Článek
Uplynulý víkend se nesl po celé naší republice v masopustním duchu a mnoho lidí se do oslav tohoto tradičního svátku zapojilo osobně. Masopust má svoje historické počátky již v 9. století našeho letopočtu a jeho hlavním významem je hodovat a veselit se před následnou postní dobou, která začíná Popeleční středou a trvá více jak měsíc až do Velikonoc. A tak se zejména poslední víkend (někde i dříve v lednu či únoru nebo naopak později až v úterý) konají masopustní průvody, veselice, tancovačky a karnevaly, stoly se prohýbají třeba zabijačkovými pochutinami a pivo teče proudem.
Název masopust není odvozen od slova postit se, jak se mnozí mylně domnívají, ale od slova pustit. Byl pravděpodobně převzat z italského významu sousloví carne levare - opustit maso, což značí právě tradici bohatého hodování před nastolením období postního. No a modifikací slov carne levare vznikl karneval, který oslavuje masopustní hody po celém křesťanském světě, včetně toho nejslavnějšího v brazilském Rio de Janeiro.
V čele průvodu kráčel veselý a upovídaný klaun na chůdách.
Ale vraťme se zase zpátky k nám. V každém regionu naší země mají masopustní veselice svoje tradiční a odlišné lokální podoby a trochu jiný zážitek byste si odnesli třeba ze západočeského Chodska oproti jižní Moravě. A nebo v našem případě oproti Praze. I občané hlavního města tuto tradici za podpory mnoha městských částí stále drží, takže již v lednu slavila Letná, v únoru Letňany či Kbely a během uplynulého víkendu a zejména během soboty zde proběhlo veselic hned několik, třeba v Karlíně, ve Vršovicích, v Ďáblicích, na Jižním městě nebo na Malé Straně.
Lidé se shromažďují v žižkovském parku Radost, aby vyrazili do průvodu masek.
A také na Žižkově, kde letos proběhl už třicátý ročník a kterému se budu nadále věnovat. Žižkov je svérázná pražská čtvrť s výrazným geniem loci a masopustní veselici zde máme u nás doma prostě nejraději, takže se účastníme každoročně pravidelně. Oslavy začaly tradičním průvodem s maskami, který začínal v parku Radost (nedaleko budov Vysoké školy ekonomické a Hlavního nádraží). Už minimálně půlhodinu před odchodem se zde shromáždili stovky lidí, kteří se vmísili mezi alegorické vozíky, na kterých se vyjímaly obří masky Smrtky, šantánové dámy, Masaryka, Karla IV. nebo Ďábla a dalších postav a které byly taženy průvodem až do cíle v ulici Čajkovského (kousek od Žižkovské televizní věže). Většina lidí se zapojila jen tak, ale část z nich si vyrobila svoje vlastní, mnohdy velmi propracované a povedené masky, které krásně dotvořily atmosféru celého odpoledne.
Karel IV. a Masaryk pospolu.
Krátce před čtvrtou hodinou se dala celá ta vřava do pohybu. Za zvuku bubnů a burcování megafonu ze strany klauna na chůdách jsme si s ostatními zúčastněnými prošli kus dolního Žižkova trasou dlouhou asi tři kilometry. Kolemjdoucí nám mávali nebo se rovnou připojili a bavili se také lidé v okolních činžácích, kteří v hojném počtu vyhlíželi z oken. Tu mladý páreček, tu rodina s malými dětmi, opodál tleskající seniorka. Masopust si prostě na svoji stranu naklonil leckoho a nezaznamenal jsem, že by se někdo rozčiloval nad hlukem nebo zátarasy. Včetně trpělivých řidičů aut nebo tramvají, kteří kvůli uzavírkám museli mnohdy celkem dlouho posečkat na svoji další jízdu. Uvolněná pozitivní atmosféra by se dala krájet a místy si člověk opravdu připadal jako v Itálii nebo ve Španělsku na nějakém středomořském karnevalu.
Jedna z nejlepších dětských masek.
Na konci už na „poutníky“ čekal bohatý doprovodný program přímo pod širým nebem na ulici i v přilehlém Atriu Žižkov. Množství nejrůznějších stánků, povětšinou s dobrým jídlem a pitím. Pódium, kde letos vyhrávala Pohřební kapela rytmické songy s příchutí stylu ska, který vybízel k tanci. Různé doprovodné hry a výroba masek pro děti v přilehlém Atriu. A také vyhlašování masek nejhezčích. Mnoho lidí uplatnilo svoji kreativitu naplno a předvedlo sebe nebo svoje děti v nejrůznějších podobách, vážných i velmi vtipných. Třeba začerněný pán v kostýmu myšky Minnie nebo jiný pán s bednou na hlavě, kde měl navázané pivní plechovky, byli prostě top.
Pódium na většinu programu ovládla Pohřební kapela.
Lidé se perfektně bavili - jedli, pili, hodovali, tancovali a zpívali. Uvolněné odpoledne dalo nám všem perfektně zapomenout na starosti všedního dne i na problémy a konflikty, probíhající za našimi hranicemi. A to je v dnešní době sakra potřeba. Škoda jen, že hudební program skončil už poměrně velmi brzy v šest odpoledne. Však i místní sousedé z ulice a okolí přišli nebo se vykláněli z oken a jistě by snesli minimálně hodinku veselé produkce navíc. Stánky byly otevřené ještě o něco déle a mnoho lidí zůstalo na místě a bavili se ještě dlouho po skončení i přes rychle chladnoucí vzduch. My se přesunuli za přáteli kousek dál do tepla a vřelé náruče místní štamgastské vinárničky, kde jsme si atmosféru veselí užili až do noci.
Že by nás navštívila jarní víla?
A už od neděle se chystáme na veselici Břevnovskou, která proběhne v úterý 4. března a bude tak jednou z posledních akcí tohoto druhu - o půlnoci nastane Popeleční středa, konec radovánkám a počátek postního období. Tak jestli máte čas a chuť, určitě doražte. Masopust u Břevnovského kláštera patří k těm největším a nejbujarejším oslavám života v Praze a já už se nemohu dočkat. Jistěže pražské masopusty nejsou ve srovnání s venkovem ty nejtradičnější a nejokázalejší. Ale v dnešní době nejde až tak o lpění na historické tradici a ponechání těla na dlouhé týdny přísnému půstu. Jde hlavně o to vyrazit ven, přivítat první závan jara, užít si masopustní program a hodování, společnost přátel i popovídání s cizími lidmi. Pocítit tu sounáležitost, pobavit se a prožít hezké a vřelé odpoledne v nehezké době.
Anketa
Autorský článek s podporou zdrojů:
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/v-praze-zacina-velkolepy-karnevalovy-rej
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Masopust
