Článek
Přesto si myslím, že počasí jako takové už je ovlivněno z veliké části právě naším chováním vůči ní, chováním nás lidí.
Tím, jak se chováme k přírodě, ke svému životnímu prostředí, k flóře i fauně, k ovzduší, které vzápětí dýcháme. Všichni víme o tzv. ozónové díře, o skleníkovém efektu, o stále agresivnějším slunci. A co děláme? Jedna skupinka více méně úspěšně bojuje a snaží se o to, aby naše děti a vnoučata měla pro co žít, kde žít a co obdivovat. Druhá skupina, mnohem větší, jde po penězích vražděním bezmocných a mnohdy i bezbranných živočichů pro kly, kožich, ploutve k obědu, tuky do kosmetiky, kůži na kabelky a boty. A ta třetí skupina? To jsou lidé, kteří mají co dělat sami se sebou, žijí v bídě a nouzi, suchu, a nic z toho neovlivní (státy Afriky a jim podobné), zatímco jejich vláda řeší úplně jiné problémy nežli vymírající národ…
Ale zpět k počasí. Všichni jsme si už všimli posledních pár, že bouřky, tornáda, záplavy, povodně, krupobití atd. jsou stále silnější, agresivnější a likvidující. Pamatuji, kdy na jaře kvetly stromy, v létě bylo teplo, na podzim hrála příroda všemi barvami a v zimě byl sníh. krásné bílé vánoce, tzv. Ladovské, děti sáňkovaly, stavěly sněhuláky, jezdily s rodiči na hory. Dnes nemáme jistotu ani u vodních srážek, u sněhové nadílky, u babího léta…Počasí se nám tak nějak stěhuje z jedné polokoule na druhou. Máme tady sice písek ze Sahary, berušky z Asie, komáry kdoví odkud, sršně a další agresivní druhy hmyzu, který likviduje ten náš hmyz původní „domácí“. Tam, kde měli horka, mají sníh. Kde byla sucha jsou záplavy a nemoci. Kde bývala voda je suchá rozpukaná země a hladomor. Následují požáry a další katastrofy nejen pro lidstvo, ale veškeré živočišné druhy, zvěř, hmyz, flóru i faunu…
A co bude dál? Asi si uvědomujeme, že i od takové malé včelky, které houfně umírají nebo je kdosi likviduje, závisí úroda ovoce, zeleniny, a řada dalších, pro nás životně důležitých věcí, které mohou docílit toho, že zlikvidujeme jednoho dne pomalu, ale jistě, sami sebe jako homo sapiens… Ale to už bude pozdě. A peníze si , promiňte, do hrobu nevezme nikdo z nás, ani ten nejbohatší (co se financí týče) „nadčlověk“, i když má už asi předplacené místo v cestě na Mars… Je mi nás líto…
