Znáte vodní kefír? Zdravý fermentovaný drink pro kondici vašich střev je vhodný i pro alergiky

Běžný kefír vyrobený z kravského mléka zná asi většina z nás. Fermentovaný, tedy nakvašený výrobek je plný bakteriálních a kvasinkových kultur, které nám osidlují střeva a pomáhají s trávením, imunitou, hubnutím, prevencí rakoviny i dobrou psychikou. Ovšem existuje i kefír vodní, který u nás není zatím příliš známý, ale lze jej pořídit ve specializovaných obchodech nebo na eshopech. Je stejně prospěšný a na rozdíl od mléčného si jej mohou pravidelně dopřávat i vegani. Nebo také lidé s alergií na mléčný protein kasein či s intolerancí na mléčný cukr laktózu, kteří kefíry, jogurty a jiné zakysané produkty omezují nebo je nesmí konzumovat vůbec a přicházejí tak o bakteriální výživu svého trávícího traktu.

Historie tohoto prospěšného nápoje sahá až do konce 19. století do Velké Británie, kde se jeho výroba masově rozšířila. A čím vším jsou zrna tvořena? Pevnou oporu tvoří tzv. dextrany, což jsou větvené polysacharidy (čili složité cukry), které vytváří právě přítomné bakteriální kultury, tvořené zejména kmeny Lactobacillus, Leuconostoc nebo Acetobacter, kterých může být ve vodním kefíru i přes 50 druhů.

Nabízí se srovnání s nápojem z kombuchy. Oproti ní má vodní kefír menší kyselost, daleko méně cukru a také díky absenci čaje (který je základem kombuchy) neobsahuje kofein a je tedy vhodný i pro děti.

Vodní kefír si člověk může zakoupit už hotový (třeba pod názvem tibi houba), ale zpravidla si jej připravuje sám. Je to daleko levnější a není to nic složitého. Stačí zakoupit základní surovinu, kterou jsou zrna, tzv. tibi krystaly neboli tibiscos. Ty se v doporučeném množství smíchají s danou porcí cukru (slouží jako výživa bakteriím) a vodou. Ta by měla být ideálně převařená nebo odstátá od chlóru, nebo použijte balenou neperlivou vodu minerální. Následně už nemusíte dělat nic a vše se nechá samo ve vhodné nádobě (popsáno dále) 24 - 48 hodin kvasit. Na promíchání používejte ideálně dřevěné náčiní. Kovové pouhým zamícháním neuškodí, ale kdybyste míchali dlouho nebo kov ve směsi nechali, bakteriím by to uškodilo.

Nejvhodnějším cukrem pro použití je ten nerafinovaný třtinový, ale funguje to i s běžným bílým řepným. Cukr můžete také nahradit různými sirupy, nedoporučuje se pouze javorový. A také není vhodné používat med, který působí antibakteriálně a množství bakteriálních kultur tak ve výsledném nápoji snižuje.

Leckdo doporučuje přidat ještě kousek citrónu (lehce okyseluje a blokuje pomnožení nežádoucích cizorodých bakterií) a také třeba fík nebo datli (nebo jiné sušené a hlavně nesýřené ovoce), aby měly bakteriální kultury bohatší výživu a zrna tak nabobtnala do větší velikosti a tím i do vyššího počtu bakterií.

Výsledný nápoj je ale prakticky bez cukru (mikroorganismy jej spotřebují), je lehce nakyslý a perlivý (bakterie přeměňují cukr na kyselinu octovou a také oxid uhličitý, tedy "bublinky") a zejména v létě příjemně a oproti limonádám i zdravě osvěží. Dodá vám hydrataci, bakterie i vitamíny skupiny B, vzniklé kvašením. A v lednici vydrží týden i déle, jelikož fermentace je zároveň proces přirozeně konzervační.

V čem je doporučeno vodní kefír připravovat? Nejlépe v tlustostěnné sklenici nebo lahvi, která se zakrývá látkou a gumičkuje, aby těsnila. A jednou dvakrát denně je potřeba nádobu otevřít a upustit bakteriemi vyrobený plyn, který by jinak obsah natlakoval a nádoba by mohla prasknout. Pokud si v tomto nejste jisti, můžete si zakoupit profesionální fermentační sadu, tzv. WUGI sklenici s patentním uzávěrem.

A kolik vyrobeného nápoje se může za den vypít? Doporučuje se půl litru s tím, že pokud s pitím začínáte, přivykejte tělo a střeva od nižších dávek a postupně zvyšujte. Pokud necháváte nápoj dlouho fermentovat (48 hodin nebo déle), může obsahovat také malé množství alkoholu, tak pozor na to. Fermentace do 24 hodin by měla zajistit nápoj bez alkoholu.

Zrna se po výrobě nápoje nevyhazují, ale znovu se používají pro přípravu dalšího kefíru. Jen mějte na paměti, že po 3. nebo 4. použití už síla bakterií slábne. Pokud zrovna další nápoj vyrábět nechcete, dají se krystaly „zakonzervovat“ v 10% roztoku cukru (na který použijeme 10 g cukru na 9o ml vody). A pokud byste si náhodou chtěli z krystalů vyrábět místo kefíru jogurt, tak vězte, že to nelze. Zatímco kefírové kultury pracují za pokojových teplot, ty jogurtové potřebují zahřátí a tedy pomoc jogurtovače nebo trouby a kefírovým kulturám by teplo uškodilo a nápoj by tak nebyl funkční.

Z tibi krystalků si můžete vyrobit i domácí cider tak, že vodu jednoduše nahradíte jablečným moštem. A veganům se doporučuje nahradit vodu rostlinným mlékem bez přídatných chemických látek. Získají tak nápoj ještě navíc obohacený bílkovinami a vápníkem.

Důležité je použít na výrobu vždy celý obsah balení. To načaté a ponechané na později by bylo díky kontaktu se vzduchem znehodnocené a bakterie by se správně nenamnožily. Všechny konkrétní informace, postupy a poměry jsou vždy uvedeny na konkrétním balení tibi zrn.

Na závěr poděkuji kamarádce Lucii alias PikaPika za toto téma, inspiraci a praktické rady. Vodní kefír jí již dlouho pomáhá nastavit správné zažívání.

Použité zdroje:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666833522000119

https://www.healthline.com/nutrition/water-kefir

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tibicos

https://zdravopedie.cz/ostatni-potraviny/vodni-kefir

https://www.kupi.cz/magazin/clanek/19009-vodni-kefir

https://www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-styl/clanky/30073/Domaci-vodni-kefir-je-probioticky-doping-pro-streva