Článek
Její jméno je Helena Harabinová a je matkou současné manželky moderátora Leoše Mareše Moniky (za svobodna Koblížkové), tedy i babičkou jejich malé dcerky Alex. Doposud nebyla tato elegantní dáma široké veřejnosti nijak známá, ale nedávno se i za podpory dcery rozhodla otevřeně promluvit do médií zejména o svojí v minulosti prodělané závislosti na alkoholu, kterou se ji podařilo až napodruhé po projití odbornou léčbou úspěšně překonat. Není bohužel zdaleka ani první ani poslední - aktuálně je u nás v Česku kolem 1,5 milionů alkoholově závislých spoluobčanů.
Letos na jaře oslaví již dvacet let bez závislosti. Je na to po zásluze patřičně hrdá a ráda by svoje zkušenosti přetavila ku pomoc druhým a předávala je dál. Jak se tato vzdělaná dáma z vyšších kruhů vůbec dostala do spárů alkoholu? Sama říká, že vše šlo postupně a plíživě. K pití se dostala už na vysoké škole, kde táhla za jeden provaz s kluky spolužáky. Nedržela s nimi vyloženě jejich splávek, ale pivo a později tvrdý alkohol se prostě pít naučila.
Pak měla přestávku, jelikož už během studií otěhotněla a porodila dceru Moniku. Později se zase k alkoholu vrátila, ale dlouhou dobu se považovala jen za klasického konzumenta, který je ale geneticky zatížen alkoholismem ze strany otce. No a po nějakých deseti patnácti letech dospěla k uvědomění, že je závislou kvartální alkoholičkou, která nad pitím ztrácela kontrolu.
Hodně jí tenkrát pomohla její starší sestra, která znala lépe otcovo pití, pozorovala u ní podobné příznaky a podnítila ji k návštěvě odborníků. Ona šla do známého pražského centra u Apolináře původně za účelem vyvrátit to, že má s pitím problém, ale ukázal se opak a už si ji tam nechali. Jí se tím ale ulevilo, začala se několik let ambulatně léčit a užívala Antabus. Tehdy jí bylo třicet osm let. Pak nějaký čas zvládla nepít, ale blíže nespecifikované životní těžkosti ji k alkoholu po osmi měsících uvrhly znovu. Vzchopila se včas a sama dobrovolně nastoupila už ne do ambulatní, ale do pobytové léčebny. Zde strávila čtyři měsíce a ze závislosti se nakonec i díky psychoterapiím úspěšně dostala.
Pojďme se teď vrátit na začátek a ke kořenům jejího profesního života. Vyrůstala v Podšumaví, nejprve ve Vimperku a později v Písku. Jako malá holčička chodila do práce za svojí maminkou, která vařila v mateřské školce a sama toužila stát se učitelkou. Dnes se smíchem dodává, že je ráda, že se jí to nesplnilo. Děti má sice ráda, ale asi by na toto povolání neměla dostatek potřebné trpělivosti.
Vystudovala gymnázium, ač chtěla původně na střední pedagogickou školu. Následně zamířila přes celé Čechy až do Liberce na vysokou školu strojní a textilní, kde se chtěla věnovat oblasti oděvnictví a módy. Obor se však kvůli nedostatku studentů neotevřel a osud ji tak jako milovnici matematiky nasměroval na studia ekonomie a řízení textilního průmyslu, která následně využila ve své práci.
Profesně se Helena Harabinová pohybuje většinu života v privátní sféře, ať už jako korporátní manažerka nebo jako samostatná živnostnice třeba v oblasti módy. Už po revoluci se pustila do vod podnikání a otevřela v centru Prahy obchody s luxusními kožichy. Možná tedy někdy nějaký pěkný kousek vynesl i její současný zeť Leoš Mareš, když měl tehdy své mladické pěvecké kožichové období. Aktuálně je jednatelkou v organizaci Pavučina, která pod záštitou Apolináře pomáhá alkoholikům. Vrací tak společnosti to, že jí kdysi pomohla.
V létě oslaví pětašedesáté narozeniny, které by jí skrze její postavu a vzhled hádal jen málokdo. Vedle kosmetických procedur, pravidelného cvičení a zdravého jídelníčku sází i na optimistickou povahu, pozitivní náhled na život a všechny jeho strasti a vůli nic nevzdávat. Role mámy a babičky je pro ní v současné fázi jejího života klíčová a mezi její další vášně patří třeba cestování o samotě, jak v podobě krátkodobých výletů, tak i dlouhodobých pobytů v zahraničí.
Ohledně alkoholu dobře ví, že po zbytek života nemá automaticky vyhráno a může do toho teoreticky zase spadnout. A tak se samozřejmě nabízí jí popřát, aby udržela bažení na uzdě a už nikdy nestalo. Ovšem nic jednoduchého to není. Svody jsou zde všude a neustále, v naší české kultuře se alkohol pije jakoby nic a koupit se dá takřka na každém rohu. Ona má nyní k pití nulovou toleranci, vyhýbá se pijící společnosti a večírkům a pro maximální jistotu nekonzumuje třeba ani nealkoholické pivo, které přeci jen trochu alkoholu obsahuje.
Její příběh je tedy jeden z opravdu mnoha a budiž varovným vztyčeným prstem pro každého pijáka, který si jako ona myslí, že má jistě vše pod kontrolou. Než bude pozdě.
Anketa
Použité zdroje:
Rozhovor v pořadu FACE TO FACE https://youtu.be/6fXkILXynwU?si=q7e-BrlIAOmjOtpf
https://zeny.iprima.cz/tchyne-leose-marese-a-problemy-s-alkoholem-440364
https://www.kafe.cz/celebrity/tchyne-leos-mares-helena-harabinova/
