Článek
První novodobé olympijské hry se konaly během měsíce dubna roku 1896 v Athénách, hlavním městě Řecka. Tato země nebyla pro jejich konání vybrána náhodně, ale s ohledem na historii antických olympijských her, které se konaly právě ve starověkém Řecku v Olympii. Původní antický stadion však dějištěm her být nemohl, zůstaly po něm jen rozvaliny a celá okolní oblast byla zemědělská a nevhodná pro konání her.
Duchovním otcem a zakladatelem novodobých olympijských her byl francouzský historik a učitel Pierre de Coubertin a během první olympiády došlo i ke vzniku Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Původní plány řeckých organizátorů, některých sportovců i samotného řeckého panovníka na konání olympijských her pokaždé v Athénách nevyšly, Coubertin i MOV byli silně proti této myšlence a stanovili, že se budou hry přesouvat do různých států a měst po celé zemi.
Konání her od 6. dubna souviselo jednak s příznivějším, ne horkým počasím, a také s tím, že Řekové slavili Velikonoční pondělí a navíc den nezávislosti. Do země se sjelo 245 sportovců ze čtrnácti zemí, aby poměřili svoje síly v devíti sportech a jejich třiačtyřiceti disciplínách. Sportovci naší země přítomni nebyli, ale náš člen MOV Guth-Jarkovský zde byl a po návratu začal ihned s nadšením plánovat účast našich sportovců na olympiádě následující.
Už tyto hry měly svůj zahajovací a ukončovací ceremoniál, ač skromnější a bez moderních efektů. Obě tyto akce probíhaly na stadionu Panathinaiko, který byl archeology objeven teprve v roce 1870, ale rok před olympiádou se dočkal kompletní rekonstrukce. Zahájení her přihlíželo kolem 80 000 lidí včetně řeckého krále Jiřího I. a celé královské rodiny. Ulice Athén byly speciálně vyzdobeny různými vlaječkami, fáborky a květinami.
Hry zahájilo defilé sportovních výprav jednotlivých zemí, které se následně na ploše stadionu seřadily do svých sektorů podobně, jako to známe dnes. Následoval projev řeckého prince, který zastával funkci prezidenta her, a po něm promluvil samotný král Jiří I.
Prohlašuji první mezinárodní Olympijské hry v Athénách za zahájené. Dlouhý život národu, dlouhý život řeckému lidu.
Závěrečný ceremoniál probíhal obdobně, představili se na něm zejména všichni medailisté. Zazněla zde také oslavná óda na svobodu, která se od toho momentu stala řeckou hymnou.
Snímek ze závěrečného olympijského ceremoniálu, 1896
V jakých sportech se tenkrát soutěžilo? Z širšího záběru byly nakonec vybrány cyklistika, atletika, plavání, šerm, střelba, tenis, gymnastika, vzpírání a zápas. Oblíbené jezdectví narazilo na logistické potíže s přepravou koní a jachting zastavilo špatné počasí a rozbouřené moře. Za vrcholnou disciplínu se považoval maratonský běh, vedoucí ze stejnojmenného města do Athén. Vyhrál jej domácí šampion a jeho triumfu přihlížely statisíce diváků.
Zajímavé je, že oceněn byl v každé disciplíně pouze vítěz a ten druhý, na bronzové umístění se nehrálo. Vítěz dostal stříbrnou medaili, korunku z olivových větviček, minci a diplom. Druhý v pořadí bral medaili měděnou a vavřínovou ratolest.
A jaké státy si odnesly nejvíce stříbrných „zlatých“ medailí? Na prvním místě se umístily USA, následovány byly Řeckem a Německem. V počtu všech medailí ale drtivě zvítězila právě pořadatelská země.
Použité zdroje:
https://www.olympijskytym.cz/article/pamatny-6-duben-den-kdy-byly-zahajeny-prvni-novodobe-olympijske-hry
https://www.e15.cz/magazin/olympijske-vyroci-prvni-novodobe-hry-zacaly-pred-125-lety-1379344
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Letní_olympijské_hry_1896
