Objev století: nedávné odkrytí přes 2000 let starých luxusních soukromých lázní v Pompejích

Město Pompeje bylo jedním z nejmodernějších sídel tehdejšího Římského impéria. Nacházelo se nedaleko dnešní Neapole a v době největšího rozkvětu v něm žilo přibližně 25 000 obyvatel. V roce 79 n.l. se však bez varování k životu probudila blízká sopka Vesuv, došlo k výbuchu a podstatná část Pompejí byla zničena sopečnou lávou a sutí. Lidé se nestačili zachránit, šlo o minuty a útěk byl pro mnohé z nich marnou snahou o přežití. Zůstali tak společně se svými domy, ulicemi nebo parky uvězněni a usmrceni pod silnými nánosy sopečného materiálu. Rychlá smrt tehdy postihla tisíce místních obyvatel. Historici se neshodují v počtu obětí, a tak je uváděno v různých zdrojích číslo od 3 do 16 tisíc. A to málokdo ví, že jiná přírodní katastrofa Pompeje postihla již o 15 let dříve, kdy silné zemětřesení zničilo přes polovinu města. To bylo rychle obnoveno a postaveno snad ještě honosněji než dříve, aby o pár let později definitivně zaniklo a lehlo „pod popelem“.

Pozůstatky Pompejí byly objeveny až na konci 16. století, archeologické výkopové práce začaly dokonce až o téměř 200 let později. A trvají dodnes. Přibližně jedna třetina města totiž stále zůstává neobjevena pod příkrovem sopečné zkázy. Archeologové však postupují kontinuálně vpřed a každou chvíli na místě objeví nějakou pozoruhodnost.

Pompeje jsou ojedinělým místem, které zůstalo dokonale zakonzervováno a poskytuje tak perfektní a přesné informace o tom, jak se tenkrát v římské říši žilo. Sopečná hmota během chvilky vše zalila, utuhla a nepropustila tak k památkám nic, co by je mohlo erodovat a poničit. Vše tak na místě zůstalo v téměř stejném stavu, v jakém se tehdejší společnost nacházela v momentech těsně před erupcí Vesuvu. Tomuto jevu se začalo říkat tzv. Pompejský efekt, který označuje archeologická naleziště s mimořádně dochovanými a prakticky netknutými nálezy.

V loňském roce zde vědci objevili budovu takového významu, že začala být dokonce pokládána podle místních archeologů za objev století! Zatím se k němu dostane jen omezený počet návštěvníků, ale intenzivně se pracuje na jeho zpřístupnění všem, kdo si přišli historii a atmosféru Pompejí vychutnat osobně. O jakou stavbu se tedy jedná se dočtete dále a níže si ji můžete prohlédnout na videu.

Objevem století, jak informuje i server BBC, mají být obrovské soukromé a luxusní lázně, náležící ke komplexu přepychového bydlení jistého místního boháče. Tím byl podle historiků mocný pompejský politicky činný muž Aulus Rustius Verus. K jeho nemovitému majetku patřil kromě zmíněných lázní také okázalý dům pro soukromé bydlení mocnáře a jeho rodiny, prostory majestátní hodovací jídelny s černými stěnami a mnoha uměleckými artefakty nebo světle modrá modlitební místnost, pekárna či prádelna. Podobné přepychové „přístavky“ se doposud nalezly jen u hrstky obydlí, dokazují tak výsadní postavení a bohatství tohoto muže široko daleko.

Jeho lázně doposud představují vůbec největší odhalenou budovu tohoto typu v Pompejích. V některých místech celého komplexu se našly stavební materiály a nástroje, svědčící o probíhajících rekonstrukcích, jinde zase na podlaze ležely lastury, které se rozemleté nanášely na stěny místností a propůjčovaly jim duhový třpyt. Našly se v něm ale mimo mnoho cenností také kosterní pozůstatky mnoha lidí, přičemž dva z nich byli nalezeni zabarikádovaní v jedné z místností obytného domu.

Analýza potvrdila jejich stáří přesně do doby výbuchu sopky a podle vědců se tito dva lidé - starší žena a mladší muž - snažili na poslední chvilky ukrýt před přívalem sopečného materiálu. Bez šance. Uchránit svoje životy se jim nepodařilo (láva prorazila stěnu místnosti) a obklopeni luxusem zahynuli tak, jako všichni ostatní, kteří stáli v cestě sopečnému proudu. V místě se našly také drahocenné šperky a mince dokládající fakt, že návštěva takových lázní nebyla určena široké veřejnosti, ale pouze občanům vysoce postaveným a majetným. Však také starořímská společnost představovala široce otevřené nůžky v podobě většinové chudiny a otroků a hrstky těch bohatých.

Jak to v takovém tehdejším „spa“ vlastně vypadalo? Hosté měli při vstupu k dispozici šatnu (už jen ta byla bohatě zdobena a vykládána mozaikou) a poté se mohli naložit do vodní lázně v několika nádherných místnostech, které měly mramorové podlahy a různá luxusní obložení, malby nebo fresky. Následovala místnost s horkou koupelí, evokující dnešní sauny. Dále se postoupilo do relaxační zóny, kde probíhaly olejové masáže, a nakonec jste se mohli ochladit v ledové vodě tzv. frigidária. Už tehdejší znalci tak dávno před panem Kneippem dobře věděli o blahodárném přínosu střídajících se teplot a otužování na naše zdraví. Podle aktuálních poznatků bylo právě frigidárum největší a architektonicky nejhonosnější místností celých lázní, s impozantním rudým sloupovím se zdobnými freskami sportovců. Technické prostory byly vybaveny kotelnou a systémem trubek a ventilů pro směrování studené či teplé vody do těch správných bazénů. Nad jejich funkčností a moderním provedením kroutí hlavu i dnešní odborníci.

Nejen technická vyspělost tehdejší apeninské civilizace nás tak dodnes ohromuje a přináší stále nové objevy, které postupně upřesňují a ukazují na to, jak tehdejší společnost žila, fungovala a na jak vysoké úrovni. Není divu, že jsou Pompeje po Římu druhou nejnavštěvovanější italskou lokalitou a že jsou pod ochranou světového a kulturního dědictví UNESCO. Musí být skutečně velmi dobrodružné a fascinující se jimi postupně „prokousávat“, odhalovat nová a nová němá svědectví a čekat na další podobný skvost typu luxusního lázňového komplexu. Jistě tam někde, doposud zavalen, leží a čeká na svého objevitele.

Použité zdroje:

https://www.bbc.com/news/articles/c15zgvnvk4do

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-objev-stoleti-velkolepy-lazensky-objekt-dokazuje-v-jakem-luxusu-zili-vyvoleni-obyvatele-pompeji-40505349

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/archeologove-v-pompejich-objevili-luxusni-soukrome-lazne-357190

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pompeje