Článek
Jak a kdy vznikla iniciativa Koridor UA? Co bylo impulsem k jejímu založení a jaká byla vaše prvotní vize?
Koridor UA vzniká v únoru roku 2022 v reakci na plnohodnotnou invazi ruské federace na Ukrajinu. Ještě ten samý den někteří z nás dorazili na slovensko-ukrajinské hranice, kde jsme začali koordinovat pomoc přicházejícím běžencům z Ukrajiny. Byla to tedy podobně spontánní reakce jako reakce tisíců lidí, kteří začali Ukrajincům pomáhat v České republice a dalších evropských zemích. Již v prvních týdnech jsme však viděli, že hlavní potřeba byla v tom, vědět jaké jsou potřeby přímo na Ukrajině, a taky samotný fyzický převoz materiální pomoci do zasažených míst. Brzy jsme tedy začali dovážet pomoct do uprchlických center na Zakarpatí. Odtud jsme pak pokračovali dále. V květnu jsme založili vlastní distribuční centrum v městečku Bučač v Ternopilské oblasti, a v červnu jsme začali působit také v Oděse, odkud jsme vozili pomoc do tehdy frontového města Mykolajiv. Základní vize se tedy od počátku příliš nezměnila: Naším úkolem je nadále vědět, jaká pomoc je potřeba kde, dovézt ji do těch nejzasaženějších míst, a také podporovat ostatní organizace a v jejich podpoře Ukrajiny.
Na jakou pomoc se Koridor UA nejvíce zaměřuje?
V Koridoru UA se primárně věnujeme logistice, což znamená, že organizujeme přepravu, zajišťujeme celní odbavení a distribuci pomoci přímo v terénu, a také vykázání potřebné dokumentace Ukrajinské administrativě. Tato práce nepřímo umožňuje činnost i dalším spolkům a organizacím, které nemají dostatečnou administrativní a logistickou kapacitu. Provozujeme vlastní distribuční program na jihu Ukrajiny. Dodáváme základní humanitární pomoc od pitné vody přes zdravotnické potřeby, generátory, teplárny, až po stroje a nástroje pro rekonstrukci.
Kam míří vaše pomoc? V jakých oblastech Ukrajiny aktuálně působíte?
Náš tým permanentně sídlí v Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Zde provozuje v distribuční program v rámci nějž dováží pomoc do vesnic a měst v Mykolajivské a Chersonské oblasti. Snažíme se vozit pomoc do míst, kam je jiné organizace nedováží. Naše kamiony však humanitární pomoc vozí po celé Ukrajině, a to především na východ země do měst jako jsou Sumy, Charkov, Kramatorsk, Slovjansk či Dnipro. Tyto regiony jsou mezi nejvíce postiženými a my tam pracujeme s lokálními partnery, abychom zabezpečili, že naše pomoc je efektivně využita tam, kde je nejvíc potřeba.
Jaký posun vidíte od úplného začátku Koridoru až do dnešního dne?
Posun je to obrovský. Z velice živelné, improvizované, takříkajíc punkové dobrovolnické pomoci se nám za tři roky činnosti podařilo vytvořit poloprofesionální humanitární organizaci se sítí velkých i malých partnerů v Ukrajině, České republice i dalších evropských zemích. Naše humanitárně-logistické služby teď využívá mnoho českých neziskových organizací, příležitostně i stát. Nějakou formu humanitární pomoci předáváme v Ukrajině každý den. Jsme napojeni na místní samosprávy i UN Clustery. Také povědomí o naší práci je v Česku již docela velké – svědčí o tom především pokračující a zvyšující se podpora dárců. Bez nich by naše činnost nebyla možná. Jsme také pozorovatelskou organizací v rámci Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. Tým, který u nás pracuje i veškeré vnitřní procesy se značně profesionalizovali, můžeme tak pracovat stabilně, koordinovaně a plánovaně. Některé věci však zůstávají stejné – především etos dobrovolnictví, zodpovědnosti jednotlivce a nutnosti solidarity s těmi, kteří čelí válce. Každý, kdo v Koridoru pracuje nebo dobrovolničí, to dělá z vlastního přesvědčení.
Spolupracujete i s jinými neziskovkami nebo organizacemi, ať už v Česku, nebo na Ukrajině?
Do jisté míry se dá říct, že naše práce je založena na spolupráci. Ačkoliv si zakládáme na tom, že sami zvládneme celý proces humanitární pomoci od seznání potřeb, přes zajištění humanitárního materiálu a jeho převoz přes hranice a následnou distribuci, jen zřídka se stává, že bychom na nějakém převozu či projektu pracovali sami. Není to ani nutné, ani žádoucí – v Česku je spousta skvělých organizací s dlouhou historií, a každá je dobrá v něčem jiném. Doplňujeme tedy to, co často chybí – ověřené informace z terénu a kamionovou dopravu. V Ukrajině je pak potřeba pomoc koordinovat tak, ať se nedubluje či ať se na nějaká místa nezapomíná. Naše distribuce tak většinou probíhají ve spolupráci s místními spolky a na základě konzultací s místními administrativami.
