v bohatství „bílých a černých“ domácností. A poprvé ji zaznamenala v titulcích médií a tisku celá Amerika, když dokázala zpovídat ostrými, přímými a dobře formulovanými otázkami úředníky vlády tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a odhalit tak nešvary a nezákonná jednání během masově sledovaných slyšení.
Přišel rok 2019 a její první kandidatura za Demokratickou partaj do čela Spojených států na post prezidentky. Tu nakonec v prosinci téhož roku stáhla kvůli nedostatku finančních prostředků a nízkým preferencím voličů v předvolebních průzkumech. I přesto si ji o rok později vybral prezidentský kandidát Joe Biden (který se zavázal přizvat ke spolupráci ženu), aby s ním kandidovala na post viceprezidentky. Svoji roli jistě sehrálo i tehdejší klima v USA na vlně násilných trestných činů vůči Afroameričanům a Harris ve známé kauze „Black Lives Matter“ tvrdě kritizovala práci policistů, prosazovala snížit tok peněz k policii, a naopak posílit sociální politiku a získala si tím velkou oblibu zejména u černošské populace.
Volba se skutečně ukázala jako úspěšná a Harris tak od roku 2021 vykonávala po boku Bidena funkci viceprezidentky Spojených států. Věnovala se zejména hospodářské obnově země v době covidové pandemie.
Letos si pokus o křeslo prezidentky zopakovala poté, co Joe Biden ze znovukandidatury odstoupil, ale naskočila do volební kampaně celkem pozdě, a i s ohledem na její původ a pohlaví (i v současnosti mnoho Američanů prostě nevydýchá, když není kandidátem muž a bílé barvy pleti), sílící levicové smýšlení a pocity voličů, že není dostatečně silnou osobností postavit se do čela nejmocnější země světa, souboj s Donaldem Trumpem v tomto týdnu prohrála i když velmi slušným ziskem 48 % hlasů.
Nikdy nepřestanu bojovat za budoucnost, v níž Američané mohou jít za svými sny a ambicemi, kde ženy v Americe mají svobodu činit rozhodnutí, jak nakládat se svým tělem, a vláda jim nemůže říkat, co mají dělat. Nikdy se také nevzdáme boje za ochranu našich škol a ulic před násilím páchaným střelnými zbraněmi.
K tomu přispěla velkou měrou i otevřená podpora ze strany populární zpěvačky Taylor Swift a dalších vlivných slavných žen a také předvolební kampaň dotýkající se zákazu interrupcí čili legalizace potratů nebo podpora diverzity v rámci rozvážení dětí odlišné rasy školními autobusy do „bílých“ škol.
Legitimnost voleb a svoji porážku uznala a vyzvala k tomu i svoje příznivce. Budoucímu prezidentovi Donaldu Trumpovi slíbila podporu.
Dnes jsem mluvila se zvoleným prezidentem Trumpem a pogratulovala jsem mu k jeho vítězství. Řekla jsem mu, že jemu a jeho týmu pomůžeme a v míru se zapojíme do předání moci.
V osobním životě je již deset let provdaná za stejně starého právníka s židovskými kořeny Douga Emhoffa, který se věnuje zábavnímu průmyslu a duševnímu vlastnictví a je bezdětná. Zralé ženy, které nerodily, musí i v dnešní době stále čelit tlakům a kritice politických oponentů i veřejnosti a sama Harris si s tím vrchovatě užila svoje. Nicméně kritikou na toto téma už se nenechává rozhodit a umí ji dobře odrážet.
Rodina má mnoho forem a myslím si, že ve stále větší míře si uvědomujeme, že už nejsme v padesátých letech.
Když vstoupila do úřadu viceprezidentky, její manžel zanechal svého povolání a plně jí podporoval jako tzv. second gentleman (druhý muž). Chválil svoji ženu, že tu vždy byla pro jejich děti a přesvědčoval národ, že tu vždy bude i pro ty jejich.
Z prvního vztahu a manželství totiž vyvdala Harris syna Colea a dceru Ellu, dnes již dávno dospělé. Podle jejího vlastního vyjádření přistupovala ze začátku k seznámení s nimi velmi opatrně a rozvážně. Jako dítě rozvedených rodičů si dobře uvědomovala, co to znamená, když rodič přivede nového otce či matku a trpělivě čekala, až si budou s manželem jisti, že jejich vztah není krátká epizoda, ale běh na dlouhou trať.
Z prvního setkání pak byla velmi nervózní, ale děti ji přijaly báječně, a navíc se skamarádila i s jejich matkou a bývalou ženou jejího muže Kerstin. Chodili společně v době středoškolských studií dcery Elly dokonce fandit a roztleskávat na plavecké nebo basketbalové zápasy a často ji prý přiváděly jejich nadšením do rozpaků. Harris je na svoji moderní, funkční a milující rodinu velmi pyšná a neváhá se za ni ve veřejných diskuzích prát.
Jak čas plynul, přestalo se jí líbit oslovení nevlastní matka a celá rodina přijala její nové oslovení „Momala“, které vzniklo spojením slov Mom (mamka) a jejího jména Kamala.
Stala se také spisovatelkou, když sepsala svoje paměti a vydala je roku 2019 pod názvem „The Truths We Hold: An American Journey.“
Osobně bych radši viděl v čele Spojených států tuto dámu, než Donalda Trumpa a věřím, že o ní do budoucna ještě uslyšíme a že si třeba prezidentskou kandidaturu do třetice všeho dobrého zopakuje.
Použité zdroje:
https://www.bbc.com/news/articles/clylqv3g4rwo
https://www.jagranjosh.com/general-knowledge/kamala-harris-biography-early-life-education-and-political-career-1730838875-1
https://www.elle.com/culture/career-politics/a27422434/kamala-harris-stepmom-mothers-day/
https://www.britannica.com/biography/Kamala-Harris
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-harrisova-uznala-porazku-za-svobodu-slibila-bojovat-dal-264012
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/125873/petr-sokol-kdo-je-kamala-harrisova-bidenova-ocekavana-nahradnice-v-souboji-o-bily-dum-s-trumpem.html
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/republikani-vycitali-harrisove-ze-nema-biologicke-deti-nejsme-v-padesatych_2410071041_vtk
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kamala_Harrisová