Článek
Již delší dobu mne provázejí psychické obtíže. Moje psychika leží na houpačce, mám část dnů, kdy je mi dobře, část dnů, kdy se cítím totálně pod psa, a většinu dnů, kdy se cítím celkem v pohodě, ale moje hlava je těžká. Chvíli mi trvalo uvědomit si, že se nejedná o běžný stav většiny lidí, a začal jsem řešit, co mi vlastně je.
Dlouhá léta jsem se nemohl dopátrat, terapie mi příliš nepomáhaly - táhnu si nějaké kárky životem, ale mám je v podstatě ve stavu vyrovnání se a smíření, podvědomí mne zdá se také nezlobí a různé deprese, úzkosti, maniodeprese a další diagnozy na mě tak částečně sedí částečně ne, takže jsem vše sám nebo s odborníky vyloučil a stále jsem tápal, co je špatně a jak to mohu vyřešit.
Asi před pěti lety jsem četl jeden populární nejmenovaný časopis určený pro starší ročníky s okrasnou částí rostliny v jednoslovném názvu a narazil jsem na rozhovor s terapeutkou Monikou Stehlíkovou,který mi otevřel oči. Týkal se cca 5% lidí v populaci s takzvaným divergentním myšlením, neboli s mozkem nadaných. Veškeré informace na mne seděly. Neváhal jsem a zakoupil si knížku o dané problematice a skoukl dostupná videa - přednášky a rozhovory - na dané téma. Drtivá většina obsahu na mne opět sedla a byl jsem ,,doma,,.
Jedinci s nadaným mozkem se vyznačují následujícími vlastnostmi:
1. vysokou inteligencí
2. divergentním (rozbíhavým) myšlením, zatímco běžná populace přemýšlí lineárně
3. potřebou vše analyzovat a nazírat z mnoha úhlů, souvislostí a perspektiv
4. jasnou, přesnou, výstižnou komunikací a stejně tak požadují informace přijímat.
5. zdánlivým nechápáním pracovních zadání,která vidí jako nepřesná, neúplná a hned vidí množství otazníků a potřebu si zadání doplnit a ujasnit
6. velkým přehledem ze všech možných oborů a témat,neustálá potřeba si vše nastudovávat a větvit si znalosti
7. zvýšenou senzitivitou, empatií a introvertismem
8. zastáváním se jiných lidí za účelem pomoci, nesnášenlivost bezpráví a křivd
9. nesou tíhu celého světa na svých bedrech
10. z pohledu běžné populace se leckdy jeví jako lidé nadřazení, povýšení, arogantní, dělající z ostatních hlupáky, se sklony přehánět, zesložiťovat a komplikovat.
Poslední dva body bych rád rozvedl,protože se jedná o dané prokletí citované v názvu článku. Nemohu mluvit za všechny, ale já osobně vnímám svůj nadaný mozek hlavně jako prokletí a rozhodně se nejedná z mé strany o nějaké vychloubání nebo povyšování. Prostě jsem takový a nevystřelím si půlku mozku z hlavy.
Na jednu stranu sice pociťuju výhody jako chytrý a kultivovaný projev, velký přehled, multioborovou znalost (i proto na Seznam Medium píšu články na různá témata), naprostou intoleranci k dezinformacím, populistickým politikům apod., na druhou stranu ale mnohem více celoživotně trpím nepochopením ze strany většiny lidí, kteří mne často, pokud mne opravdu dobře neznají (což je pouze hrstka nejbližších), považují za povýšeného arogantního odtažitého člověka, vedle kterého se cítí hloupí a malí. Věřte, že se denně zamýšlím, jak můj mozek a náturu přinutit zabrzdit a sestoupit blíž k ostatním. Ve skutečnosti jsem člověk hodný, laskavý, s čistými úmysly a upřímnou povahou, který lidem přeje jen dobré a jehož projevování a rady a to, co ta moje hvězda v hlavě vymyslí, nemají sloužit k předvádění se, ale k pomoci ostatním.
Co považuji za nejhorší je, že doslova téměř denně trpím tím, co se děje špatného ve světě a velmi mi to brání prožívat vlastní radost a být veselým člověkem. Pokud vím, že se někde lidé mají zle, že dochází k soustavnému ničení přírody, že je svět protkán manipulací,oblbováním, přetvářkou a falší reálného i virtuálního prostředí, nedokážu být v pohodě jako jiní.
A proč to celé píšu? Ze tří důvodů. Pokud by informace pomohly byť jen jednomu jedinému člověku prozřít, co má za „problém“ , bude cíl splněn. Druhým důvodem je, abych nemusel lidem,kteří si povšimnou, že je na mě něco jiného, divného a co jim vadí, věčně vysvětlovat, co jsem zač. Ode dneška pošlu odkaz na tento můj výplod. Poslední důvod je, abych alespoň někoho přimněl k pochopení kdo my „supermozci“ jsme a jací jsme ve skutečnosti a že si nezasloužíme zavrhování.
Ale klidně mi pište do diskuse, co vás napadne, na nepochopení už jsem hořce zvyklý. Jen myslete prosím na to, že lidem jako já není v podstatě pomoci a že náš „úžasný nadaný“ nelehký úděl je celoživotní.
