Článek
- Náboženský pohled: Většina světových náboženství nabízí svou vlastní představu – například křesťanství mluví o nebi a pekle, buddhismus o převtělování, hinduismus o koloběhu zrození a osvobození (mókša), islám o životě po smrti podle skutků.
- Filosofický pohled: Někteří myslitelé tvrdí, že vědomí může pokračovat v nějaké formě, jiní zase, že smrt je konec individuální existence a vše se vrací do přírody.
- Vědecký pohled: Z empirického hlediska zatím nemáme důkazy o vědomé existenci po smrti. Smrt znamená zastavení biologických funkcí a rozpad těla – co se děje s vědomím, zůstává nejasné.
Mnoho lidí popisuje zážitky blízké smrti, které někdy působí jako „důkaz“ něčeho dál, ale věda je většinou vysvětluje fyziologickými procesy v mozku.
Jak různé tradice a pohledy chápou, co se děje po smrti
Křesťanství
Křesťané věří, že po smrti duše člověka pokračuje v existenci.
- Ti, kdo žili podle Boží vůle a přijali Krista, se dostanou do nebe – stavu blaženosti a společenství s Bohem.
- Ti, kdo odmítli Boha, končí v pekle – odloučení od Boha a utrpení.
- Katolická tradice navíc mluví o očistci – přechodném stavu, kde se duše očišťuje, než vstoupí do nebe.
Konečným cílem je vzkříšení mrtvých a „nové nebe a nová země“ při druhém příchodu Krista.
Buddhismus
Buddhismus nepracuje s věčnou duší, ale s proudem vědomí, který se po smrti znovuzrozuje.
- Tento cyklus se nazývá samsára.
- Nové zrození závisí na karmě – důsledcích činů, myšlenek a slov.
- Cílem je nirvána – osvobození od utrpení a znovuzrozování, stav dokonalého klidu a moudrosti.
Islám
Podle islámu je smrt přechodem do barzachu, „mezi-světa“, kde duše čeká na soudný den.
- Na konci časů Bůh vzkřísí všechny lidi a bude je soudit podle jejich skutků a víry.
- Spravedliví vstoupí do ráje (Džannah), kde vládne mír a potěšení.
- Hříšní skončí v pekle (Džahannam), ale někteří z nich mohou být později omilostněni.
Hinduismus
Hinduismus věří v převtělování (reinkarnaci).
- Duše (átman) je nesmrtelná a po smrti se znovu rodí do jiného těla.
- Typ zrození závisí na karmě – souhrnu činů z minulých životů.
- Cílem je mókša – vysvobození z cyklu zrození a smrti a splynutí s nejvyšší skutečností (Brahmanem).
Judaismus
Judaismus klade důraz hlavně na život „tady a teď“, ale má různé představy o posmrtném životě:
- Některé texty mluví o Šeolu, říši mrtvých, kam přicházejí všichni.
- Pozdější židovské tradice mluví o Olam ha-ba („svět, který přijde“) – stavu blaženosti pro spravedlivé.
- Existuje i víra ve vzkříšení mrtvých na konci časů.
Vědecký a filosofický pohled
Věda vidí smrt jako konec biologických funkcí – mozek přestává fungovat, vědomí zaniká.
- Z této perspektivy neexistují důkazy, že by vědomí pokračovalo po smrti.
- Někteří filosofové ale připouštějí, že vědomí může mít jinou povahu, než dosud chápeme, a že smrt nemusí být „konec“ v absolutním smyslu.
Co mají společného
Navzdory rozdílům většina tradic sdílí několik hlubokých myšlenek.
- Smrt není úplný konec.
Většina náboženství předpokládá, že po smrti existuje nějaká forma pokračování – duše, vědomí nebo nová existence. - Etický rozměr života.
Skoro všechny učení říkají, že to, jak člověk žije, má následky po smrti (karma, Boží soud, zasloužená odměna či trest). - Přechod, ne zánik.
Smrt je chápána jako brána nebo přerod – vstup do jiného stavu bytí, ne jako absolutní konec. - Naděje na osvobození nebo spásu.
Rozdíly mezi pohledy na život po smrti
- Představa duše
Křesťanství, islám, judaismus a hinduismus věří v nesmrtelnou duši.
Buddhismus tvrdí, že trvalá duše neexistuje – jen proměnlivý proud vědomí.
Věda koncept duše neuznává, protože pro něj nejsou důkazy. - Co se děje po smrti
Křesťanství: duše jde do nebe, pekla nebo očistce.
Islám: duše čeká v barzachu, pak soud, ráj nebo peklo.
Judaismus: různé pohledy – šeol, nebo „svět, který přijde“.
Hinduismus: znovuzrození (reinkarnace) podle karmy.
Buddhismus: znovuzrození podle karmy, dokud se nedosáhne nirvány.
Věda: biologický konec, zánik vědomí. - Konečný cíl
Křesťanství: věčný život s Bohem (spása).
Islám: ráj a Boží přijetí.
Judaismus: věčný mír, vzkříšení mrtvých.
Hinduismus: mókša – sjednocení s nejvyšší skutečností (Brahmanem).
Buddhismus: nirvána – osvobození od utrpení a koloběhu zrození.
Věda: žádný duchovní cíl – smrt je konec. - Role skutků a víry
Křesťanství: víra v Boha + dobré skutky.
Islám: víra v Alláha + skutky podle Koránu.
Judaismus: důraz na spravedlnost a činy.
Hinduismus: karma určuje budoucí osud.
Buddhismus: karma a duchovní rozvoj vedou k osvobození.
Věda: morálka není spojena s posmrtným životem. - Pojetí Boha
Křesťanství: osobní, milující Bůh.
Islám: jediný, všemohoucí Alláh.
Judaismus: jediný Bůh (JHVH).
Hinduismus: mnoho podob jednoho božství.
Buddhismus: žádný stvořitel, důraz na zákon příčiny a následku.
Věda: Boha neřeší – není součástí výzkumu. - Smysl života
Náboženství: žít správně, aby duše dosáhla spásy nebo osvobození.
Věda: hledat poznání, štěstí a smysl v tomto životě.
Shrnutí
Když se na to podíváme z odstupu, všechny směry – ať náboženské, nebo vědecké – se vlastně snaží pochopit smysl života tváří v tvář smrti.
Náboženství dávají naději a rámec spravedlnosti, zatímco věda se drží pozorovatelných faktů a zkoumá smrt jako přirozený biologický jev.
