Článek
Jan Werich (1905 - 1980) právem patřil k předním a výrazným uměleckým osobnostem meziválečného i poválečného období naší historie. Ovšem znali jej také v blízkém i dalekém zahraničí a vysloužil si několik hereckých příležitostí také ve světové kinematografii. Včetně šance zahrát si padoucha, který škodí samotnému Jamesi Bondovi, agentovi 007.
Werich získal cenné mezinárodní kontakty v době druhé světové války, kterou trávil v emigraci společně s uměleckými kumpány a blízkými spolupracovníky Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem. Za oceánem Werich nezahálel, věnoval se herectví nejen pro československou komunitu a měl možnost se také účastnit odboje formou rozhlasových protinacisticky laděných pořadů, které se pomocí Hlasu Ameriky v češtině dostávaly do Evropy.
Werich (vlevo) a Voskovec (vpravo) v divadelní hře Don Juan a comp.; 1931.
Proto když si v polovině 60. let zajel na filmový festival do Paříže, setkal se zde s vlivným producentem Harrym Saltzmanem, který měl mimo jiné pod palcem filmy s Jamesem Bondem. Chystalo se zrovna natáčení pátého snímku a hledala se osoba, která by poprvé ztvárnila zloducha Ernsta Stavra Blofelda. Tato postava již sice v předchozích bondovkách figurovala, ale prozatím jí nikdy nebylo vidět do obličeje. Což se mělo právě v chystané bondovce Žiješ jenom dvakrát (1967, v originále You Only Live Twice) v hlavní roli s mladým Seanem Connerym změnit.
A Saltzman (který se podílel celkem na devíti filmech s bondovskou tematikou) roli nabídl právě „našemu“ Werichovi a obstaral mu i potřebná víza. Ten byl z takové lukrativní nabídky nepřekvapivě nadšený, ale tížily jej i určité obavy související s komunistickým režimem a tehdejší SSSR. Britské tajné služby a přeneseně ani James Bond nebyly v dobrém vztahu se sovětskou kontrarozvědkou a Werich se tak logicky strachoval, jakou reakci jeho role u nás a na východě vyvolá. Nejen tyto obtíže sděloval svému druhovi Jiřímu Voskovcovi v obsáhlé dopisní korespondenci, kterou mezi sebou léta intenzivně vedli.
Věc má ovšem háček. Jak víš, James Bond není zadobře se SMRT ŠPIONOM (smersh) a to je komplikace. Rozhodl jsem se, že bude-li role a) pěkná, b) nikoli aktivně proti Našemu Bratru – the hell with him, c) dobře fundovaná, tak že to mrsknu. Já bych se totiž po.ral radostí být jednou z postav těch pohádek IanaBoženyNěmceFlemminga.
Bohužel, ale kdo ví - možná i bohudík - se nakonec Werichovy obavy ani naplnit nemohly. Odletěl sice do Londýna, kde měl trávit šest týdnů v „bondovských“ ateliérech Pinewood Studios a těšil se o to více, protože se měl setkat s Voskovcem (ten si zrovna opakoval emigraci ve Spojených státech), ale po pouhých pěti dnech před kamerou skončil a jeho postava byla přeobsazena. Důvodů bylo více. To, že si při natáčení poranil ruku, by asi až tak nevadilo. Ale hlavní bylo rozhodnutí režiséra Lewise Gilberta, kterému se Werichův výraz zdál na padoucha příliš dobrosrdečný a nechal se slyšet, že československý herec působí jako chudé dobračisko Santa Klaus a ne jako postava, která má organizovat a nastolit nový světový řád zla.
Jan Werich (čtvrtý zprava) v londýnských ateliérech bondovky Žiješ jenom dvakrát; 1966.
Werich také později přiznal, že dělal na filmovém place potíže. S jeho inteligencí a slovní zásobou nemohl přenést přes srdce svoje slaboduché plytké repliky, a proto diskutoval se štábem o jejich úpravě a přizpůsobení jemu tzv. do pusy. No a to se nikomu moc nepozdávalo. A v neposlední řadě, i kdyby doposud popsané důvody neexistovaly, trpěl herec během natáčení vážným zánětem trávicího traktu a tato nemoc by mu film nejspíš stejně nedovolila dokončit. Werichova manželka Zdeňka svěřila dopisem Voskovcovi, že je za to vše ráda, že londýnskou štaci jejího muže považuje za „nemilé intermezzo“ jeho aktivit a že by jistě Werich při svém podlomeném zdraví dostal zápal plic, když měl na sobě v exteriérech jen hedvábný župan.
