Článek
První zmínky o pánské ochraně se objevují již kolem roku 1350 př. n. l. ve starověkém Egyptě. Nedá se ještě mluvit o kondomu - návleky si muži nasazovali za účelem ochrany před infekcí a nákazami všeho druhu. K výrobě návleku se používaly dostupné a levné materiály, jako např. střeva zvířat nebo lněná tkanina. Ochranná funkce byla velmi nízká, používané materiály nebyly stoprocentě nepropustné.
Kolem let 100 - 200 našeho letopočtu vznikly ve Francii jeskynní nástěnné malby, na kterých je mužská ochrana znázorněna. Použité materiály byly pravděpodobně opět nedostatečné a riziko početí nebo přenosu chorob pouze omezovaly.
V éře středověku používali muži předchůdce kondomů v podobě návleků z ovčích střev, rybí kůže nebo kozích močových měchýřů.
V 16. století došlo v Itálii ke zdokonalení pánské ochrany, kterou vyrobil Gabrielle Fallopius z plátna a otestoval ji na vzorku 1100 mužů. Údajně se žádný z nich nenakazil žádnou z pohlavních chorob. Ochrana v této době ještě nebyla masově rozšířena, používali ji pouze muži z nejvyšších společenských vrstev. V této době se začaly používat také spermicidní látky (hubící spermie).
V 17. století se poprvé objevil název kondom jako pojmenování pánské ochrany. Byl odvozen od jména dvorního lékaře krále Karla II., který se jmenoval Condom (uvádí se též Conton nebo Quondam) a který doporučoval na jeho výrobu skopová střeva. Objevují se také teorie vzniku názvu kondom vycházející z latinského slova „condus“, v překladu nádobka nebo nádržka.
Používání kondomů se masově rozšířilo teprve v 18. století. Byly vyráběny ještě stále ze zvířecích střev, pronikaly do obchodů a jejich prodej byl podporován jednoduchým marketingem typu letáčky. Kondom používal i známý proutník Giacomo Casanova, který si od něj sliboval zejména ochranu před syfilis.
V polovině 19. stol. přišel zásadní zlom, který předznamenal budoucí masové využívání tohoto typu ochrany. Muž jménen Charles Goodyear totiž objevil látku přírodní kaučuk a také technologii vulkanizace, která jej uměla přetvořit v nepropustný a zároveň pružný materiál. Tuto technologii známou dodnes si nechal Goodyear patentovat. Původní gumové kondomy však byly hrubé, nasazovaly se pouze na oblast žaludu, nedělaly se v různých velikostech a nebyly jednorázové - omývaly se a používaly opakovaně.
Od roku 1870 se začaly kondomy vyrábět ve velkém. Doznaly dalších vylepšení, ale stále byly poměrně silné a měly švy. Až od roku 1912 se díky vynálezu Juliuse Fromma produkovaly kondomy zcela bezešvé.
Původně se prezervativy vyráběly ručně, od roku 1930 se započalo se strojovou výrobou, kdy vznikaly první tenké latexové kondomy, pokrývající celý mužský úd. Latex má oproti gumě také velkou výhodu co se týče trvanlivosti - ta je v řádu let, zatímco guma jen v řádu měsíců. Postupně tak latex gumu zcela vytlačil a výroba se přesunula pouze do velkých automatizovaných závodů.
Postupem let se kondomy stále vylepšovaly, ztenčovaly a v roce 1990 přišel na řadu ještě nový materiál polyuretan pro muže, kteří mají na latex alergii. Od té doby obliba prezervativů stále narůstá a i v dnešní době se jedná společně s dámskou antikoncepční pilulkou o nejpoužívanější způsob ochrany nejen proti početí, ale i všem známým pohlavním chorobám.
Anketa
Použité zdroje:
https://www.antikoncepce.cz/historie-antikoncepce
https://hn.cz/c1-12975210-historie-kondomu
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-prvni-kondomy-byly-platene-286712
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kondom