Kdo všechno za Koridorem UA stojí a jak vypadá váš tým?
Za Koridorem stojí především ochota lidí pomáhat, těžká dřina a taky spousta neuvěřitelných šťastných náhod. Těžko se to celé někomu připisuje – jen pro představu, za ty tři roky Koridorem prošlo zhruba 200 dobrovolníků nejen z Česka, ale i Slovenska, Německa, Polska, či Spojených států. Nyní je tým ustálený na deseti pracovnících, osmi stážistech a asi třiceti dobrovolnících, kteří pomáhají z Česka nebo se střídají na Ukrajině. Ustavičně nás podporují jak jednotliví dárci v rámci sbírek, ale také firmy či jiné neziskové organizace. Zakladatelem Koridoru je Matouš Bláha, distribuční program na jihu Ukrajiny pak dával dohromady Richard Křesina spolu s dalšími dobrovolníky.
Jak mohou lidé vaši činnost podpořit? Mohou se lidí například stát dobrovolníky i na Ukrajině?
Podpořit nás a Ukrajinu mohou lidé mnoha způsoby. Mohou se stát členy našeho Klubu přátel, kterým chceme přispět k co nejstabilnějšímu financování činnosti. Také mohou přispět na některou z našich aktuálních sbírek, které propagujeme vždy na sociálních sítích. Lidé se na nás však také obrací s tím, že chtějí uspořádat benefiční koncert či jinou akci – to je samozřejmě možné a jsme za to vždy rádi. Dobrovolničit se u nás dá rozhodně taky, i přímo v Ukrajině. Možností je ale víc, takže pokud se chce zapojit někdo přímo z Česka, i takové příležitosti jsou. Veškeré informace lze najít na našich webových stránkách či na Facebooku a Instagramu.
Před pár dny vám probíhala sbírka na evakuační balíčky. Můžete přiblížit, o co přesně šlo a komu byla pomoc určena?
Evakuační balíčky směřují do města Cherson na jihu země. Město je frontové, leží přímo na řece Dněpr – opačný břeh okupuje ruská armáda. Od osvobození města v listopadu 2022 jej Rusové ustavičně ostřelují, a to jak raketami, tak drony a dělostřelectvem. V posledních měsících je toto ostřelování opravdu frekventované. Mnoho lidí tak přichází o střechu nad hlavou – přesně pro ně je sbírka určena. Město Cherson se na nás obrátilo s žádostí o projekt, který by lidem pomohl v prvních dnech, kdy musí žít v provizorních podmínkách či svůj domov opustit úplně. Předáváme jim tedy pevné sportovní batohy, ve kterých naleznou vše podstatné pro první dny po evakuaci, jako například základní léky, spací pytel, hygienické potřeby, jídlo, svítilnu a další.
Byla tedy sbírka úspěšná?
Šlo o jednu z našich nejúspěšnějších sbírek. V prvním kole na podzim roku 2024 jsme vybrali cca 350 000 Kč, v kole druhém v březnu tohoto roku pak více než 880 000 Kč – cílovou částku jsme ještě navyšovali. Evakuační zavazadla již průběžně rozdáváme a zpětná vazba z Chersonu je dobrá.
Na sociálních sítích jste zveřejnili tři největší úspěchy roku 2024. Co byste si přáli, aby tam bylo za rok? Jaké jsou vaše aktuální cíle a plány do budoucna?
Mimo konec války a ukrajinské vítězství? Především pokračovat v růstu organizace a udržet si důvěru lidí v naší práci tak, ať můžeme pomáhat více a lépe. Ještě lépe se nasíťovat, vycvičit více dobrovolníků, zkrátit reakční čas na vzniklé potřeby, a samozřejmě zvětšit objem a dopad naší pomoci. Navzdory rozhovorům o „příměří“ válka pokračuje a nevypadá to, že by měla v nejbližší době skončit. Naopak situace na východě je stále více nestabilní a nebezpečí hrozí v následujících letech i jiným zemím. Náš úkol je nyní pomoci Ukrajině a být co nejlépe připraveni na další krize, které přijdou.
Pokud vám to v rozhovoru uteklo, veškeré informace a jak se zapojit lze najít na webových stránkách či na Facebooku a Instagramu. Děkujeme!
Děkuji za rozhovor Milanu Votypkovi a Šárce Tomečkové z organizace Koridor UA. Děkuji také jejich dobrovolníkovi a svému kamarádovi Šmidrískovi za to, že mě s organizací propojil.