Něco z Jana Wericha ale ve filmu Žiješ jenom dvakrát přeci jen zůstalo. A to konkrétně jeho vlasy. Jak se to pozná? Inu jednoduše. Herec Donald Pleasence, který roli Blofelda následně dostal, byl totiž plešatý a jeho postava neměla ani žádnou paruku. Když však v některých záběrech sedí třeba v křesle a není mu vidět obličej, nad opěrku vykukují vlasy. Pár záběrů s Werichem tedy ve filmu nedopatřením zůstalo. Což můžete zpozorovat třeba v ukázce ZDE.
Jan Werich (vlevo) ve svém bytě na pražské Kampě; 1977.
Když se Voskovec dozvěděl, že Werich nakonec v bondovce nebude a spatřil jej jako Blofelda na fotografiích z natáčení či propagačních materiálů, podpořil svého přítele v dopisní komunikaci pochvalou. K jejich setkání tedy roku 1966 v době natáčení dalšího příběhu agenta 007 nakonec nedošlo, sešli se až od dva roky později v Americe, kam Werich po okupaci 1968 vycestoval. Zajistil si totiž jakožto reprezentant československého filmu víza.
Ať už kdokoli byl proti tomu, abys tu roli dělal, byl vůl. Tvé pojetí mělo logiku a fištrón. Viděl jsem krásnou fotku tebe v roli, reprodukovanou spolu s chytrým tvým interviewem v Daily Mail. Vypadals skvostně. To ti přísahám co fan of James Bond´s pohádek, jak správně je nazýváš…Donald Plaisence (sic!), kterého znám, je moc dobrej herec – ale v tomto případě jaksi obviózní cast na tu roli. Obsadit ji tebou byl daleko imaginativnější nápad. Buchví, kdo to zobyčejnil. Nejabsurdnější je, že ty ses o to neucházel, že přišli za tebou!
Pokud by tehdy Werich svoji postavu záporáka Blofelda dokončil, mohlo zanechat české herectví ve světové kinematografii jednu z nejvýraznějších stop. Herec se však přinejmenším mihl v některých jiných zahraničních snímcích. Do Británie se zanedlouho po vyhazovu z bondovky vrátil a zahrál si ve špionážním trilleru Assignment K (1968) malou roli zavražděného Dr. Spieglera, kolegy hlavního hrdiny. Rok předtím se objevil také ve válečném francouzském dramatu 25. hodina jako velitel koncentračního tábora a hned po konci druhé světové války byl obsazen do dvoudílného sovětského snímku Pád Berlína, kde ztvárnil předsedu Říšského sněmu Hermanna Göringa. V těchto záporných nacistických rolích se tedy filmařům jako Santa dobrák evidentně pozdávat nemohl.
Anketa
Použité zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/protivnikem-jamese-bonda-ve-filmu-zijes-jenom-dvakrat-byl-puvodne-jan-werich-7464386
https://www.echo24.cz/a/iCR6f/bond-v-cechach-nejvetsiho-padoucha-mel-hrat-werich
https://www.garaz.cz/clanek/zajimavosti-malo-znama-zajimavost-z-jamese-bonda-hlavniho-padoucha-mel-hrat-jan-werich-preobsadili-ho-na-posledni-chvili-s-duvody-se-sveril-voskovcovi-21011564
https://medium.seznam.cz/clanek/jan-vodrazka-jan-werich-jako-protivnik-agenta-007-jeho-zlosyn-v-bondovce-byl-preobsazen-55987
https://www.dotyk.cz/magazin/werich-bondovk/
kniha Jan Werich , Jiří Voskovec, Ladislav Matějka: Korespondence II, datum vydání: 2007, nakl. Akropolis, počet stran: 504
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Jan_Werich
https://www.csfd.cz/tvurce/2018-jan-werich/prehled/
