Článek
Zásluhovost odměňuje práci. Inflace nerozlišuje zásluhy – zdražuje stejně všem.
Předkládaný text není kritikou lidí s vyššími příjmy ani zpochybněním zásluhovosti mezd a důchodů. Jeho cílem je otevřít diskusi nad tím, zda je současný způsob kompenzace inflace ekonomicky nejvhodnější a dlouhodobě udržitelný.
Všechny uvedené výpočty vycházejí z jednoduchých modelů a veřejně dostupných údajů. Jejich smyslem je ukázat princip, nikoli přesně předpovídat budoucí rozpočty.
1. Jak dnes funguje kompenzace inflace
Ve veřejném sektoru i u důchodů se inflace nejčastěji kompenzuje procentním navýšením.
Každý dostane stejné procento ze své mzdy nebo důchodu.
Systém je na první pohled jednoduchý a zachovává rozdíly mezi příjmy. Ve skutečnosti ale znamená, že lidé s vyššími příjmy dostávají při stejné inflaci výrazně vyšší částku.
2. Co to znamená v praxi
Při inflaci 6 % vypadá situace například takto:
- 23 000 Kč → +1 380 Kč
- 35 000 Kč → +2 100 Kč
- 60 000 Kč → +3 600 Kč
- 120 000 Kč → +7 200 Kč
Inflace přitom zdražuje stejné zboží všem stejně – potraviny, energie i léky.
Vzniká tak rozdíl mezi tím, jak inflace funguje, a jak je kompenzována.
3. Možná alternativa
Jednou z možností je počítat kompenzaci z jednotného základu, například z minimální mzdy.
Při 6 % z částky 22 800 Kč by kompenzace činila 1 368 Kč měsíčně.
Podle této varianty by každý dostal stejnou inflační částku – bez ohledu na výši příjmu.
Zásluhovost mzdy nebo důchodu by zůstala zachována. Měnila by se pouze inflační složka.
4. Dopad na veřejné finance (model)
Modelové srovnání ukazuje, že rozdíl mezi oběma přístupy může být výrazný.
U státních zaměstnanců by při tomto zjednodušeném výpočtu činil rozdíl přibližně 9 miliard Kč ročně.
Nejde o přesnou prognózu, ale o ilustraci principu.
5. Kam by bylo možné prostředky směřovat
Pokud by podobný rozdíl vznikal v širším měřítku, otevírá se otázka využití těchto prostředků.
Například:
- snížení schodku státního rozpočtu
- omezení růstu státního dluhu
- stabilizace důchodového systému
- investice do zdravotnictví, školství či infrastruktury
Cílem návrhu není snižovat mzdy ani důchody.
6. Nejčastější námitky
„Lidé s vyššími příjmy mají vyšší výdaje.“
Ano, ale inflace zdražuje základní zboží všem stejně.
„Je to trest za úspěch.“
Ne. Zásluhovost mzdy i důchodu zůstává zachována.
„Vyšší příjmy znamenají vyšší odvody.“
To platí i nadále.
„Může to demotivovat.“
Motivace plyne z výše mzdy, ne z inflační kompenzace.
„Je to politicky neprůchodné.“
Možná ano – ale to neznamená, že ekonomická diskuse není relevantní.
Závěr
Cílem tohoto textu není měnit zásluhovost.
Cílem je otevřít otázku, zda má být kompenzace inflace navázána na výši příjmu, nebo na jednotný základ pro všechny.
Pokračování série
Tento text je prvním dílem série.
Druhý díl se zaměří na důchody a jejich valorizaci.
Třetí díl představí návrh reformy důchodového systému založené na osobních účtech vedených státem.
